Dřenice (Cheb)
| Dřenice | |
|---|---|
.jpg) Kostel svatého Oldřicha | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Cheb |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′4″ s. š., 12°27′18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 50 (2021)[1] |
| Katastrální území | Dřenice u Chebu |
| PSČ | 350 02 |
| Počet domů | 9 (2011)[2] |
  Dřenice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 51071 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dřenice (německy Treunitz) jsou vesnice, místní část města Cheb. V roce 2011 zde trvale žilo 33 obyvatel.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Prvně se Dřenice zmiňují v roce 1273. Před druhou světovou válkou zde žilo ve 36 domech 217 lidí. Po vysídlení německého obyvatelstva zůstala vesnice prázdná. Až později, když byla vybudována přehrada Jesenice, se z Dřenic stalo vyhledávané místo a bylo zde založeno několik kempů. Dnes zde trvale žije přibližně 15 lidí.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Dřenice se nacházejí přibližně pět kilometrů východně od Chebu na severním břehu přehradní nádrže Jesenice v nadmořské výšce 447 metrů.
Místní pískovna s odhalenými vrstvami sedimentů je názornou ukázkou stratigrafie Chebské pánve. Pískovna je nalezištěm tzv. chebských vltavínů.[4]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 196 obyvatel, z nichž byl jeden Čechoslovák, 194 Němců a jeden cizinec. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 263 | 257 | 251 | 221 | 202 | 196 | 217 | 77 | 12 | 6 | 1 | 13 | 15 | 33 |
| Počet domů | 38 | 38 | 38 | 36 | 36 | 36 | 36 | 18 | 3 | 2 | 2 | 3 | 3 | 9 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- V Dřenicích se nachází původně románský kostel svatého Oldřicha z 12. století, který byl v 17. století barokně přestavěn. V dnešní době nemá žádné vnitřní vybavení a je ve velmi špatném stavu. Okolo něj se nacházel německý hřbitov, který po letech komunismu zpustl. V minulých letech byl revitalizován a nalezené náhrobky byly rozestavěny okolo kostela.
- Před kostelem se nachází také jeden smírčí kříž, který sem byl přenesen z místa, které je dnes zatopeno přehradou.
- Na západním okraji vesnice se nad vodní nádrží dochovaly pozůstatky dřenického hradiště.[7]
- V prostoru mezi vesnicí a štěrkovnou se nachází dvě památkově chráněné archeologické lokality, z nichž západní byla pravděpodobně z velké části zničena těžbou písku a východní bývalým hřbitovem a výstavbou silnice. Z obou míst pochází nálezy z období mezolitu a mladší doby bronzové, ve které v nich stávala sídliště osídlená lidem lužické kultury.[8][9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 265.
- ↑ Dřenice. Barevné sedimentární struktury a chebské vltavíny [online]. Sokolov: Geopark Egeria [cit. 2017-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Dřenice. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 241.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 3.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Dřenice, s. 77.
- ↑ Rovinné neopevněné sídliště Dřenice I, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Rovinné neopevněné sídliště Dřenice II, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-11-11]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VÍT, Jaroslav. Ašsko a Chebsko. Praha: Olympia, 2007. 136 s. ISBN 978-80-7376-036-6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dřenice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Dřenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
