Diak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schématická značka diaku

Diak (z anglického diode for alternating current (DIAC) = dioda pro střídavý proud) je nelineární polovodičový spínací prvek se symetrickou VA charakteristikou. Do průrazného napětí (25÷45 V) je prakticky nevodivý. Při dosažení průrazného napětí, díky lavinovému průrazu, dojde ke zvýšení vodivosti a skokovému snížení úbytku napětí na diaku o jednotky voltu. K nevodivosti dojde snížením proudu pod přídržnou hodnotu, typicky reverzací napětí. Proud diakem, jak vybíjecí, tak i přídržný musí být omezen sériovým odporem.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Diak má stejně jako tranzistor 3 polovodičové vrstvy uspořádané do dvou PN přechodů. Má však jen dva vývody, vyvedené ze stejného typu polovodiče. Může být typu NPN i PNP. Protože nezáleží na polaritě napětí, není potřebné označovat vývody.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Diak typu PNP

Nejdůležitějším parametrem je tedy spínací napětí (značené většinou UB0), které se často pohybuje v řádech desítek voltů. Po překročení tohoto napětí dojde k lavinovému průrazu a diak začne vést proud.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji se používá jako řídicí součástka pro spínání triaku v časovačích a relaxačních generátorech,.

Související články