Degenerovaný polovodič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Degenerovaný polovodič (někdy se označuje jako silně dotovaný polovodič) je příměsový polovodič, který obsahuje nadměrné množství příměsového prvku. Po tomto předotování má výsledný polovodič tolik volných nosičů náboje, že ztrácí většinu vlastností polovodiče a jeho chování se blíží elektrickým vodičům.[1]

Koncentrace příměsi, kdy se polovodič stává degenerovaným, je velmi přibližně 1017 cm−3 (tj. 1023 m−3 nebo jinak 1023 atomů příměsi v 1 m3 polovodiče).

Typy degenerovaných polovodičů[editovat | editovat zdroj]

Degenerované polovodiče se označují obdobně jako příměsové (nedegenerované) polovodiče s přidaným znaménkem „plus“:[2]

  • P+polovodiče typu P – např. křemík s příměsí boru – s nadměrným množstvím příměsového prvku
  • N+polovodiče typu N – např. křemík s příměsí arsenu – s nadměrným množstvím příměsového prvku

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Polovodičové diody [online]. [cit. 2008-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. Základní vlastnosti polovodičů [online]. [cit. 2008-11-08]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

  • Polovodič – kapitola Příměsové (nevlastní) polovodiče