Pierre Jean David d'Angers

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z David d'Angers)
Pierre Jean David d'Angers
Rodné jménoPierre Jean David
Narození12. března 1788
Angers
Úmrtí6. ledna 1856 (ve věku 67 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise
Alma materFrancouzská akademie v Římě (1812–1815)
Národní vysoká škola krásných umění
Povolánísochař, politik, medailér a ilustrátor
Manžel(ka)Émilie David d'Angers
DětiRobert David d'Angers
Významná dílaHrob generála Jacquese Nicolase Goberta
Monument funéraire de François Joseph Lefebvre
Statue of Thomas Jefferson
OceněníŘímská cena (1811)
rytíř Řádu čestné legie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pierre Jean David, zvaný David d'Angers (12. března 1788 v Angers5. ledna 1856 v Paříži) byl francouzský sochař.

Život[editovat | editovat zdroj]

David d'Angers při práci, malba od Vogel von Vogelsteina
Hrob David d'Angers - Pere Lachaise hřbitově

První výuku kreslení obdržel od svého otce, povoláním řezbáře a poté odešel do Paříže, kde se pracně živil nejprve jako kameník a později jako pomocník v ateliéru sochaře Rolanda. Roku 1810 jej do svého výukového ateliéru přijal slavný malíř David. Již roku 1811 získal reliéfem Epaminondova smrt římskou cenu. V Římě jej zaujala především antika, která mu sloužila jako vzor pro raná díla. Pracoval jistý čas i v ateliéru Antonia Canovy. Teprve roku 1816 se vrátil zpět do Paříže, kde rozvinul svoji další činnost. Svou sochou Ludvíka Condé umístěnou v zámeckém parku ve Versailles, dílem nabitým tehdy nezvyklým nábojem pohybu a života, se postavil do protikladu vůči tehdy vládnoucímu klasicistnímu pojetí tvorby a pak zůstal celý život věrný svému realismu, jenž postupem času stále silněji zdůrazňoval fyziognomii pohybu a emocí. Plodnost jeho fantazie a lehkost technického projevu ovlivnily rozsah jeho díla, které nezřídka sklouzlo do rutiny.

Roku 1828 navštívil Výmar, roku 1834 Mnichov, Stuttgart, Berlín a Drážďany. Výsledkem první cesty byla busta Johanna Wolfganga von Goetheho, z druhé cesty pocházejí busty Friedricha Wilhelma Josepha von Schellinga, Johanna Heinricha von Danneckera, Ludwiga Tiecka a Christiana Daniela Raucha, všechny v nadživotní velikosti. Goethova busta, kterou umělec roku 1831 zaslal básníkovi jako dar, je dnes vystavena ve výmarské knihovně. V letech 18351837 pracovat d'Angers na výzdobě národního pohřebiště Pantheonu v Paříži.

S věkem rostl jeho zájem o fyziognomii a on pořádal doslova hon na všechny známé i méně známé osoby a osobnosti, aby je mohl portrétovat, přinejmenším na medailonech. Jejich kompletní sbírka, jež se dnes nachází v Louvru, čítá 550 děl. Politicky byl příznivcem radikální opozice, spolu s Carnotem vydal Paměti Bertranda Barérese a byl členem konstituanty v roce 1848. Po státním převratu Napoleona III., byl vypovězen z Francie, ale později obdržel povolení k návratu a dožil v Paříži. V jeho rodném městě bylo založeno muzeum nesoucí jeho jméno, kde jsou všechna jeho díla v odlitcích či skicách. Umělcova socha v životní velikosti je dílem L. Noela.

Z děl Davida d’Angers[editovat | editovat zdroj]

  • Svatá Cecilie – Paříž, 1824
  • Talma – Theatre français, Paříž, 1830
  • Kristus, Maria a Svatý Jan – katedrála Angers, 1830
  • Mladý pastýř pozorující se ve vodě – museum Angers, 1831
  • Náhrobek generála Foye Pére Lachaise – 1831
  • Madamme de Stael – v sále Institutu Paříž, 1834
  • Jefferson – Filadelfie, 1834
  • Cuvier – Botanická zahrada Paříž, 1834
  • Corneille – Rouen, 1834

Busty:

  • František I. a Ambroise Parré
  • Visconti
  • Camille Jordan
  • Pierre Auguste Beclard
  • Casimir Delavigne
  • Jeremy Bentham
  • Fénelon
  • Montesquieu
  • Racine
  • Jindřich II.
  • Jean Casimir-Périer
  • Rossini
  • La Fayette
  • Sieyes
  • Chateubriand

Basrelief:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]