d'Artagnan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
D'Artagnanova socha v nizozemském Maastrichtském městském parku.

Francouz Charles de Batz-Castelmore, hrabě d'Artagnan (asi 16111673) byl kapitánem mušketýrů francouzského krále Ludvíka XIV. Jeho fiktivní životopis od Gatiena de Courtilze de Sandrase se stal základem románu Tři mušketýři od Alexandra Dumase staršího.

Skutečnost[editovat | editovat zdroj]

D'Artagnan se narodil v Lupiacu v Gaskoňsku (dnes v departementu Gers) jako nejmladší ze čtyř dětí. Jeho otec byl velitelem osobní stráže krále Jindřicha IV. a byl zabit při ochraně králova života. D'Artagnan chtěl jít v otcových šlépějích a chtěl se stejně jako jeho bratři stát mušketýrem. Zpočátku byl odmítnut, protože ještě nesloužil v žádné jiné vojenské jednotce. Avšak paní de Treville, blízká přítelkyně jeho rodiny, využila svého vlivu k tomu, že se mohl stát členem této královské stráže, které později velel.

D'Artagnanovo rodiště, zámek de Castelmore v Lupiacu.

D'Artagnan se osvědčil především během povstání Frondy jako agent kardinála Mazarina, královského osobního rádce a francouzského prvního ministra. Na základě této věrné služby pověřoval král Ludvík XIV. d'Artagnana mnoha tajnými a delikátními úkoly, které vyžadovaly velkou prozíravost a bystrý úsudek.

D'Artagnan je známý také v souvislosti se zatčením Nicolase Fouqueta. Fouquet byl ministr financí Ludvíka XIV. a chtěl se stát královským rádcem namísto Mazarina. Byl také obdivovatelem vznešené architektury a vlastnil veliký dům, který nazýval zámek Vaux-le-Vicomte. Na jeho stavbě se podíleli nejvýznamnější architekti a řemeslníci z celého světa a Fouquet v něm po dokončení uspořádal skvělou slavnost. Král se však cítil uražen tímto přehnaným přepychem a začal Fouqueta také podezírat, že k financování svých akcí používá prostředky z královské pokladnice. Přikázal proto d'Artagnanovi, aby jej okamžitě zatkl. Fouquet byl pak následně odsouzen k doživotnímu žaláři.

Od roku 1667 byl d'Artagnan guvernérem v Lille, ale velmi toužil vrátit se k vojsku. To se mu podařilo až při tažení Ludvíka XIV. proti spojeným nizozemským provinciím. Při obléhání Maastrichtu 25. června roku 1673 byl však d'Artagnan smrtelně raněn, když mu střela z muškety rozervala hrdlo.

Literární fikce[editovat | editovat zdroj]

D'Artagnanovy osudy nejprve využil pro svůj román Les Mémoires de Monsieur d'Artagnan, capitaine lieutenant de la premiere compagnie des Mousquetaires du Roi (1700, Paměti hraběte d'Artagnana, kapitána-lieutenanta první setniny královských mušketýrů, česky 1930) francouzský spisovatel Gatien de Courtilz de Sandras (1644-1712). Tato kniha se pak stala hlavním zdrojem Alexandra Dumase staršího a Augusta Maqueta při psaní jejich nejslavnějšího románu Tři mušketýři (Les Trois Mousquetaires) , který se svými pokračováními (Tři mušketýři po dvaceti letech a Tři mušketýři ještě po deseti letech) pokrývá celý d'Artagnanův život. Dumasova fikce, že se d'Artagnan stal před svou smrtí maršálem Francie, vycházela ze života jiného hraběte d'Artagnana, Pierra de Montesquiou (1645-1725), který byl maršálem Francie od roku 1709.

Film a televize[editovat | editovat zdroj]

Seznam nejznámějších herců, kteří hráli d'Artagnana ve filmu nebo v televizi:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]