Detektor kovů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Detektor kovů, používaný k vyhledávání min.

Detektor kovů je zařízení, které reaguje na kov. Nejjednodušší detektor kovů se skládá z oscilátoru a cívky vyzařující střídavé magnetické pole. Nachází-li kus elektricky vodivého kovu v blízkosti cívky, indukují se do něj vířivé proudy, a to vytváří střídavé magnetické pole. Cívka se používá k měření magnetického pole (jako magnetometr), malými změnami v magnetickém poli pak může být detekován kovový předmět.

První průmyslové detektory kovů byly vyvinuty v roce 1960 a byl používány pro těžbu a další průmyslové aplikace. Mezi další použití patří odminovávání (detekce Pozemních min), odhalování zbraní, jako nože a pistole (zejména v letištní bezpečnosti), geofyzikální průzkum, archeologie a k hledání pokladů. Detektory kovů jsou také použity k detekci cizích těles potravinách a ve stavebnictví pro detekci ocelové výztuže do betonu, jako např. trubek a drátů uložených ve stěnách a v podlahách.

Literatura