Džbán (hrad, okres Rakovník)
| Džbán | |
|---|---|
 Zdivo v severozápadním nároží | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 1. polovina 13. století |
| Zánik | 2. polovina 13. století |
| Poloha | |
| Adresa | Ostrožna nad soutěskou Ve Vratech, Mutějovice,  Česko |
| Souřadnice | 50°12′52,99″ s. š., 13°42′51,9″ v. d. |
  Džbán | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 16457/2-2684 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Džbán (někdy též Čbán nebo nesprávně Držemberk) je zřícenina hradu v přírodním parku Džbán v okrese Rakovník. Nachází se 600 m jihovýchodně od železniční stanice Mutějovice na ostrohu nad soutěskou Ve Vratech v nadmořské výšce 500 metrů. Zachoval se zejména mohutný příkop a drobné zbytky zdí. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Zřícenina stojí na hranici katastrálních území Mutějovice (parcelní čísla 549 a 531/1) a Lhota pod Džbánem (parcelní číslo 78/1). Od železniční stanice Mutějovice vede na hrad žlutě značená turistická trasa. Ostrožna s hradem je výběžkem plošiny, na které se asi 3 km jihovýchodně nachází vrchol Džbán, nejvyšší bod stejnojmenného geomorfologického celku.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jméno Držemberk je se Džbánem spojováno mylně, protože historické prameny s ním se vztahují k zámku Jezeří.[2]
Na ploché ostrožně v místech pozdějšího hradu bývalo halštatské pravěké hradiště, za jehož pozůstatek jsou považovány zbytky valu a příkopu, které obloukovitě přepažovaly ostrožnu asi 150 metrů před středověkým hradem. Archeologické nálezy však pocházejí také z neolitu a raného středověku.[3]
Ačkoliv byl hrad velký a výrazný, nedochovaly se o něm ani jeho staviteli písemné zmínky.[4] Archeologické výzkumy vznik hradu datují do první poloviny 13. století.[2] Jeho zakladatelem tedy byl s přihlédnutím k velikosti hradu, která byla nad možnosti tehdejší šlechty, král Václav I. nebo jeho otec Přemysl Otakar I. Byl nejsevernějším hradem přemyslovského loveckého hvozdu. Pravděpodobně byl opuštěn již koncem 13. století.[4] Archeologické výzkumy nasvědčují, že hrad mohl být opuštěn po požáru (byla nalezena vrstva popela)[4] nebo kvůli narušení geologického podloží výstavbou hlubokých hradních příkopů.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Hradní stavba spojovala prvky francouzského kastelu na čelní straně a hradu s obvodovou zástavbou. Ze severní, západní a jižní strany hrad obklopují svahy. Od jihovýchodu přichází k hradu tzv. Hraběcí cesta. Staveniště mělo víceúhelný půdorys blízký trojúhelníku. Na všech stranách ho obklopoval hluboký příkop a val. Čelo hradu chránily tři okrouhlé věže. Na jihu to byl bergfrit a další dvě věže byly flankovací. Nejmenší severní věž vybavená skarpem však flankování téměř neumožňovala.[2] Zbytky všech tří okrouhlých věží se dochovaly až do 19. století.[4] Na přelomu 19. a 20. století byl hradní areál poškozen těžbou opuky,[5][4] při které dvě věže zcela zanikly a dochovalo se pouze torzo věže severní. Zbývající strany hradu tvořila křídla hradních paláců členěných na řadu místností. Součástí západního křídla byla kaple.[6] Dnes je prostor zříceniny porostlý uměle vysazeným vysokým lesem.[4] Kromě věže se dochovaly zbytky některých palácových zdí a část hradního příkopu s valem.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Pod hradem vede železniční trať 126 z Mostu do Rakovníka, ze které u stanice Mutějovice odbočuje částečně dochovaná železniční vlečka k zaniklému černouhelnému dolu Perun. Asi dva kilometry severozápadně od hradu se nachází Kounovské kamenné řady a tři kilometry na sever stojí zřícenina hradu Pravda.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 127011 : Hrad Džbán se zbytky hradiště. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Džbán, s. 128–129.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír, a kol. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Lhota pod Džbánem, s. 171–172.
- ↑ a b c d e f Zřícenina hradu Džbán [online]. atlasceska.cz [cit. 2014-12-05]. Dostupné online.
- ↑ KUKAL, Zdeněk, a kol. Hrady Čech a Moravy: z čeho jsou a čem stojí. Praha: Grada, 2010. 304 s. ISBN 978-80-247-3745-4. Kapitola Krajina s hrady, hrady s krajinou, s. 201.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů – Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Kapitola Džbán, s. 23.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů – Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Kapitola Džbán, s. 24.
- DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Džbán, s. 22–24.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Slánsko a Rakovnicko. Svazek VIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 305 s. Kapitola Držemberk hrad, s. 85–87.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Džbán na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Držemberk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Džbán na Hrady.cz
