Důl Dukla (Dolní Suchá)

Důl Dukla je v dnešní době již uzavřený černouhelný důl, který byl založen v roce 1907.

Historie dolu

Důl byl založen bratry Guttmanny a původní název nesl po Františku Josefu I. - Kaiser Franz Joseph Schacht. Na podzim 1907 začalo hloubení větérky, ale horníci měli problémy s písky, plyny a přítoky vod. Úrovně 4.patra těžní jámy 1 dosáhli v roce 1913. V témže roce se podařilo obě díla propojit. Výstavba povrchu dolu byla v roce 1915 ukončena. Pokračovalo budování kolonií U jámy Suchá, U nádraží a Nová sušská osada pro ubytování 4000 lidí. Se vznikem Československa v roce 1918 přejmenovali šachtu na Důl Suchá. Dolu se později dařilo. Uhelný boom netrval dlouho. Nástup světové hospodářské krize tvrdě dopadl na celé uhelné hornictví v Československu. Důl poté patřil Živnobance. V roce 1943 a 1944 překročila vždy těžba milion tun. Po osvobození se důl Suchá stal součástí OKD. V říjnu 1949 šachtu přejmenovali na Důl Dukla. V druhé polovině 50. let prošla šachta mnoha modernizacemi. Velký význam měla šachta pro obyvatele nově vzniklého města - Havířova. Velká tragédie se stala na dole 7. července 1961, kdy zahynulo 108 horníků. V roce 1971 dosáhli havíři nejvyšší těžby v historii šachty - 2041 tisíc tun. V roce 1983 postavili nad jámou 2 skipovou věž.

1. července 1995 byl důl Dukla připojen spolu s dolem František k dolu Lazy. Ačkoliv ještě v roce 2001 vytěžil důl přes 1 milión tun uhlí, postupně těžba klesala. V roce 2006 byla Dukla připojena k Dolu Paskov, následně bylo rozhodnuto, že Dukla bude utlumena. Poslední vozík uhlí vyvezli havíři na povrch 10. ledna 2007. 19. června 2008 byla odstřelena skipová těžní věž, což bylo poprvé v historii České republiky, kdy byla podobná těžní věž odstřelena. Útlumem dolu Dukla zároveň ukončil činnost poslední důl na území města Havířov.

Tragédie na Dole Dukla

7.července 1961 se na Dole Dukla v Dolní Suché nedaleko Havířova odehrála důlní tragédie, při které zemřelo 108 horníků. Nejmladšímu z nich ještě nebylo sedmnáct let, nejstaršímu bylo padesát šest let. Horník, který procházel v jedné z chodeb kolem pásového dopravníku, náhodou zachytil ramenem o spouštěcí páčku zařízení a uvedl do pohybu gumový pás. Stalo se to v úrovni 3. patra v 11. sloji. V místech, kde se onoho dne netěžilo. Sám si ničeho nevšiml. Zařízení tak začalo bez jakékoli kontroly pracovat naprázdno. Gumový pás se třením vznítil a začalo hořet. Ranní směna mezitím vyfárala a do dolu nastoupili horníci z odpolední směny. Běžícího dopravníku si nikdo nevšiml. V té chvíli bylo pod zemí 338 horníků. Až kolem sedmnácté hodiny se vzniklá situace začala řešit. Dispečink předtím nereagoval na první hlášení o zápachu. V podzemí však vypukl požár nebývalých rozměrů. Jedinou možností bylo zabránit přístupu kyslíku zazděním chodeb (okolo půlnoci z pátku na sobotu). Šance, že by někdo v chodbách přežil, byla už v tomto okamžiku nulová. Požár v 8. sloji uzavřel 108 havířů. Ti se udusili oxidem uhelnatým a dalšími zplodinami. Podle vyšetřování si však blízkost své smrti neuvědomovali, někteří dokonce dali své nářadí do beden. V průběhu 24 hodin zasahovalo na místě přes 750 záchranářů a kromě nich ještě milice, hasiči a civilní obrana. Celkem se na záchranných pracích podílelo asi 1000 lidí. Lidé, kteří byli za tragédii zodpovědni, byli odsouzeni. Důsledkem tragédie bylo mj. zavádění nehořlavých pásů do dolů.

Reakce v médiích

Deník Rudé právo otisknul dne 9. července 1961 společné prohlášení Ústředního výboru KSČ, Vlády ČSSR a ÚRO prohlášení k československému lidu, zprávu o důlním neštěstí a soustrastný telegram N. S. Chruščova prvnímu tajemníkovi ÚV KSČ Antonínu Novotnému a předsedovi Vlády ČSSR Viliamovi Širokému. Titulní stránce ovšem vévodil článek "Den stavbařů nástupem k novým úspěchům". V dalších dnech se Rudé právo pouze okrajově věnovalo zveřejňování soustrastných telegramů.

Připomínky tragédie

V areálu Dolu Dukla v Havířově byla instalována pamětní deska důlního neštěstí a obětem nacismu, pracovníkům Dolu Dukla. U příležitosti 50. výročí byly uspořádány vzpomínkové akce. Klub důchodců Dolu Dukla společně s Klubem přátel Hornického muzea Ostrava uspořádaly pietní akt v havířovském kulturním domě Radost. U příležitosti výročí byla o tragédii v omezeném nákladu vydána kniha.

Zdroje

• ČAS: Archiv Rudého práva
• Osudové okamžiky: Důl Dukla 1961
• Havířovský deník (Moje Havířovsko): Havíři si připomínají největší neštěstí v revíru se 108 obětmi na Dolu Dukla
• Historie dolu Dukla v Havířově 1907-2007