Dům Vettiů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled do zahrady (viridaria) domu Vettiů. Bohatství domu dokazuje množství zahradního vybavení, které bylo objeveno prakticky nedotčené

Dům Vettiů (italsky Casa dei Vettii) je název obydlí ve starověkých Pompejích proslulého nádhernou výzdobou s bohatstvím obrazů a mytologických postav, která i současného návštěvníka uchvacuje svojí zachovalostí a svěžestí barev.

Původ domu a jeho architektura[editovat | editovat zdroj]

Dům, s průčelím obráceným do ulice Vicolo di Mercurio, je dodnes skvěle zachovaný zčásti proto, že po zemětřesení v roce 62 po Kr. byl vhodným způsobem opraven, ale i proto, že z neznámých důvodů unikl pozornosti vykradačů a tak se mnoho uměleckých objektů našlo na původním místě.

Za své pojmenování vděčí rodině Vettiů, jak to dokazuje nález dvou pečetidel objevených v atriu domu. Podle nápisů na nich patřily i A. Vettiovi Convivaesovi a A. Vettiovi Restitutiovi. Oba patřili ke společenské skupině propuštěnců. Časem zbohatli a stali se statkáři a obchodníky s vínem a různými zemědělskými produkty.

Dům Vettiů sousedil na nároží s Faunovým domem. Původně tvořily dům dvě samostatné budovy, které byly někdy v průběhu 1. století po Kr. po náročné rekonstrukci stavebně spojeny do jednoho celku. Tehdy dostal dům i pozoruhodnou výzdobu.

Interiér domu[editovat | editovat zdroj]

Dům je toskánského atriového stylu s peristylem a vchodem obráceným na východ. Je dvoupodlažní. Přízemí sloužilo na společenský život majitelů (setkávání se s přáteli a obchodními partnery), v patře byly soukromé místnosti rodiny.

Jeho historicky i umělecky nejcennější část představuje nástěnná výmalba interiérových částí. Stylově se řadí do IV., tzv. iluzionistických stylu.

Nástěnná výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Bůh Priapos na fresce ve vestibulu Domu Vettiů. Malba jakoby návštěvníkům naznačovala, že dobré zdraví má cenu váhy zlatých mincí

Nástěnné malby uchvacují svou bohatou figurální a námětových pestrostí. V obdivuhodné proporcionální vyváženosti pokrývají plochu téměř všech místností domu. Řemeslnická dílna, která dům vyzdobila freskami, nepochybně zaměstnávala velmi zručné umělce. Více než nádhera celku překvapuje stylistická úprava a vyváženost jeho jednotlivých částí. Už při vstupu do vestibulu návštěvníka zaujmou malby zachycující výjev kohoutích zápasů. Napravo od vstupních dveří se nachází jedna z nejznámějších fresek - mužská postava boha Priapa, která má odvracet špatné vlivy; na jednu misku vah klade měšec se zlatými mincemi (bohatství) a na druhou velký penis (plodnost) . Vestibul lemují po obou stranách dvě malé ložnice (cubiculi) s malbami zachycujícími mytologické scény: Ariadna opuštěná Théseem a výjev Héro a Leandros.

Po projití vestibulem se návštěvník ocitne v atriu s pozůstatkem někdejšího okrasného bazénu (impluvia). Stěny pokrývají fresky znázorňující okřídlené cherubíny předvádějících nejrůznější činnosti, které souvisely s každodenním životem.

Jihovýchodní roh domu zabírá přijímací místnost (oecus) stejně s malbami hýřícími množstvím mytologických postav — Kupid, Danaé s Jupiterem v podobě zlatého deště, Léda s labutí.

Daidalos předvádí Pásifaé dřevěnou krávu. Malba na severní stěně triclinia

Nádherná výzdoba se nachází v rozlehlé místnosti v severní části přízemí nazvané triclinium. O její význam se zasloužil především vlys s cherubíny na černém pozadí. Vidíme zde postavičky malých okřídlených bytostí předvádějící nejrůznější činnosti: soutěž v lukostřelbě, sbírání květin a vázání kytic, výrobu a prodej voňavek, ražení mincí, pečení chleba, vinobraní a prodej vína, závody dvoukolových vozů a další. Druhou skupinu maleb v tricliniu představují malé obrázky s výjevy námořních bitev, nad kterými jsou koše s rituálními předměty a divadelními maskami.

V místnosti zaujmou mimořádně zachovalé malé obrázky na černém pozadí s mytologickými výjevy: představují Ifigénii na Tauridě mezi Thoantem, Orestem a Pyladem, Apollóna s Artemis po porážce Pythona a Agamemnona při obětování Ifigenie v Aulidě.

Atrium vede do zahrady (viridarium) s krytým korintským sloupovím na všech čtyřech stranách. Ke kráse zahrady kromě květinové výzdoby přispívalo velké množství bronzových a mramorových soch, zahradních fontánek, stolů a pilířů.

Dům Vettiů byl objeven v letech 1894 - 1895 během archeologického výzkumu vedeného Giuseppem Fiorellim. Jeho objevitelem byl architekt Giulio De Petra. Dnes po důkladné rekonstrukci patří k nejnavštěvovanějším objektům Pompejí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dom Vettiovcov na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • S. Nappo, Pompeje - průvodce ztraceným městem, Rebo production, Čestlice, 1999, ISBN 80-7234-043-3
  • A. C. Carpiceci, Pompeje dnes a jak vypadaly před 2000 lety, Bonechi Edizioni Il Turismo, Sesto Fiorentino, ISBN 88-7204-243-7
  • Paul G. Bahn, Archeológia, 100 veľkých archeologických objavov, Mladé letá, Bratislava, 1997, ISBN 80-06-00800-0

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu House of the Vettii (Pompeii) ve Wikimedia Commons