Denim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Denim je obchodní název pro pevnou a trvanlivou bavlněnou tkaninu v keprové vazbě, ze které se šijí jeansové oděvy.

„Klasický“ blue denim se tká v třívazném kepru z modré, indigem obarvené osnovy a z režněbílého útku, takže na povrchu tkaniny převládá modrá barva (viz snímek vpravo). Z původní tkaniny na kalhoty byla zejména ve druhé polovině 20. století odvozena řada variant v použití (košile, sukně, bundy, zimní oděvy, kabelky atd.), různém materiálovém složení, barvách (zelený, černý denim), úpravách (vybledlý, odíraný atd.). [1]

„Klasický“ denim (cca pětinásobně zvětšený)

Z historie denimu

Modrý pracovní oděv z tkanin podobných denimu nosili námořníci v italském Janově už v 17. století (ze zkomoleného francouzského Jannes vzniklo asi o 200 let později slovo jeans). V polovině 19. století začal Levi Strauss v USA prodávat pracovní oděvy z bavlněného serže dováženého z francouzského Nîmes. Ze slovního spojení Serge de Nimes (vyslovované serž deNim, tedy serž z Nimes) pak vzniklo pro tuto tkaninu označení denim. Výrobky měly na trhu velký úspěch, jejich provedení bylo v roce 1873 zčásti patentováno (upevnění kapes nýty podle US patentu č. 139121) a brzy podle tohoto vzoru začalo šít pracovní oděvy (pro zlatokopy, kovboje apod.) několik dalších výrobců. Asi od 30. let 20. století byl denim známý i v Evropě, v 50. letech si oblíbila část mládeže jeansy jako znamení odporu proti konzervativní společnosti. V 60. letech začali nosit kalhoty z denimu i dospělí a asi o 20 let později přišly už stovky výrobců s nejrůznějšími variantami a imitacemi jeansů. [2]

V české odborné literatuře se až do roku 1989 označení denim nepoužívalo (viz např. Pospíšil aj.) a jeansy se v češtině nazývaly (asi od 60. let) texasky a později rifle.[3]

V roce 2007 se prodal ve světě denim od více než 500 výrobců (z toho asi 60% čínských) za cca 40 miliard €,[4] což odpovídalo zhruba 3 % podílu na celkovém obchodním obratu textilního průmyslu.

Výroba denimu

Surovina

Ke tkaní denimu se používá hlavně jednoduchá příze z mykané bavlny, výjimečně také skaná. Známé jsou rovněž směsi polyesteru, viskózy, i bavlněných výčesků s bavlnou spřádané jako prstencové, rotorové nebo jádrové příze (opřádané elastické filamenty). [5]

Příprava ke tkaní

Odlišně od přípravy materiálu v běžných tkalcovnách probíhá snování a barvení osnovních nití zpracovaných na denim. Na začátku 21. století se používají tři různé technologie:

  • Polokontinuální barvení a šlichtování „za široka“ (Slasher-Dyeing-Process)

Nitě z 8-24 snovacích válů probíhají společně v šířce do 1800 mm řadou komor barvicího stroje, kde se materiál v 5-7 cyklech namáčí (asi na 14 sekund) do barviva a oxiduje (asi 60 sekund). Po následujícím šlichtování je osnova připravena ke tkaní.

Zařízení je vhodné pro barvení přízí v jemnosti do 15 tex, roční výrobní kapacita se udává s max. 11 milionů metrů

Snování provazců k barvení osnovy indigem (USA v roce 1903)
  • Diskontinuální zpracování

tj. barvení „v provazci“ (Rope-Dyeing-Process) s následujícím šlichtováním.

Z cca 300-500 nití se snová provazec, který se navíjí na válec (viz snímek vpravo uprostřed). 12-36 válců se předkládá barvicímu stroji pracujícím na podobném principu jako Slasher Dyeing (s opakovaným namáčením cca 21 sekund). Obarvené niti se suší a jednotlivé provazce svinují do konví, odtud se pak navinou na osnovní vál a osnovy z 8-24 válů se druží jako předloha pro šlichtovací stroj.

Výrobní postup se používá pro hrubší příze (průměrně 25 tex), roční kapacita zařízení může dosáhnout 34 milionů metrů. [6]

  • Barvení osnov "ve smyčce" (Loop-Dyeing-Process)

je známé teprve od poslední dekády 20. století (zatímco barvení v provazci se používalo už o 100 let dříve). Barvicí stroj sestává jen z jedné komory, kterou materiál opakovaně, ve smyčkách, prochází. Výkon zařízení je srovnatelný se Slasher Dyeing, barvení ve smyčce má být levnější než obě předcházející technologie. Do roku 2011 bylo ve světě instalováno asi 30 agregátů. [7]

Tkaní

Ke tkaní denimu se mohou použít prakticky všechny druhy tkacích strojů za předpokladu, že se dají přizpůsobit ke druhu produktu. Požadavky na tkací techniku jsou závislé zejména na plošné hmotnosti denimu běžně udávané v oz/yd2 (unce/čtvereční yard) . Hmotnost, tedy váha v přepočtu na g/m2 se u denimu pohybuje od 140 g/m2 (košilovina) do 850 g/m2 (extrémně těžké kalhoty). [8]

Standardní výkon na začátku 21. století byl např. pro zboží 14,5 oz/yd2 na pneumatickém tkacím stroji 50 m2/hod. [9]

Bomber washed denim

Úprava denimu

Pro různé druhy mechanických a chemických úprav denimových tkanin se používá zejména v obchodě s jeansy řada přívlastků. V odborné literatuře se popisuje např.: Color nebo coloured denim, fineweave (denim z jemné příze), streaky (pruhovitý), stretch (elastický), scrubbed (škrábaný) , bleached (bělený), stone washed (při praní třený pemzou), bomber washed denim, prewashed, mill washed, old blue washed a mnoho jiných. [1]

Neobvyklé druhy denimu

  • Textilní obchod nabízí různé varianty pletenin, které mají napodobit tkaný denim. [10]

V roce 2013 byla zveřejněna studie o pokusném zhotovení zátažné pleteniny v chytové vazbě jako imitace denimu. Pletenina se dá použít na různé druhy oděvů. [11]

  • Podle Ilustrované encyklopedie (z roku 1995) [12] je denim „ vlněná nebo směsová „ (tj. vlnařská tkanina) „tkanina“. V roce 2013 nabízí textilní obchod sporadicky tkaniny s označením „vlněný denim“ [13]. Rozsah výroby a způsob jejich zhotovení není veřejně známý.
  • O těchto textiliích není známo, jestli jsou zahrnuty do shora zmíněné prodejní statistiky.

Literatura

  • T.Meyer zur Capellen: Lexikon der Gewebe, Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, ISBN 3-87150-725-3, str. 90
  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981

Reference

  1. ↑ a b Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 148-149
  2. ↑ Jeans: Trend mit langer Geschichte (německy): http://www.wissen.de/jeans-trend-mit-langer-geschichte
  3. ↑ České jeansy před rokem 1989: http://www.e-kniha.com/proc-se-dziny-nesmely-ani-vyslovit.html
  4. ↑ Prodej a počet výrobců denimu v roce 2007 (anglicky): http://www.denimsandjeans.com/latest-denim-reports/denim-data-figures/world-denim-market-a-report-on-capacitiesmarket-size-forecasts-etc/
  5. ↑ Příklad přízí ke tkaní denimu: http://www.fibre2fashion.com/industry-article/30/2966/technology-of-denim-production-part-iv1.asp
  6. ↑ Zařízení k barvení a šlichtování osnov pro denimové tkaniny (německy): http://www.karlmayer.com/internet/de/4040.jsp
  7. ↑ Smyčkové barvení denimových osnov (anglicky): http://www.denimsandjeans.com/denim/manufacturing-process/indigo-dyeing-with-loop-dyeing-machinery/
  8. ↑ Denim 850 g/m2: http://www.bestofbest-mode.com/showthread.php/205-IRONHEART-25-oz-Denim
  9. ↑ Příklad výroby denimu na pneumatickém tkacím stroji (anglicky): http://textiletechnology.wordpress.com/2009/04/21/weaving-with-denim-yarn/
  10. ↑ Příklady pleteného denimu: http://de.aliexpress.com/wholesale/wholesale-denim-knit-fabrics.html
  11. ↑ Pletený denim (anglicky): http://www.textiletodaybd.com/magazine/599
  12. ↑ Kolektiv autorů: Ilustrovaná encyklopedie svazek 1, Encyklopedický dům Praha 1995, ISBN 80-901647-4-9, str. 260
  13. ↑ Denim ze 100% vlněné příze: http://evi-latky.cz/kostymovka/3464-prosev-gianfranco-ferre.html
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Denim&oldid=15443592“