D'Hondtova metoda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Metody pro přepočet hlasů na mandáty používané ve
volbách v České republice
od roku 1990


  • poměrný systém – ostatní volby, s převáděním hlasů na mandáty:
    • volebním číslem“, minimální počet hlasů, který strana musí získat, aby získala mandát:
    • volebními děliteli“, žádná strana nezíská mandát dříve, než strana, která v okamžiku rozdělování má větší počet hlasů
      • D'Hondtova metoda, dnes v ČR používaná, rozdělení mandátů v obecních zastupitelstvech, v zastupitelstvech krajů, mandátů do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu


Zdroj: Metody pro přepočet hlasů na mandáty
ČSÚ

D'Hondtova metoda je jeden ze způsobů přepočtu hlasů voličů na mandáty politickým stranám ve volbách. Používá se v Argentině, Belgii, Bulharsku, Česku, Finsku, Chile, Chorvatsku, Izraeli, Japonsku, Kolumbii, Maďarsku, Makedonii, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Skotsku, Slovinsku, Španělsku, Turecku a Walesu; v některých zemích Evropské unie se používá také při volbách do Evropského parlamentu. Metoda je pojmenována po belgickém právníkovi a matematikovi Victoru D'Hondtovi (1841–1901). Účinek D’Hondtovy metody je většinou odborníků označován jako disproporční ve prospěch větších stran.[1]

Způsob výpočtu[editovat | editovat zdroj]

Rozdělování mandátů dané volební oblasti se účastní pouze ty strany, jež celostátně získaly alespoň tolik hlasů, kolik určuje kvórum (v ČR 5 %). Vstupem do D'Hondtovy metody je počet mandátů, jenž má být mezi strany v dané volební oblasti rozdělen, a dále pro každou stranu počet hlasů, jež tato v dané volební oblasti získala. Nezáleží na hlasování v jiných oblastech, ani na počtu hlasů pro strany, které nepřekročily kvórum.

Mandáty se přidělují vícekolově, vždy jeden mandát v každém kole. V každém kole se pro každou stranu určí kolový počet hlasů a ta strana, která má kolový počet hlasů nejvyšší, kolo vyhrává a získává mandát toho kola. V prvním kole je kolový součet strany roven počtu hlasů a první mandát získává strana s nejvyšším počtem hlasů. V dalším kole se kolový počet hlasů každé strany určí jako podíl získaných hlasů strany ku počtu mandátů, které získala v předchozích kolech, zvýšeným o jedničku (=počet hlasů / (mezipočet mandátů + 1)). Kolový počet těch stran, jež v minulém kole mandát nevyhrály, tedy zůstává oproti minulému kolu beze změny, protože se nezměnil počet mandátů, které získaly. Kolo vyhrává ten, jenž má nejvyšší kolový počet hlasů. Postup se opakuje v dalších kolech, dokud nejsou přiděleny všechny mandáty.

Příklady rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Metodu pro názornost dokreslují následující příklady.

Jednoduchý příklad[editovat | editovat zdroj]

Předpokládejme, že existují tři strany A, B, C s počty získaných hlasů 100, 60 a 45. Rozdělují se tři mandáty. Vítěz kola je označeným tučným písmem.

Kolo Strana A Strana B Strana C
1. 100 = 100 / 1 60 = 60 / 1 45 = 45 / 1
2. 50 = 100 / ( 1 + 1 ) 60 = 60 / ( 0 + 1 ) 45 = 45 / ( 0 + 1 )
3. 50 = 100 / ( 1 + 1 ) 30 = 60 / ( 1 + 1 ) 45 = 45 / ( 0 + 1 )
Získaných mandátů 2 1 0

Existuje modifikovaná verze D'Hondtovy metody, v níž jsou počty získaných hlasů děleny v prvním kole číslem 1,42 namísto číslem 1; postup v ostatních kolech je shodný. Tato verze nahrává tím více větším stranám, čím menší je velikost volebního obvodu.

Příklad stran A, B, C zadaný stejně jako výše, avšak spočítaný modifikovanou metodou s prvokolovým dělitelem 1,42:

Kolo Strana A Strana B Strana C
1. 70 = 100 / 1,42 42 = 60 / 1,42 32 = 45 / 1.42
2. 50 = 100 / ( 1 + 1 ) 42 32
3. 33 = 100 / ( 1 + 2 ) 42 32
Získaných mandátů 2 1 0

D'Hondtova metoda rozděluje všechny mandáty v prvním skrutiniu.[pozn 1]

Reálný příklad[editovat | editovat zdroj]

Jako reálný příklad převodu počtu získaných hlasů na počet mandátů poslouží volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z roku 2006Libereckém kraji. V tomto kraji bylo rozdělováno 8 mandátů. Přepočet se týká jen těch stran, které prošly celostátním kvórem: získaly alespoň 5 % z celkového počtu hlasů na území celé České republiky. Pro tyto vybrané volby a kraj ukazuje propočet následující tabulka.

VOLBY DO PSP 2006 ODS ČSSD KSČM SZ KDU-ČSL ostatní
Počet získaných hlasů
(% v kraji)[2]
83 647
(38,81 %)
63 181
(29,31 %)
24 823
(11,51 %)
20 646
(9,58 %)
9 131
(4,23 %)
14 082
(6,56 %)
v celostátním kvóru propadlé hlasy, cca. 0,5 mandátu
Rozdělování hlasů a mandátů stranám, které prošly celostátním kvórem
1. mandát 83 647 63 181 24 823 20 646 9 131
2. mandát 41 824 = 83 647 / 2 63 181 24 823 20 646 9 131
3. mandát 41 824 31 591 24 823 20 646 9 131
4. mandát 27 882 = 83 647 / 3 31 591 24 823 20 646 9 131
5. mandát 27 882 21 060 24 823 20 646 9 131
6. mandát 20 912 = 83 647 / 4 21 060 24 823 20 646 9 131
7. mandát 20 912 21 060 12 412 20 646 9 131
8. mandát 20 912 15 785 12 412 20 646 9 131
Získané mandáty
(%)
4
(50 %)
3
(37,5 %)
1
(12,5 %)
Z toho přerozdělené mandáty voličů, kteří tyto strany nevolili celkem
mandáty
(%)
0,9
(11,19 %)
0,7
(8,19 %)
0,1
(0,99 %)
1,7
(20,37 %)
Nezastoupení, nebo ne podle jejich vůle zastoupení, voliči 43 859

Příklad Libereckého kraje ukazuje, že pětina jeho aktivních voličů (     43 859 hlasů; 20,37 %; 1,7 mandátů) není v PSP ČR zastoupena jimi volenými zástupci – hlasy těchto voličů buď propadly v celostátním kvóru, nebo byly započítány ve prospěch jiných stran.

Paradoxy přepočítávání hlasů (nejen dle D'Hondtovy metody)[editovat | editovat zdroj]

Po zveřejnění výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006 se v Česku začalo hovořit o paradoxech přepočtu hlasů na mandáty.[zdroj?] Například v Libereckém kraji Stranu zelených volilo 9,58 % a nezískala ani jeden mandát. V Moravskoslezském kraji stejná strana obdržela 4,34 % a po přepočtení hlasů získala jedno poslanecké místo.

KDU-ČSL v celé republice získala 7,22 % hlasů a 13 poslaneckých mandátů, Stranu zelených volilo o 0,93 % méně voličů a obdržela jen 6 mandátů.

Tyto nepravidelnosti však byly jen z části způsobeny D'Hondtovou metodou, další roli zde hrál tzv. „přirozený práh“. Strana totiž musí v příslušném volebním kraji získat pro zisk křesla zhruba takový podíl hlasů, jaký odpovídá podílu odpovídajícímu volenému počtu poslanců. Například: pro zisk mandátu ve volebním kraji, kde se volí jen 5 poslanců, musí získat 1/5 (20 % hlasů). Strana, jejíž voliči se z velké části soustřeďují v několika krajích tak má při stejném počtu hlasů odevzdaných pro obě strany výhodu oproti straně, jejíž voliči jsou více rozptýlení.

Kvórum (5% klauzule) mírně posiluje účinky D'Hondtovy metody, protože tzv. propadlé hlasy se při přidělování mandátů nepočítají, což zvětšuje poměr mezi slabými a silnými stranami ve prospěch stran silných, a tedy i účinky D'Hondtovy metody. Například při 33,3% zisku jedné strany a podílu propadlých hlasů 0 % získala vlastně tato strana 1/3 hlasů počítaných pro přepočítávání mandátů. Pokud 50% hlasů patřilo stranám pod 5% klauzulí (tedy propadlo) a zisk strany je 33,3%, strana vlastně získala 33,3 procentních bodů z 50 procentních bodů, čili 2/3 hlasů pro přepočítávání mandátů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podobně jako D'Hontova metoda funguje i metoda Sainte-Laguë. Rozdíl je opět v posloupnosti dělitelů. U metody Sainte-Laguë jde o posloupnost lichých čísel: 1, 3, 5, 7,…. Tato metoda posiluje zisky malých a středně velkých stran na úkor velkých stran. Používá se v Bosně a Hercegovině, Litvě a její modifikace (1,4; 3; 5; 7;…) v Polsku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LEBEDA, Tomáš. Hlavní proměnné proporčních volebních systémů. Sociologický časopis. 2001, roč. 37, čís. 4, s. 436. Dostupné online. ISSN 0038-0288.  
  2. Zdroj: Český statistický úřad Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 2. - 3.6.2006: Výsledky hlasování za volební kraje

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]