Dřínotvaré
|
|
||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 dřín Cornus x unalaschkensis
|
||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||
|
Dřínotvaré (Cornales) je řád vyšších dvouděložných rostlin.
Obsah |
Charakteristika [editovat]
Řád zahrnuje bylinné i dřevnaté čeledi. Listy jsou vstřícné nebo střídavé, bez palistů, u dřevnatých zástupců jednoduché, u bylin (Loasaceae, Hydrostachyaceae) i složené. Květy jsou drobné až středně velké, nejčastěji 4 nebo 5četné. Květenství jsou často nápadná, buď podepřená zvětšenými listeny přebírajícími funkci korun (Cornaceae) nebo se zvětšenými sterilními květy (Hydrangeaceae). Okvětí je u některých zástupců redukováno. Tyčinek je stejný počet jako korunních lístků nebo dvojnásobek, případně mnoho. Semeník je nejčastěji spodní, u bylinných čeledí i svrchní, srostlý z několika plodolistů. Plodem je převážně tobolka nebo peckovice.[1]
-
loasovité: Loasa vulcanica
-
dřínovité: dřín nuttallův (Cornus nuttallii)
-
hortenziovité: hortenzie drsná (Hydrangea aspera)
Řád zahrnuje celkem 6 čeledí a asi 38 rodů. Je celosvětově rozšířen. Na rody je nejbohatší čeleď hortenziovité (Hydrangeaceae) a loasovité (Loasaceae). Nejvíce druhů obsahuje čeleď loasovité. Hortenziovité (Hydrangeaceae) a dřínovité (Cornaceae) mají centrum rozšíření v severním mírném pásu Asie i Severní Ameriky. Loasovité se vyskytují převážně v Americe. Dvě drobné čeledi (Curtisiaceae a Grubbiaceae) jsou endemické v jižní Africe, převážná většina druhů čeledi Hydrostachyaceae je endemická na Madagaskaru.[2]
Taxonomie [editovat]
Vztahy jednotlivých čeledí v rámci řádu Cornales nejsou ještě zcela vyřešeny. Za bazální větev je podle molekulárních studií považována čeleď Hydrostachyaceae.[2]
Využití [editovat]
Mnohé druhy z čeledí hortenziovité (Hydrangeaceae) a dřínovité (Cornaceae) jsou pěstovány jako okrasné dřeviny.
Přehled čeledí [editovat]
Cornaceae, Hydrangeaceae, Curtisiaceae, Grubbiaceae, Hydrostachyaceae, Loasaceae
Reference [editovat]
- ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants [online]. . Dostupné online.
- ↑ a b STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.
