Daimbert z Pisy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Daimbert z Pisy (italsky Dagoberto da Pisa) byl prvním arcibiskupem z Pisy a po dobytí Jeruzaléma )1099) druhým latinským patriarchou v Jeruzalémě.
Daimbert se pisánským arcibiskupem stal roku 1085 a o sedm let později mu papež udělil hlavní správu diecézí na ostrovech Sardinie a Korsika.
[editovat] Svatá země
Roku 1100 byl Daimbert jmenován papežským legátem a odplul s pisánskou flotilou do Svaté země na pomoc první křížové výpravě, jejíž účastníci bojovali s palestinskými městy. Papež Paschalis II. Daimberta jmenoval novým jeruzalémským patriarchou namísto dočasného normanského arcibiskupa Arnoula ze Chocques. Daimbert otevřeně zastával názor, že nové křižácké Jeruzalémské království má mít teokratickou vládu podobnou jako v Papežském státě, s patrirchou jako přímým zástupcem papežské moci v Palestině. Pánem Jeruzaléma však byl zatím zvolen dolnolotrinský vévoda Godefroi z Bouillonu, jako Ochránce Božího hrobu a světský vládce křižáckých držav.
Daimbert, se po příjezdu do Svaté země rychle spojil s antiochijskými Normany, kteří zaútočili na byzantský přístav Latakia,. Pisánské loďstvo pod Daimbertovým velením Normanům poskytlo krytí od moře. K Latakii však dorazil také hrabě z Toulouse Raimond de Saint-Gilles, který papežského legáta donutil ke stažení italských lodí.
Daimbert se poté vydal do Jeruzaléma a doprovázela ho družina antiochijského knížete Bohemunda z Tarentu. V Jeruzalémě Daimbert sesadil prvního patrirchu Arnoula ze Chocques a začal prosazovat své názory na uspořádání Jeruzalémského království a požadoval světskou kontrolu nad Jeruzalémem a Jaffou. Godefroi jeho nátlaku ustupoval. Daimbert se účastnil i vojenských akcí jeruzalémské armády a roku 1100 byl přítomen obléhání Jaffy, které z moře podporovala benátská flotila. Jeruzalémský vládce Godefroi zatím zemřel a Daimbert začal připravovat převzetí moci. Pokusil se kontaktovat knížete Bohemunda z Tarentu, avšak jeho dopis se ke knížeti nikdy nedostal. Zato Godefroiův bratr Balduin z Boulogne se urychleně dostavil do Jeruzaléma, aby převzal bratrovo dědictví. Daimbertův spojenec se však neukázal a Balduin obsadil město. Daimbert raději ustoupil do kláštera na hoře Sion.
Balduin Daimberta později pozval zpět do města a potvrdil ve funkci patriarchy. Patriarcha Balduina na oplátku v Betlémě korunoval jeruzalémských králem. Přesto však mezi nimi zůstávalo napětí a časté konflikty, což odráželo globálnější zápasy mezi mocí světskou a církevní, avšak ne v takové míře, jako boj o investituru mezi papežem a římským císařem v Evropě. Když roku 1102 Daimbert odjel do Říma, aby podal zprávu papežovi, Balduin I. pohotově na jeho místo v Jeruzalémě dosadil nevýrazného kněze jménem Ehremar. Ten byl ihned po Daimbertově návratu sesazen.
Daimbert z Pisy zůstal patriarchou až do své smrti roku 1107. Jeho nástupcem v úřadu latinského patriarchy byl Gibelin z Arlesu.
| Latinský patrircha v Jeruzalémě | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Arnoul ze Chocques |
1099 - 1107 Daimbert z Pisy |
Nástupce: Gibelin z Arlesu |
[editovat] Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku Dagobert of Pisa na anglické Wikipedii.
| Související články obsahuje Portál Středověk |
| Související články obsahuje Portál Křížové výpravy |

