Dadja Altenburg-Kohl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. MUDr. Dadja Altenburg-Kohl
Dadja Altenburg-Kohl (2017)
Dadja Altenburg-Kohl (2017)
Narození30. května 1949 (74 let)
Praha
Povolánílékařka, podnikatelka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dadja Altenburg-Kohl (původně Drahoslava Pešta Kohl, * 30. května 1949, Praha) je lékařka a česká filantropka.

Profesní život[editovat | editovat zdroj]

Altenburg-Kohl vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Z politických důvodů emigrovala do Německa, kde pracovala od roku 1973 jako lékařka na Univerzitní klinice ve Frankfurtu nad Mohanem na oddělení čelistní chirurgie a dokončila zde svou specializaci. V témže oboru v roce 1980 otevřela svou soukromou lékařskou praxi.

Souběžně s prací lékařky se od roku 1986 podílela na vybudování firmy Kohlpharma[1], jedné z nejúspěšnějších obchodních farmakologických společností v Německu. Ta se později stala součástí akciové společnosti Kohl Medical AG[2], kde byla prof. Altenburg-Kohl od roku 1993 spolumajitelkou a členkou představenstva.

Od roku 1995 je také spolumajitelkou společnosti Amigo[3], která vyvíjí dětské a rodinné hry a je nositelem dlouhé řady mezinárodních ocenění.

Ve spolupráci s prof. Melkonianem, vedoucím vědeckým pracovníkem na Botanickém institutu Univerzity v Kolíně nad Rýnem, vybudovala společnost Algenion (2004)[4], která se zabývá využitím mikrořas.

V Česku založila po revoluci roku 1989 společnost Pragofarm, která se zabývala obchodem s léky a jejich distribucí (prodána 2002).

Od roku 2010 je členkou poradního sboru představenstva UniCredit Group XX v Mnichově.

Kulturní profesní aktivity[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 založila v Praze Galerii Montanelli, na jejíž šestiletou výstavní činnost navázalo Museum Montanelli, jedno z mála soukromých muzeí současného umění v Česku,[5]. Patronem Muzea Montanelli se stal Václav Havel, který ho roku 2009 slavnostně otevřel.

Roku 2005 Altenburg-Kohl byla zvolena do představenstva Evropského kulturního fóra v Berlíně a zároveň kurátorkou řady společných projektů mezi Saarländische Galerie[6] v Berlíně a Českou republikou.

Od roku 2006 je v Praze činná Nadace DrAk zaměřená na oblast kultury a lékařské prevence, kterou založila. Sbírku umění Nadace DrAk spravuje Muzeum Montanelli. Altenburg-Kohlová se zde jako kurátorka podílí na řadě monografických i tematických výstav a organizuje mezinárodní výměnu projektů s muzei a galeriemi v Evropě.

Podporuje rovněž činnost divadel (Divadlo Ungelt[nedostupný zdroj], Alfred ve dvoře), kinematografii (film Občan Havel, film Olgy Sommerové Magický hlas rebelky[7]) a další film Olgy Sommerové Červená[nedostupný zdroj].

V Praze prof. Altenburg-Kohl od roku 2004 aktivně podporuje Národní divadlo, je členkou Rady ND a v období 2014/2017 byla předsedkyní Výboru Mecenášského klubu Národního divadla[8], který má v roce 2015 více než 200 členů.

Podpořila několik představení (inscenaci Mozartova Dona Giovanniho, jazzovou operu Dobře placená procházka v režii Miloše Formana, baletní představení Causa Carmen)[9]. Významnou částku věnovala souboru baletu ND a pro orchestr zakoupila špičkové koncertní housle Mihálye Reményiho (nástroj z roku 1909). V roce 2009 nechala zrestaurovat Hynaisovu oponu a spolu s manželem věnovala Národnímu divadlu bronzovou bustu Václava Havla.[10] V roce 2013 financovala její rodina kompletní restaurovaní Alšových a Ženíškových lunet.[11] Restaurátorské práce trvaly až do roku 2015. U příležitosti restaurování Lunet vydala knihu Foyer.

Byla jmenována a čestně ustanovena členkou Baletního souboru ND. Od roku 2012 vystupuje na jevišti ND v baletním představení Šípková Růženka[12]. Dále jako matka Nikiye v baletu Ludwiga Minkuse La Bayadère.[13] a v baletním představení choreogrefa Jana Kodeta Malá mořská víla.[14].

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Je provdaná za výtvarníka a multimediálního umělce Daniela Peštu. Má čtyři děti.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Je první nositelkou nově ustavené Státní ceny Mecenáš české kultury, kterou jí udělil ministr kultury Daniel Herman v roce 2015.[15]

  • 2008, 2013 cena Ď ředitele Národního divadla[16]
  • 2011 Laureátka mezinárodní evropské ceny Nadace Trebbia za podporu kultury – Osobnost roku
  • 2015 Mecenáš české kultury – čestný titul poprvé udělený Ministrem kultury ČR[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Historie firmy Kohlpharma (něm.). www.kohlpharma.com [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23. 
  2. ↑ Kohl Medical, AG (něm.)
  3. ↑ Amigo-spiele (něm.)
  4. ↑ Algenion (angl.). www.algenion-biotec.de [online]. [cit. 16-02-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 15-12-2013. 
  5. ↑ Museum Montanelli
  6. ↑ Saarländische Galerie – Europäisches Kunstforum e.V.. www.saarlaendische-galerie.eu [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-18. 
  7. ↑ MFF Karlovy Vary, Magický hlas rebelky, 2014,koproducenti[nedostupný zdroj]
  8. ↑ Mecenášský klub Národního divadla
  9. ↑ Divadlo.cz: Causa Carmen. www.divadlo.cz [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-16. 
  10. ↑ Divadelní noviny č. 7/2015
  11. ↑ Tisková zpráva Národního divadla, 2013. national-theatre.work.symbiodigital.com [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-18. 
  12. ↑ Národní divadlo: Šípková Růženka. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-17. 
  13. ↑ Národní divadlo: La Bayadére. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2015-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-17. 
  14. ↑ Národní divadlo: Malá mořská víla. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2018-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-27. 
  15. ↑ Tisková zpráva Ministerstva kultury 27.2.2015. www.mkcr.cz [online]. [cit. 03-03-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-04-2015. 
  16. ↑ Cena Ď, přehled oceněných
  17. ↑ Opera Plus: Prvním držitelem titulu Mecenáš české kultury je Dadja Altenburg-Kohl, 2015

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hynaisova opona pro Národní divadlo. Restaurování a technologický průzkum opony v historické budově Národního divadla v Praze, Berger T., Straková P., Záhoř T., in: Staletá Praha. Praha : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze, 2011 140+124 s. 27, č. 1, (2011), s. 4–26

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dadja_Altenburg-Kohl&oldid=23737261“