Devana
Devana (česky Děvana, polsky Dzievana či Zievonia, lužickosrbsky Dživica, bělorusky Dzieva) je hypotetická slovanská bohyně uvedená v slovníku Mater Verborum. Je považována za bohyni nebeského a denního světla, proto je také nazývána Denice. Původ jména byl shledáván v indoevropském kořenu *div ve významu čistý či bílý. Podobný smysl jména je hledán u Lady, která se někdy s Devanou srovnává.
Měla být zpodobňována jako zlatovlasá dívka sedící na zlatém stolci před svým palácem v ráji, oblečená v kalpaku, s hvězdou na čele a s obnaženým mečem na klíně. Měla být dcerou Peruna a Báby[1] a omlazenou formou své matky. Také je někdy spojována s Měsícem a má být tedy analogická římské Dianě, s jejímž jménem se pak shledává i etymologická příbuznost. Pojetí Devany jako analogie Diany vyplývá i z lužického podání, kde se objevuje v lesích o poledni se střelami a chrty. To ukazuje i na jisté spojení s polednicí. Za její svátek a zároveň další jméno byly považovány Hromnice, což by jí zas činilo analogickou s keltskou Brigid. Polským kronikářem Janem Długoszem byla zas identifikována s Ceres. Jindy zas byla srovnána s Athénou. Kromě toho byla mytology přiřazena k hradu Děvín a slunéčku.
Reference
Literatura
HANUŠ, Ignác Jan, Děva, zlatovlasá bohyně pohanských Slovanů, Praha, 1860 (dostupné online http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20728567)
