Dům U zlatého a bílého jednorožce
| Dům U zlatého a bílého jednorožce | |
|---|---|
 jižní průčelí domu | |
| Účel stavby | |
bytový dům (původně hotel) | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | 1. polovina 18. století |
| Přestavba | 1839 (klasicistní úpravy) |
| Poloha | |
| Adresa | Lázeňská čp. 285/11 Praha 1-Malá Strana,  Česko |
| Ulice | Lázeňská |
| Souřadnice | 50°5′12,74″ s. š., 14°24′21,37″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39303/1-725 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům U zlatého a bílého jednorožce (též Dům U zlatého (bílého) jednorožce, či Wolkensteinský dům, Auersperkovský dům, Beethovenův palác, Palác Beethoven) je původem středověký, převážně barokní měšťanský dům čp. 285/III palácového typu z první poloviny 18. století, stojící v Praze 1 na Malé Straně, v Lázeňské ulici č. 11. Dům je zapsán v seznamu kulturních památek ČR a chráněn jako nemovitá památka.[1]
Historie a popis stavby[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Dvoupatrová nárožní budova s mansardovou střechou vznikla na parcele původního hřbitova johanitů při obvodové zdi postupnou přestavbou a přístavbou dvou starších objektů, stojících na tomto místě. V přízemí je patrný pozůstatek johanitské stavby, související patrně s poblíž stojící Johanitskou komendou. Ve sklepních prostorech je patrné, že stavba vznikla sloučením původně samostatných častí a nepravidelná skladba přízemí naznačuje její postupné rozrůstání.
Původní podoba vnějších fasád pochází z let 1731–1759. Fasáda do dvora je členěna pavlačemi. Prejzová střecha je v nárožích zvalbena. První a druhé podlaží mají totožnou dispozici. Ve východní části 2. patra se zachovaly prostory s bohatou ornamentální štukovou výzdobou stropů a renesančními dekorativními malbami. Vstupní dveře do těchto místností jsou bohatě zdobeny supraportami. V přední části budovy je schodiště pozdně barokní, klasicistní pilířové tříramenné schodiště pochází z rozsáhlé klasicistní přestavby objektu v roce 1839.[2]
Od poloviny 18. století do počátku 19. století budova sloužila jako známý pražský hotel „U zlatého jednorožce“, založený M. Pinskornem a od roku 1787 vedený Václavem Tremlem. Pobývali v něm mj. dva významní hudební skladatelé. V roce 1789 Wolfgang Amadeus Mozart a v roce 1796 Ludwig van Beethoven, jehož busta od sochaře Otakara Španiela je umístěná vedle vchodu do budovy.
Asi roku 1878 dům získal Engelhard-Dietrich hrabě z Wolkensteina-Trostburgu (1848-1922) s manželkou Arnoštkou Karolínou, rozenou z Nostic Rhienecku (1857-1930).[3] Po nich se dům až do dvacátých let 20. století nazýval Wolkensteinovský.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V průběhu dvacátého století sloužil dům jako administrativní budova. V letech 2004–2005 byl dům včetně prostor krovu rekonstruován pro luxusní bydlení.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům U zlatého a bílého jednorožce na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-09]. Identifikátor záznamu 151327 : činžovní dům U zlatého (bílého) jednorožce. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Památkový katalog (dům U Zlatého jednorožce)
- ↑ Rodokmen na webu Geni.com
- ↑ Palácové bydlení na Malé Straně
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠAFRÁNEK Josef M.; Soupis hradů, letohrádků, paláců, tvrzí a zámků v českých zemích; VI.; Eva Praha 1997; s. 44
- HRUBEŠ Josef, HRUBEŠOVÁ Eva; Pražské domy vyprávějí, VI., Academia, nakladatelství Akademie věd ČR, Praha 2000