DRB řada E 19

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Elektrická lokomotiva DRB řady E 19
DB řady 119
E19 12 in München (1967).jpg
Základní údaje
Výrobce AEG, Siemens, Henschel
Rok výroby 1938
Počet vyrobených kusů 4
Provozovatel DRB, DB
Období provozu 1938 - 1978
Trvalý výkon E 19.0 - 3720 kW
E 19.1 - 3460 kW
Maximální tažná síla
Maximální rychlost 180 km/h
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 110,7 t
Délka přes nárazníky 16 920 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
Rozchod kolejí 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu 1'Do'1'
Napájecí soustava 15 kV 16 2/3 Hz

Elektrické lokomotivy řady E 19 byly nejrychlejšími lokomotivami Deutsche Reichsbahn. Dosáhly rychlosti 180 km/h a zároveň byly nejvýkonnějšími rámovými elektrickými lokomotivami na světě.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Německé říšské dráhy - Deutsche Reichsbahn - zamýšlely v roce 1937 pořízení nových elektrických lokomotiv s maximální rychlostí 180 km/h pro trať Berlín – Halle (Saale) – Mnichov, které by zároveň byly schopné dopravovat vlaky rychlostí 60 km/h na sklonově náročné trati Frankenwaldbahn Lichtenfels - Saalfeld. Objednaly proto po dvou strojích u firmy AEG a konsorcia Siemens / Henschel. Lokomotivy AEG obdržely označení E 19 01 a 02, lokomotivy Siemens/Henschel E 19 11 a 12. Obě provedení vycházela z osvědčené řady E 18. Na první pohled se odlišovaly jiným uspořádáním oken a větracích otvorů.

Pohon dutým hřídelem - tzv. Federtopfantrieb - byl zesílen a výkon lokomotivy byl oproti řadě E 18 zvýšen. Hodinový výkon byl 4000 kW (E 19.0), resp. 4080 kW (E 19.1), trvalý 3720 kW (E 19.0), resp. 3460 kW (E 19.1). Lokomotivy Siemens-Henschel byly navíc vybaveny brzdovým odporníkem, takže mohly brzdit dynamicky nezávisle na trakčním vedení.

E 19 01 byla představena veřejnosti v roce 1938 v červeném nátěru. Všechny čtyři stroje byly po rozsáhlých zkouškách nasazeny na přelomu let 1939/1940 do provozu. Vlivem vypuknutí války výroba dalších lokomotiv nepokračovala. Lokomotivy E 19 byly koncipovány pro rychlostní zkoušky až do rychlosti 225 km/h, které se však nikdy neuskutečnily.

Deutsche Bundesbahn[editovat | editovat zdroj]

Všechny čtyři lokomotivy převzaly Německé spolkové dráhy (DB). Jejich maximální rychlost omezily na 140 km/h a lak byl změněn na zelený. Lokomotivy byly přiděleny depu Norimberk a nasazovány na trasách Norimberk - Frankenwald - Probstzella (NDR) a Norimberk - Řezno. Přechodně byly lokomotivy umístěny i v Hagenu. Lokomotivy jezdily až do 70. let. První byla odstavena z provozu v roce 1975, poslední - 119 002 - 26. ledna 1978.

Další osudy[editovat | editovat zdroj]

Do dnešních dnů se zachovaly dva stroje - E 19 01 v červeném nátěru stojí v Německém technickém muzeu v Berlíně a E 19 12 taktéž v červeném nátěru v Dopravním muzeu v Norimberku. Tato lokomotiva byla ke 150. výročí železnic v Německu obnovena a opatřena tmavomodrým nátěrem. Lokomotivy 119 002 a 011 byly v Mnichově sešrotovány.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu DRG Class E 19 ve Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku DRB-Baureihe_E_19 na německé Wikipedii.