Daniel Papebroch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Daniel Papebroch

Daniel Papebroch, též Papenbroeck, Papebroc, (17. března 162828. června 1714) byl belgický jezuitský historik, tvůrce hagiografií.

Jakožto jeden z bollandistů, tedy jezuitů organizovaných okolo Jeana Bollanda, se zaměřoval na kritiku pramenů. V roce 1675 v druhém dílu hagiografické edice Acta sanctorum publikoval hyperkritickou stať Propylaenum antiquarium circa veri ac falsi discrimen in vetustis memmbranis, v které zpochybnil pravost nejstarších listin benediktinského kláštera Saint-Denis. V reakci na toto zpochybnění vydal benediktin Jean Mabillon dílo De re diplomatica libri sex (1681), v kterém naopak s největší pravděpodobností prokázal pravost těchto listin. Tento spor vešel do dějin jako bella diplomatica litteraria a dal vzniknout moderní diplomatice.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HLAVÁČEK, Ivan; KAŠPAR, Jaroslav; NOVÝ, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. 3. vyd. Jinočany : H&H, 2002. ISBN 80-7319-004-4. S. 181.