Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

DB Schenker Rail Polska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
DB Schenker Rail Polska S.A.
Logo
sídlo společnosti v Zabrze
sídlo společnosti v Zabrze
Právní forma akciová společnost
Založeno 1990
Sídlo Zabrze, Polsko
Klíčoví lidé Marek Staszek
Rozsah působení Polsko
Oblast výroby železniční doprava
Počet zaměstnanců 3670 (2013)[1]
Mateřská společnost DB Schenker Rail GmbH
Dceřiné společnosti DB Schenker Rail Spedkol, DB Port Szczecin, Infra Silesia
Oficiální web http://www.rail.dbschenker.pl

Firma DB Schenker Rail Polska S.A. (VKM: DBSRP,[2] dříve PCCSZ) je významný polský železniční dopravce. Sídlem společnosti je od roku 2011 Zabrze,[3] dříve firma sídlila v Jaworzně. Společnost patří od 21. července 2009 do skupiny DB Schenker Rail z holdingu Deutsche Bahn, do té doby byla součástí holdingu PCC SE se sídlem v Duisburgu. Vedle podnikání v železniční dopravě se firma zabývá také těžbou písku a zároveň je vlastníkem nebo spoluvlastníkem několika dalších logistických firem, které dohromady tvoří stejnojmenný holding.

Firmy v rámci holdingu se pak vedle provozování nákladní drážní dopravy a těžby písku zabývají či zabývaly také provozováním dráhy, výrobou, opravami a údržbou hnacích vozidel a železničních vozů, intermodální dopravou, osobní železniční dopravou aj.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Těžba a nakládka písku v pískovém poli Ciężkowice

Pískové doly[editovat | editovat zdroj]

V roce 1947 byla ve Slezsku zahájena výstavba prvních tzv. pískových drah, které byly budovány především pro dopravu písku z pískoven do nedalekých černouhelných dolů. Budováním těchto drah a pískoven byl posléze pověřen podnik Przedsiębiorstwo Materiałów Podsadzkowych Przemysłu Węglowego (PMPPW), který byl zřízen k 1. lednu 1951. V rámci tohoto podniku byla v roce 1954 založen pískový důl Szczakowa, který byl spojen nově vybudovanou železniční tratí s centrální „pískovou“ stanicí Jęzor. V roce 1955 pak došlo ke spojení s pískovnou Jęzor do závodu s názvem „Jęzor–Szczakowa“, v roce 1959 pak byl název změněn na „Centralna Piaskownia“ (tj. centrální pískovna). K další změně názvu došlo v roce 1964, a to na Kopalnia Piasku Podsadzkowego „Szczakowa“.

Rozdělením PMPPW pak k 1. 5. 1990 vznikla samostatná firma Kopalnia Piasku Szczakowa, která byla k 1. 7. 1994 transformována na akciovou společnost Kopalnia Piasku Szczakowa S.A. (KP Szczakowa). Ta se zabývala především těžbou písku v rozsáhlých pískových polích v okolí Sosnovce, Jaworzna a Bukowna a současně jeho železniční dopravou především po vlastní železniční síti, případně po tratích dalších firem vzniklých transformací PMPPW (Kopalnia Piasku Kuźnica Warężyńska, Kopalnia Piasku Maczki–Bór).[4][5]

Lokomotiva řady 3E/1 v původním nátěru Kopalni Piasku Szczakowa

Kapitálový vstup PCC[editovat | editovat zdroj]

Národní investiční fond Hetman prodal 5. září 2003 33 % akcií KP Szczakowa německé firmě PCC AG.[6] Na základě povolení polského antimonopolního úřadu[7] došlo k postupnému získání nadpolovičního podílu PCC AG v KP Szczakowa a k 30. červenci 2004 ke změně názvu firmy na PCC Rail Szczakowa S.A.[8] Postupně také došlo k tomu, že původní hlavní náplň činnosti firmy, tj. těžba písku, ustoupila do pozadí a začala se rychle rozvíjet železniční část společnosti, zejména po umožnění vstupu na železniční síť ve správě firmy PKP Polskie Linie Kolejowe.

Vznik holdingu PCC Rail[editovat | editovat zdroj]

K 1. dubnu 2006 vznikl holding PCC Rail S.A., který vedle nejvýznamnější firmy PCC Rail Szczakowa S.A. zahrnoval i další logistické a dopravní firmy, podnikající především v Polsku.[9] Během třetího čtvrtletí roku 2006 pak přešlo 10 logistických firem skupiny PCC pod firmu PCC Rail Szczakowa S.A. a následně 16. listopadu se její název změnil na PCC Rail S.A. (VKM: PCCSZ).[10]

Akvizice PTKiGK Rybnik[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva TEM2-182 společnosti PCC Rail

V srpnu 2007 společnost PCC Rail oznámila, že drží již 10 % akcií dopravce PTKiGK Rybnik a připravuje výkup dalších akcií do celkového podílu 49 %.[11] Reakcí na tuto situaci bylo zrušení tendru na hledaní strategického partnera pro společnosti PTKiGK Rybnik a PTK Holding, do kterého se přihlásilo celkem deset firem. 23. srpna 2007 pak PCC Rail získala kontrolní většinu akcií v PTKiGK Rybnik a oznámila, že chce získat 100% podíl ve společnosti.[12] Převzetí necelých 50 % akcií firmou PCC bylo ukončeno 17. září 2007 s tím, že k navýšení podílu až na 85 % dojde po schválení transakce polským antimonopolním úřadem.[13] Integrace PTKiGK Rybnik do skupiny PCC Rail došlo k 8. říjnu 2008, kdy byl v obchodním rejstříku změněn název společnosti PTKiGK na PCC Rail Rybnik.[14]

Firmy holdingu PCC Rail[editovat | editovat zdroj]

Vyčleněním některých aktivit z mateřské společnosti PCC Rail do dceřiných společností a akvizicemi dalších společností vznikl holding PCC Rail, kam patřily následující společnosti:[15]

Vůz řady Eaos společnosti PCC Rail
  • PCC Rail Coaltran Sp. z o. o., Varšava – železniční dopravce
  • PCC Spedkol Sp. z o.o., Kędzierzyn-Koźle – železniční dopravce
  • PCC RAIL Infrastruktura S.A., Rybnik – zabývá se provozováním dráhy a údržbou části sítě tzv. pískových drah ve Slezsku a jiných vleček (vznikla k 23. červnu 2009 sloučením společností PCC Śląskie Linie Kolejowe S.A., a PTK Infrastruktura S.A.)[16]
  • PCC Rail Tabor S.A., Rybnik – opravce a výrobce kolejových vozidel
  • PCC Tabor Szczakowa Sp. z o.o., Jaworzno – opravce kolejových vozidel
  • PCC Kolchem Sp. z o. o., Brzeg Dolny – železniční dopravce
  • Energoport Sp. z o.o., Rybnik – obchodní společnost
  • PCC Port Szczecin Sp z o.o., Štětín – námořní přístav

Vstup do skupiny DB Schenker[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2009 oznámila mateřská společnost PCC SE, že dohodla prodej PCC Rail do rukou německé firmy DB Schenker ze skupiny Deutsche Bahn. Transakce mohla být dokončena až po schválení prodeje antimonopolním úřadem EU.[17] Po schválení prodeje Evropskou komisí, ke kterému došlo 12. června 2009, se skupina PCC Rail stala od 21. července 2009 součástí holdingu DB Schenker.[18] Hodnota prodeje PCC Rail do rukou DB Schenker je odhadována na částku 400 mil. EUR.[19] V listopadu 2009 – po zápisu do obchodního rejstříku – se název společnosti změnil na DB Schenker Rail Polska S.A.[20]

Kotlový vůz společnosti PCC Spedkol

Do skupiny DB Schenker Rail Polska patřily také:

3. ledna 2011 zanikly sloučením s mateřskou společností DB Schenker Rail Polska firmy DB Schenker Rail Zabrze, DB Schenker Rail Rybnik, Energoport, Trawipol, PUT Trans Pak a NZTK.[22]

Po této konsolidaci jsou na počátku roku 2015 součástí skupiny vedle mateřské společnosti DB Schenker Rail Polska také společnosti:


Lokomotiva řady 311D v barvách PCC Rail
Elektrická lokomotiva Siemens Vectron z parku DB Schenker Rail Polska

Lokomotivní park[editovat | editovat zdroj]

Základem lokomotivního parku byly především stroje zděděné ještě z dob fungování pod názvem Kopalnia Piasku Szczakowa. Jedná se především o šestinápravové lokomotivy sovětského původu (lokomotivka Brjansk) řady TEM2 a polské šestinápravové elektrické lokomotivy řady 3E/1 (u PKP označovány řadou ET21). V souvislosti s rozvojem firmy se nakupovaly šestinápravové motorové lokomotivy rumunského původu řady 060DA (ST43) a sovětského původu M62 (ST44). V roce 2005 však byly všechny stroje řady 060DA v rámci unifikace vyměněny s dopravcem Lotos Kolej za stroje řady M62. Od roku 2005 se pak lokomotivní park začal rozrůstat také o lokomotivy řady BR232 a BR231 sovětské výroby a dále o elektrické lokomotivy řady 181 pronajaté od Českých drah.[24][25]

Od podzimu 2007 si PCC Rail postupně najímá od lokpoolu společnosti CBRail celkem 15 kusů motorových lokomotiv typu 311D, které vznikly modernizací a remotorizací strojů řady M62. Doba nájmu je stanovena na 10 let.[26] 19. března 2008 schválil český Drážní úřad zajíždění těchto lokomotiv z Polska do první stanice v ČR a lokomotivy 311D PCC Rail se tak začaly objevovat ve stanici Petrovice u Karviné,[27] později i v Bohumíně.[28]

Od roku 2010 společnost rozšiřuje svůj park traťových motorových lokomotiv o stroje typu JT42CWR, známé též jako Class 66, které pocházejí od sesterské společnosti DB Schenker Rail (UK).[29] Park elektrických lokomotiv je modernizován od roku 2012 dodávkami strojů Siemens Vectron. Celkem bylo objednáno 23 kusů,[30] všechny stroje mají být dodány do poloviny roku 2015.[31]

V návaznosti na dodávky nových lokomotiv také firma začala ve velkém odstavovat a následně rozprodávat nepotřebné lokomotivy, jednalo se především o motorové lokomotivy M62, BR231, BR232, S200, TEM2 či SM42.[32] V roce 2013 také společnost ukončila pronájem 20 elektrických lokomotiv řady 181[33] (původně pronajaty od Českých drah),[25] které byly vráceny aktuálním vlastníkům STK a Koleje Czeskie.[33]

Nákladní doprava[editovat | editovat zdroj]

Vlak společnosti PCC Rail v čele se strojem řady 3E/1

Vlaky přes česko-polskou hranici[editovat | editovat zdroj]

Vlak dopravce PCC Rail (tehdy ještě PCC Rail Szczakowa) překročil poprvé česko-polskou hranici 26. dubna 2005. Jednalo se vlak s pískem pro Slévárny Třinec, který byl veden přes hraniční přechod ChałupkiBohumín. Dopravcem na českém území byly České dráhy. Takto byly na jaře 2005 přepraveny tři vlaky.[34]

Pravidelné přepravy v opačném směru pak byly zahájeny 28. července 2006. Jednalo se o přepravy uhlí v relaci Karviná–Doly (Důl ČSM) – Dąbrowa Górnicza přes hraniční přechod Petrovice u KarvinéZebrzydowice. Také v tomto případě byly dopravcem v ČR České dráhy.[34]

V říjnu 2012 byl ve spolupráci s ČD Cargo zahájen provoz liniového vlaku Moravia, který spojuje Sławięcice s Bohumínem a je určen pro přepravy jednotlivých zásilek. Lokomotiva DBSRP přitom vlak veze až do stanice Bohumín-Vrbice, nedochází tedy k přepřahu na českou lokomotivu v polských Chałupkách, jak je obvyklé.[35]

30. ledna 2015 společnost samostatně realizovala přepravu i na území České republiky, přičemž na české území využila licenci společnosti Arriva vlaky, která patří rovněž do skupiny Deutsche Bahn. Jednalo se o ucelený vlak koksu v relaci ZdzieszowiceOstrava-Bartovice.[36]

Kontejnerové vlaky[editovat | editovat zdroj]

Společně se svou dceřinou společností PCC Intermodal rozvíjela PCC Rail síť ucelených kontejnerových vlaků. První kontejnerovou relací této společnosti je od června 2005 spojení terminálu Brzeg Dolny s přístavem Svinoústí. Jako první polský soukromý dopravce PCC Rail (resp. v té době ještě PCC Rail Szczakowa) zahájil provoz pravidelného mezinárodního kontejnerového vlaku.[37] Vlak jezdí od 13. prosince 2005 v relaci Płock Trzepowo - Groβlehna a přepravuje polyethylen v kontejnerech. Dopravcem na německé straně je společnost Mitteldeutsche Eisenbahn GmbH (MEG).[37] Provoz další kontejnerové relace byl zahájen 28. listopadu 2006. Nový vlak spojil námořní terminál Baltic Container Terminal v přístavu Gdyně s Euroterminalem ve slezském Sławkówě.[38] 30. května 2007 pak dopravce PCC Rail přivezl první kontejnerový vlak do nového terminálu Deepwater Container Terminal v přístavu Gdaňsk.[39] 2. dubna 2008 byla zahájena přeprava kontejnerů ucelenými vlaky PCC Rail v další relaci: z terminálu ve Slezském logistickém centru v říčním přístavu Hlivice do námořních terminálů v Trojměstí.[40]

Poté, co se společnost dostala do rukou DB Schenker, zatímco intermodální operátor PCC Intermodal zůstal ve skupině PCC, přišla firma o přepravy pro PCC Intermodal, které převzal dopravce Lotos Kolej.[41] Společnost však začala přepravy kontejnerových vlaků zajišťovat pro jiné operátory. Jedná se například o tzv. Šeštokai Express, který pro operátora Hupac Intermodal vozí DBSRP od prosince 2012 z Gądek u Poznaně do litevské Mockavy. Zároveň tím došlo k narušení monopolu PKP Cargo v nákladní dopravě přes hraniční přechod Trakiszki–Mockava.[42]

Lokomotiva 232 329-3 DB v barvách East West Railways

Přepravy jednotlivých vozů[editovat | editovat zdroj]

Od ledna 2010 společnost zahájila přepravu jednotlivých vozů, což bylo do té doby doménou státního dopravce PKP Cargo. Přepravy byly zahájeny vlakem nazvaným „Pociąg Liniowy Śląsk” („Liniový vlak Slezsko“), který je veden dvakrát týdně do braniborského Seddinu a v Polsku dobírá zátěž ve stanicích Wrocław Gadów, Kędzierzyn-Koźle, Gliwice a Jaworzno Szczakowa.[43] Od října 2012 je ve spolupráci s ČD Cargo provozován návazný liniový vlak Moravia, který spojuje stanici Sławięcice na trase vlaku Silesia s Bohumínem.[35] Od prosince 2013 je v provozu třetí liniový vlak nazvaný Mazovia, který spojuje německou seřaďovací stanici Seddin s Poznaní a pomocí křídel dále s Kutnem a Wrocławí.[44]

Podíl na trhu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 měla skupina PCC Rail (včetně výsledků firmy PCC Rail Rybnik) podíl na trhu železniční nákladní dopravy v Polsku ve výši 5,7 % (podle čistých tunových kilometrů – čtkm), což odpovídá přepravnímu výkonu 2907,2 mil. čtkm. To řadí PCC Rail na třetí místo za PKP Cargo a CTL Logistics. Přitom v roce 2007 byl podíl PCC Rail na trhu 4,4 % (odpovídá 2348,3 mil. čtkm), tj. na čtvrtém místě za PKP Cargo, CTL Logistics a PKP LHS.[45]

Podíl celé skupiny DB Schenker Rail Polska (tj. včetně DB Schenker Rail Spedkol) na polském železničním trhu podle čistých tunových kilometrů činil v roce 2013 5,59 %, o rok později (ale již jen přímo za DBSRP) klesl na 5,1 %. Společnost tedy byla na místě za dopravci PKP Cargo, Lotos Kolej a PKP Linia Hutnicza Szerokotorowa.[46]

East West Railways[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 bylo oznámeno založení společného podniku s největším německým železničním dopravcem Railion Deutschland AG (člen skupiny Deutsche Bahn AG). Takto měl vzniknout dopravce s názvem East West Railways se sídlem ve Vratislavi, do kterého bude ze strany Railionu vloženo 20 dieselových lokomotiv řady 232. Cílem společnosti měla být především nákladní doprava přes německo-polskou hranici.[47][48]

Lokomotivy řady 232 pronajaté v rámci projektu East West Railways od německého Railionu používal dopravce PCC Kolchem, část lokomotiv provozoval do konce dubna 2008 dopravce PCC Rail na pískových drahách ve Slezsku, v souvislosti s dodávkami lokomotiv řady 311D je však vrátil firmě PCC Kolchem.[49]

Motorová jednotka SA134-001 Arriva PCC

Osobní doprava[editovat | editovat zdroj]

Vedle dominantní nákladní dopravy se firma začala zabývat myšlenkou provozování veřejné osobní dopravy. Svůj úmysl poprvé veřejně prezentovala v únoru 2006, kdy dceřiná společnost Kolej Nadwiślańska uspořádala jízdy osobního vlaku tvořeného jednotkou řady SA132 po tratích PLK i soukromých provozovatelů dráhy.[50] Kolej Nadwiślańska pak zvažovala pořádání jízd zvláštních osobních vlaků po vlečkách slezských průmyslových podniků, černouhelných a pískových dolů.[51]

Nakonec však nebyla zahájena osobní doprava organizovaná firmou Kolej Nadwiślańska nebo přímo PCC Rail, ale byla uzavřena dohoda o vytvoření společného podniku mezi PCC Rail a britským autobusovým a železničním operátorem Arriva. V roce 2007 pak vznikla společnost Arriva PCC, kde měly obě firmy stejný podíl 50 %.[52]

Přístavy[editovat | editovat zdroj]

Počátkem února 2007 firma získala podíl 45 % ve společnosti Drobnica – Port Szczecin, což je část přístavu ve Štětíně. V roce 2008 po získání podílu 91 % se název přístavní firmy změnil na PCC Port Szczecin. Firma také zvítězila ve výběrovém řízení na 30letý pronájem Finského nábřeží ve štětínském Grabowském ostrově, kde vybuduje nový kontejnerový terminál.[53] Po vstupu PCC Rail do holdingu DB byl název společnosti změněn na DB Port Szczecin.[54]

Těžba písku[editovat | editovat zdroj]

Přestože je dnes hlavní činností firmy železniční doprava, součástí aktivit je stále také těžba písku v okolí Jaworzna. Společnost je dnes největším producentem křemičitých písků v Polsku s roční těžbou na úrovni 3 až 4 mil. m³. Písky z produkce společnosti se využívají ve slévárenství, stavebnictví a pro zakládání podzemních prostor v hlubinných černouhelných dolech v Horním Slezsku.[55] V roce 2012 byl závod na úpravu písku pro potřeby sléváren a stavebnictví prodán společnosti Sibelco Poland.[56]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rzut oka na jednego z największych prywatnych przewoźników kolejowych [online]. Zabrze: DB Schenker Rail Polska, rev. 2014-11-26, [cit. 2015-02-05]. Dostupné online. (polsky) 
  2. Vehicle Keeper Marking Register [online]. Valenciennes: European Railway Agency, 2010-02-03, [cit. 2010-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Informacje o podmiocie Numer KRS 0000057814. Wyszukiwarka podmiotów w Krajowym Rejestrze Sądowym [online]. Rev. 2011-03-03 [cit. 2011-03-08]. Dostupné online.  
  4. http://www.spuq.pojan.net/slask/transport/kp.htm
  5. http://www.pccrail.pl/bazy/pccrail.nsf/id/PL_Kalendarium_wydarzen?OpenDocument
  6. http://www.bankier.pl/wiadomosc/NFI-Hetman-NFIWo-WA-sprzedaz-KP-Szczakowa-S-A-858385.html
  7. DECYZJA Nr DPI - 49/03 http://www.uokik.gov.pl/download/Z2Z4L3Vva2lrL3BsL2tzZ19weXRhbmlhLnYwLzI3MS81LzEvZGVjeXpqYV9ucl9kcGlfNDkyMDAzX3pfMDguMDcuMjAwMy50aWY
  8. Numer KRS: 0000057814 - Odpis pełny z rejestru przedsiębiorców [online]. Katowice: Krajowy Rejestr Sądowy, 2011-01-03, [cit. 2011-01-11]. Dostupné online. (polsky) 
  9. PR. Powstał Holding PCC Rail. Wirtualny Nowy Przemysł [online]. 2006-04-19 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  10. http://www.pcc.de/kunden/pcc/pccag/medien.nsf/files/PCC_Raport_kwartalny_III_2006_internet.pdf/$file/PCC_Raport_kwartalny_III_2006_internet.pdf
  11. Puls Biznesu. PCC puka do śląskich rywali. Wirtualny Nowy Przemysł [online]. 2007-08-13 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  12. SZYMAŃSKI, Artur. Big merger of private railway companies. Puls Biznesu [online]. 2007-08-24 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  13. CIEPIELA, Dariusz. PCC Rail sfinalizował przejęcie PTKiGK Rybnik. Wirtualny Nowy Przemysł [online]. 2007-09-19 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  14. ŠTEFEK, Petr. Dopravce PTKiGK Rybnik integrován do skupiny PCC Rail. Stránky přátel železnic [online]. , říjen 2008 [cit. 2008-11-05]. Dostupné online.  
  15. Firmy holdingu [online]. PCC Rail (oficiální web), [cit. 2009-08-14]. Dostupné online. (polsky) 
  16. PCC RAIL Infrastruktura S.A. [online]. PCC Rail Rybnik (oficiální web), [cit. 2009-08-14]. Dostupné online. (polsky) 
  17. RYNEK KOLEJOWY. Deutsche Bahn kupuje pion logistyki PCC (w tym PCC Rail). Wyrtualny Nowy Przemysł [online]. 2009-01-30 [cit. 2009-02-10]. Dostupné online.  
  18. DB completes PCC Logistics purchase. Railway Gazette International [online]. 2009-07-22 [cit. 2009-08-03]. Dostupné online.  
  19. RYNEK KOLEJOWY. Niemieckie koleje zapłacą mniej za PCC Rail. Wyrtualny Nowy Przemysł [online]. 2009-07-22 [cit. 2010-04-12]. Dostupné online.  
  20. PCC Rail S.A. to change its name. Transportwekly [online]. 2009-11-13 [cit. 2009-11-14]. Dostupné online.  
  21. Spółki DB Schenker Rail Polska [online]. Deutsche Bahn AG, rev. 2010-03-01, [cit. 2010-05-06]. Dostupné online. (polsky) 
  22. DB Schenker Rail Polska: Połączenie spółek. Rynek Kolejowy [online]. 2011-01-05 [cit. 2011-01-05]. Dostupné online.  
  23. Spółki DB Schenker Rail Polska [online]. REV. 2015-01-22, [cit. 2015-02-04]. Dostupné online. (polsky) 
  24. http://www.przewoznicy.rail.pl/przewoznicy/index.php?pcc,tabor
  25. a b ŠTEFEK, Petr. Příprava lokomotiv řady 181/182 ČD k pronájmu do Polska. Stránky přátel železnic [online]. , únor 2006 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online.  
  26. ŠTEFEK, Petr. Remotorizované lokomotivy 311D v provozu u PCC Rail. Stránky přátel železnic [online]. , prosinec 2007 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  27. ŠTEFEK, Petr. Lokomotivy typu 311D zajíždějí do ČR. Stránky přátel železnic [online]. , duben 2008 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  28. ŠTEFEK, Petr. Lokomotiva řady 311D poprvé v Bohumíně. Stránky přátel železnic [online]. , březen 2009 [cit. 2009-03-19]. Dostupné online.  
  29. ŠTEFEK, Petr. Class 66 u DB Schenker Rail Polska. Stránky přátel železnic [online]. , červen 2011 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online.  
  30. ŠTEFEK, Petr. DB Schenker Rail Polska kupuje lokomotivy Siemens Vectron. Stránky přátel železnic [online]. , únor 2013 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online.  
  31. ŠTEFEK, Petr. Provoz Vectronů v Polsku se postupně rozšiřuje. Stránky přátel železnic [online]. , říjen 2014 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online.  
  32. ŠTEFEK, Petr. Velký výprodej lokomotiv DB Schenker Rail Polska pokračuje. Stránky přátel železnic [online]. , listopad 2013 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online.  
  33. a b ŠTEFEK, Petr. Obměna parku elektrických lokomotiv DB Schenker Rail Polska. Stránky přátel železnic [online]. , červenec 2013 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online.  
  34. a b ŠTEFEK, Petr. Vlaky PCC Rail na česko–polské hranici. Dráha. říjen 2006, roč. 2006, čís. 10. ISSN 1211-1260.  
  35. a b ŠTEFEK, Petr. Liniový vlak Moravia zahájil provoz. Stránky přátel železnic [online]. , leden 2013 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online.  
  36. MALINOWSKI, Janusz. DB Schenker Rail vstoupil na český železniční trh. Stránky přátel železnic [online]. , leden 2015 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online.  
  37. a b (gapi). Pierwszy prywatny międzynarodowy pociąg kontenerowy. spedycje.pl [online]. 2005-12-20 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  38. PR. Ruszył nowy pociąg kontenerowy PCC. logistykafirm.com [online]. 2006-11-30 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  39. Pierwszy pociąg intermodalny na DCT Gdańsk. www.portgdansk.pl [online]. 2007-05-31 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  40. HELBIN, Aleksandra. Kolejne połączenie intermodalne PCC. Wirtualny Nowy Przemysł [online]. 2008-04-10 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  41. PCC INTERMODAL S.A.: Zawarcie umowy znaczącej pomiędzy PCC Intermodal S.A. a Lotos Kolej sp z o.o.. Onet.pl [online]. 2010-02-25 [cit. 2010-04-14]. Dostupné online.  
  42. ŠTEFEK, Petr. Rok provozu kontejnerového vlaku Šeštokai Express. Stránky přátel železnic [online]. , leden 2013 [cit. 2015-02-05]. Dostupné online.  
  43. STEFANIAK, Piotr. DB Schenker Rail uruchamia "Pociąg Liniowy Śląsk". Wirtualny Nowy Przemysł [online]. 2009-12-18 [cit. 2010-04-14]. Dostupné online.  
  44. PAWLAK, Maciej. Schreyer: Obniżka stawek dostępu to zaledwie pierwszy krok w dobrym kierunku. BiznesAlert [online]. 2014-03-10 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online.  
  45. MALINOWSKI, Łukasz. Wyniki przewozów za rok 2008. Rynek Kolejowy. březen 2009, roč. 2009, čís. 3, s. 32. ISSN 1644-1958.  
  46. Udział przewoźników wg wykonanej pracy przewozowej (udział>0,5%). [online]. Warszawa: Urząd Transportu Kolejowego, rev. 2015-01-30, [cit. 2015-02-05]. Dostupné online. (polsky) 
  47. New rail transport company: East West Railways. Infrasite [online]. 2007-03-01 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  48. Railion in new joint ventures. WorldCargo News online [online]. , duben 2007 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  49. ŠTEFEK, Petr. Konec provozu strojů řady 232 DB na pískových drahách ve Slezsku. Stránky přátel železnic [online]. , duben 2008 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  50. ŠTEFEK, Petr. Motorové vozy SA132. Stránky přátel železnic [online]. , únor 2006 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  51. Koleją po śląskich kopalniach i wyrobiskach!. tur-info.pl [online]. 2006-02-23 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  52. Arriva plc. Arriva enters Polish rail market with innovative contract win. investegate [online]. 2007-06-28 [cit. 2008-07-09]. Dostupné online.  
  53. KAMOLA, Marcin; MALINOWSKI, Łukasz. Kolej traci pozycję w portach. Rynek Kolejowy. 2008 červen, roč. 2008, čís. 6, s. 50-53. ISSN 1644-1958.  
  54. GOSPODARKA I SPOŁECZEŃSTWO – WSPÓŁCZESNE WYZWANIA. Szczecin : Uniwersytet Szczeciński. Dostupné online. (polsky) 
  55. Zaportzebowanie na piasek z Jaworzna. Inside.pl. listopad 2010, s. 4. (polsky) 
  56. DABROWSKI, Marek. What’s new in Sibelco Poland?. Nordic Magazine – juni 2012. červen 2012, s. 9. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]