Deprogramování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Deprogramování je proces, kdy je člen náboženské, vojenské, politické či jiné skupiny násilně přesvědčován, aby odstoupil od své víry či přesvědčení. Metody použité během procesu deprogramování mohou zahrnovat únosy a mučení, fyzické, psychické nebo sexuální násilí. Osoba provádějící deprogramování se nazývá deprogramátor.

Podle českého trestního zákona (Zákon č. 40/2009 Sb., § 176) může být ten, kdo násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné újmy zdržuje jiného bez oprávnění od účasti na náboženském úkonu nebo jinému v užívání svobody vyznání jinak brání, (stejně jako ten, kdo k takové účasti nutí), potrestán odnětím svobody až na dva roky. Jako okolnost podmiňující užití vyšší trestní sazby je jmenováno použití zbraně nebo spáchání činu na nejméně třech osobách.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle Stevena Hassana, deprogramátora a později výstupového poradce nazval slovem deprogramování poprvé v 70. letech 20. století Američan Ted Patrick své praktiky, které měly za cíl obrácení procesu indoktrinace kulty, která, jak věřil, probíhá jako „programování“ přesvědčení či víry pomocí hypnózy, opakování a dalších metod měnících chování jednotlivce. Nazval tedy svou činnost „deprogramování“.[2]

Deprogramátoři[editovat | editovat zdroj]

Mezi známé deprogramátory patří:

  • Ted Patrick – je považován za otce deprogramování.[3] Neměl žádný výcvik jako psycholog a své praktiky prováděl na základě vlastních životních zkušeností.[4][5] Založil organizaci FREECOG, která je odborníky považována za první antikultovní hnutí.[6] Některá trestní řízení proti Patrickovi vedly k odsouzení za trestný čin únosu a nezákonného věznění.[7][8][9]
  • Steven Hassan – bývalý člen Církve sjednocení, který byl sám deprogramován. Nyní se věnuje výstupovému poradenství.
  • Thomas Gandow – farář Luteránské církve v Německu je znám svou aktivitou zaměřenou proti scientologii. Herce Toma Cruise nazval Goebblesem Scientologie. V roce 1990 byl obviněn z únosu členky Scientologické církve provedeného o dva roky dříve.
  • Rick Ross – americký deprogramátor. Založil Rick A Ross Institute. V roce 1991 spolu s několika dalšími muži pod hlavičkou CAN (Cult Awareness Network) unesli a neúspěšně deprogramovali Jasona Scotta, který později uspěl s civilní žalobou a vytvořil tak právní precedens.[10]

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Případy[editovat | editovat zdroj]

ikona
Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
  • Kniha Detention Island, Japan – Succession of Kidnapping and Confinement against Unification Church members od Gentaro Kajikuriho uvádí, že od roku 1966 bylo v Japonsku provedeno na 4300 případů únosů a věznění za účelem konverze.[11]
  • 6. července 1997 vtrhlo 20 mužů do centra Církve sjednocení v Tottori v Japonsku, včetně bratra a otce jedné z členek (31 let), zničili vybavení církve, zranili členy církve kteří se jí snažili pomoci a odvezli ji za účelem deprogramování. Věznění po dobu jednoho roku a tří měsíců ji přimělo vzdát se členství v CS. Podle Círve sjednocení byli 7. srpna 1999 únosci odsouzeni k pokutě 470 000 jenů (přibližně 140 000 Kč).[12]
  • Člen japonské Církve Sjednocení Toru Goto se narodil v japonské Yamagatě 2. listopadu 1963. Během jeho studií na Nihon University jeho starší bratr ho pozval k výuce Božího principu, což později vedlo až k jeho připojení k sjednocení. Po promoci v oboru architektury v roce 1987 začal pracovat ve stavební firmě. Poté byl dvakrát unesen.[13] Poprvé tomu bylo v roce 1987 ve věku 23 let, kdy se mu podařilo uprchnout. Druhý únos se uskutečnil 11. září 1995. V obou případech byl unesen členy vlastní rodiny. Byl držen v bytovém domě ve městě Niigata, dveře i okna byla opatřena speciálním zámkem. Zde proběhl pokus o konverzi s knězem místní Evangelické církve Matsunagou. V roce 1997 byl přemístěn do podobného bytu v Tokiu, kde probíhalo deprogramování profesionálním deprogramátorem Takashim Miyamurou. Byl osvobozen v únoru 2008 ve stavu vážné podvýživy po více než 12 letech násilného věznění. Po zotavení podal žalobu na svou matku, bratra a svou ženu, sestru, Miyamuru a kněze Matsunagu. Státní zástupce věc následně zamítl pro nedostatek důkazů. Goto nyní pokračuje v této věci prostřednictvím civilních soudů.[14][15] V říjnu 2008, spolu s dalšími oběťmi založil občanskou skupinu s názvem Association to Eliminate Religious Kidnapping and Forced Conversion(Sdružení pro odstranění náboženských únosů a nucené konverze) a zastává funkci viceprezidenta sdružení.[13]

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Dušan Lužný se k problematice brainwashingu a vymanění z vlivu sektářských organizací vyjadřuje takto:

Praxe tzv. deprogramování, v intencích argumentace antikultovních hnutí snažící se likvidovat „zhoubný“ vliv náboženských sekt a kultů na jejich členy, která je důsledkem teorie brainwashingu a mentálního programování, je v mnoha případech dokonce trestná.

Dušan Lužný, Jaká víra?[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Deprogramming na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Zákon č. 40/2009 Sb., § 176
  2. ↑ Steven Hassan, Releasing the Bonds: Empowering People to Think for Themselves, 3. kapitola, FOM Press, 2000
  3. ↑ CHRYSSIDES, George. Exploring New Religions. [s.l.]: Continuum International Publishing Group, 1999. ISBN 0-826-45959-5. S. 346–348. 
  4. ↑ T. Patrick, T. Dulack, Let Our Children Go! str. 231 (1976)
  5. ↑ John E. LeMoult, Deprogramming Members of Religious Sects, 46 Fordham Law Review str.599 (1978)
  6. ↑ MELTON., Gordon. The Cultic Milieu: Oppositional Subcultures in an Age of Globalization. Redakce Jeffrey Kaplan (Ed.). Walnut Creek, CA: AltaMira, 2002. ISBN 075910204X. Kapitola The Modern Anti-Cult Movement in Historical Perspective, s. 268. 
  7. ↑ Hunter, Howard O.; Price, Polly J. Regulation of religious proselytism in the United States. Brigham Young University Law Review. 2001. Dostupné online. 
  8. ↑ Ted Patrick convicted of seizing woman said to have joined cult. The New York Times. 1980-08-30. 
  9. ↑ Ted Patrick is sentenced in seizure of cult member. The New York Times. 1980-09-27. 
  10. ↑ Scott v. Ross et al.: Court order of Judge John C. Coughenour, dated Nov. 29 1995, pp. 2, 14
  11. ↑ Kindapping.jp. kidnapping.jp [online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  12. ↑ Unification Church of Japan wins Church Attack Case: Tottori district court ordered penalty to the invaders
  13. ↑ a b Toru Goto’s Profile, 21. listopadu 2009, ICRF
  14. ↑ International Coalition for Religious Freedom, Japan, Religious Freedom Ranking, 1. září 2011
  15. ↑ Sekai Nippo kindapping.jp, Toru Goto Kidnapped for 12 years and 5 months Archivováno 19. 2. 2011 na Wayback Machine., 23. června 2009
  16. ↑ Jaká víra? Ed. Zdeněk R. Nešpor, D. Lužný a kol. Praha 2004: SOU AV ČR. ISBN 80-7330-061-3, str.96, dostupné online: www, .pdf publikace

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Deprogramování&oldid=23430617“