Danilo Di Luca

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Danilo Di Luca
Danilo Di Luca (2005)
Danilo Di Luca (2005)
Osobní informace
Jméno příjmení Danilo Di Luca
Datum narození 2. ledna 1976 (38 let)
Místo narození Itálie Spoltore
Stát ITA Itálie
Výška 1,74
Váha 61
Týmové informace
Současný tým žádný
Disciplína silnice
Profesionální týmy
1998
1999–2001
2002–2004
2005–2007
2008–2009
2011
2012
2013
Riso Scotti
Cantina Tollo
Saeco
Liquigas-Bianchi
LPR Brakes-Ballan
Kaťuša
Acqua & Sapone
Vini Fantini-Selle Italia
Úspěchy
Giro d'Italia 2007
7 etap na Giro d'Italia
2 etapy na Vueltě
Giro di Lombardia 2001
Amstel Gold Race 2005
Valonský šíp 2005
Liége-Bastogne-Liége 2007
UCI ProTour 2005
Přehled medailí
Giro d'Italia
vítěz Giro 2007 Giro d'Italia
Mistrovství světa
bronz MS 1998 silniční závod do 23 let

Danilo Di Luca (2. leden 1976, Spoltore) je italský profesionální silniční cyklista, vítěz Giro d'Italia 2007 a vítěz UCI ProTour z roku 2005. Několikrát se provinil proti dopingovým pravidlům, až byl v roce 2013 potrestán doživotním zákazem činnosti.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Spoltore v provincii Pescara, poprvé se k cyklistice dostal ve čtyřech letech, když ho rodiče vzali na závody, kterých se účastnil jeho nejstarší bratr Aldo. Také on si přál závodit a tak mu roku 1984 otec koupil starší kolo a Danilo vyhrál hned první závody, kterých se zúčastnil. Začal ho trénovat Licio Del Gallo,[1] který objevil a trénoval Christiana Leoneho, Ruggera Marzoliho nebo Donata Giulianiho. Danilo tu vydržel po celou dobu své juniorské dráhy. V roce 1998 v barvách benátského týmu Record Cucine Caneva získává řadu úspěchů v amatérském pelotonu. Stal se mistrem Itálie a vyhrál Giro d'Italia baby, určené amatérským cyklistům. Na podzim získal bronz na mistrovství světa do 23 let (za dalšími později úspěšnými profesionály Ivanem Bassem a Rinaldem Nocentinim)[2] a dostal nabídku profesionálního angažmá.

V roce 1999 získal první cenný skalp, když zvítězil v jedné etapě závodu Giro d'Abruzzo,[1] a celou řadu dalších kvalitních umístění, např. druhá místa v konečném pořadí Giro di Lombardia a jedno druhé místo v etapě Gira d'Italia. V roce 2000 poprvé vyhrál jednu etapu Giru a především zaznamenal celkové vítězství na Giro di Lombardia. V roce 2002 přestoupil do předního týmu Saeco a i tam dostával hodně příležitostí. Znovu patřil mezi nejaktivnější, ale vítězství mu unikala. Mezi výjimky patřil jeden etapový primát na Vueltě 2002.[3]

Ke zlomu v jeho kariéře došlo až přestupem do týmu Liquigas-Bianchi. Na jaře 2005 získal vítězství v Amstel Gold Race,[4] ve Valonském šípu[5] a v celkovém pořadí etapového závodu Kolem Baskicka.[6] Na Giru pak zvítězil ve dvou etapách,[7][8] několik dní strávil v růžovém trikotu vedoucího jezdce a v celkové klasifikaci mu nakonec patřilo čtvrtém místo.[9] Všechny tyto výsledky mu pomohly také k vítězství v celoročním hodnocení seriálu UCI ProTour.[10]

Na tyto úspěchy v následujícím roce nedokázal navázat. Tour de France nedokončil kvůli infekci prostaty[11] a na Vueltě zaznamenal jen jedno vítězství v první horské etapě.[12]

Vítězství na Giro d'Italia 2007 a první doping[editovat | editovat zdroj]

Na vrchol se vrátil v roce 2007, kdy vyhrál závod z Milána do Turína a hlavně jarní klasiku Liége-Bastogne-Liége.[13] Na Giru d'Italia byl první ve dvou etapách, celkem 13 dní vedl celkové pořadí a stal se celkovým vítězem, když porazil o necelé dvě minuty Andyho Schlecka.[14][15] „Jel jsem chytře, ani jednou jsem se nedostal do úzkých. Je potřeba dospět do určitého věku a naučit se prohrávat. Velké porážky vás hodně naučí,“ řekl po vítězství.[14] Hned poté se ale stal terčem prvních vážných dopingových podezření, kvůli kterým vzdal i účast na mistrovství světa,[16] byl vyškrtnut z průběžného prvního místa UCI ProTour[17] a v zimní přestávce si odpykal první tříměsíční trest za účast v tzv. aféře Oil for Drugs, spojené se jménem lékaře Carla Santuccioneho.[18]

Dvouletý trest v roce 2009 a další kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po přestupu do stáje LPR Brakes-Ballan se Di Luca znovu propadl ve výsledcích. Výjimkou bylo Giro d'Italia v roce 2009, které dokončil na druhém místě a kde vyhrál bodovací soutěž,[19] ale na konci června 2009 bylo oznámeno, že v Di Lucových dopingových vzorcích byly nalezeny stopy varianty EPO zvané CERA.[20] Jeho výsledky byly anulovány a Di Luca v únoru 2010 obdržel dvouletý zákaz činnosti (do června 2011).[21] Trest mu byl ale v říjnu 2010 zkrácen na devět měsíců, což ve skutečnosti znamenalo, že se mohl okamžitě vrátit do závodů.[22]

Zaznamenal už ale jen drobnější úspěchy. V roce 2013 získal jeho nový tým Vini Fantini-Selle Italia divokou kartu k účasti na Giru d'Italia. V jeho průběhu ale Mezinárodní cyklistická unie oznámila pozitivní nález při jeho mimosoutěžním odběru v dubnu 2013, Di Luca musel ze závodu odstoupit a jeho angažmá ve stáji Vini Fantini skončilo. Šéf stáje Luca Scinto ho příkře odsoudil: „Je to blázen. Idiot a kretén, co by se měl nechat vyšetřit, protože je nemocný a potřebuje pomoct. K tomu není co více říci. Dali jsme mu druhou šanci a věřili mu také sponzoři, ale on to vrátí takhle.“[23]

5. prosince 2013 oznámil Italský olympijský výbor, že za třetí dopingový prohřešek byl Di Luca potrestán doživotním zákazem činnosti.[24]

Nejlepší výsledky[editovat | editovat zdroj]

1999
1. místo − etapa Giro d'Abruzzo
2000
1. místo − etapa Kolem Baskicka
1. místo − dvě etapy Giro d'Abruzzo
1. místo − etapa Giro d'Italia
2001
1. místo − etapa Giro d'Abruzzo
1. místo − Giro d'Abruzzo
1. místo − etapa Giro d'Italia
1. místo − Giro di Lombardia
2002
1. místo − etapa Vuelta a España
1. místo − Giro del Veneto
1. místo − dvě etapy Tirreno-Adriatico
2003
1. místo − Tre Valli Varesine
1. místo − etapa Tirreno-Adriatico
2004
1. místo − Brixia Tour
1. místo − Trofeo Matteotti
2005
Danilo Di Luca při závodě Kolem Německa 2005
1. místo − Amstel Gold Race
1. místo − Valonský šíp
1. místo − etapa Kolem Baskicka
1. místo − celkově Kolem Baskicka
1. místo − dvě etapy Giro d'Italia
4. místo − celkově Giro d'Italia
1. místo − UCI ProTour
2006
1. místo − pátá etapa Vuelta a España
2. místo − Giro dell'Emilia
3. místo − Mistrovství italie
2007
1. místo − Milano-Torino
1. místo − etapa Settimana Coppi e Bartali
1. místo − Liége-Bastogne-Liége
1. místo − dvě etapy Giro d'Italia
1. místo − celkově Giro d'Italia
2008
1. místo − etapa Settimana Coppi e Bartali
1. místo − celkově Settimana Coppi e Bartalia
1. místo − Giro dell'Emilia
2009
1. místo − etapa Giro del Trentino
2. místo − celkově Giro d'Italia, 1. místo − bodovací soutěž Gira a dvě etapy: tyto výsledky byly anulovány kvůli dopingu
2012
1. místo − etapa Kolem Rakouska

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Storia di Danilo Di Luca [online]. Museo Ciclismo, [po 2011]. Dostupné online.  
  2. Výsledky MS do 23 let 1998 na webu CyclingNews
  3. HOOD, Andrew. La Vuelta: Di Luca wins: Beloki still in lead. Velo News [online]. 2002-09-08. Dostupné online.  
  4. CHURCHILL, Gerald. Di Luca wins Amstel Gold Race. RoadCycling.com [online]. 2005-04-21. Dostupné online.  
  5. Di Luca shoots to top of standings. CNN International [online]. 2005-04-20. Dostupné online.  
  6. Di Luca snatches Basque victory. BBC [online]. 2005-04-08. Dostupné online.  
  7. Bettini se vrátil do čela Gira. iDNES.cz [online]. 2005-05-10. Dostupné online.  
  8. Di Luca vyhrál etapu a na Giru vede. iDNES.cz [online]. 2005-05-12. Dostupné online.  
  9. Savoldelli vyhrál cyklistické Giro. iDNES.cz [online]. 2005-05-29. Dostupné online.  
  10. CHURCHILL, Gerald. Bettini wins Giro di Lombardia; Di Luca wins ProTour. RoadCycling.com [online]. 2005-10-18. Dostupné online.  
  11. McEwen thrives in chaos. CyclingNews [online]. 2006-07-03. Dostupné online.  
  12. Di Luca vyhrál první horskou etapu Vuelty. iDNES.cz [online]. 2006-08-30. Dostupné online.  
  13. Di Luca vyhrál jednorázový závod Lutych-Bastogne-Lutych. Aktuálně.cz [online]. 2007-04-29. Dostupné online.  
  14. a b Giro d'Italia vyhrál Di Luca. iDNES.cz [online]. 2007-06-03. Dostupné online.  
  15. Di Luca vyhrál cyklistické Giro d'Italia. Aktuálně.cz [online]. 2007-06-03. Dostupné online.  
  16. WEISLO, Laura. Di Luca withdraws from Worlds. CyclingNews [online]. 2007-09-28. Dostupné online.  
  17. Di Luca přišel kvůli dopingovému trestu o body do ProTour. Sport.cz [online]. 2007-10-18. Dostupné online.  
  18. Giro champion Di Luca banned three months for doping charges. USA Today [online]. 2007-10-16. Dostupné online.  
  19. Giro d'Italia vyhrál i po pádu v závěrečné časovce Meňšov. Sport.cz [online]. 2009-05-31. Dostupné online.  
  20. Italský cyklista Di Luca měl na Giru pozitivní test na doping. tn.cz [online]. 2009-07-22. Dostupné online.  
  21. Di Luca, druhý muž Gira, dostal za doping 2letý trest. Aktuálně.cz [online]. 2010-02-01. Dostupné online.  
  22. Di Luca free to race after CONI reduce ban. CyclingNews [online]. 2010-10-15. Dostupné online.  
  23. Di Luca měl pozitivní test na EPO, již podruhé v kariéře. Sportovní noviny (ČTK) [online]. 2013-05-24. Dostupné online.  
  24. Kariéra vítěze Gira končí, Di Luca dostal za doping doživotní trest. iDNES.cz [online]. 2013-12-05. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Profil na webu Museo Ciclismo