Dělitelnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Dělitelnost je vlastnost celých čísel. Celé číslo p je dělitelné nenulovým celým číslem q (číslo q dělí p), jestliže existuje takové celé číslo k, pro které platí, že

p = kq.

Např. číslo 27 je dělitelné třemi, neboť 27 = 9 · 3. Alternativně je p dělitelné q, jestliže zbytek po dělení p/q je nula.

Obsah

Obecně [editovat]

  • Číslo p se nazývá dělenec,
  • číslo q se nazývá dělitel,
  • číslo k se nazývá podíl čísla p při dělení číslem q,
  • v oboru celých čísel mají čísla p a −p tytéž dělitele,
  • čísla 1, −1, p a −p se nazývají nevlastní (triviální) dělitelé čísel p a −p,
  • existují-li ještě další dělitelé, nazývají se vlastní dělitelé (netriviální),
  • každé celé číslo mimo nuly je dělitelem nuly, nula ale není dělitelem žádného celého čísla různého od nuly.
  • Pokud b je dělitelné a, píše se a|b (a dělí b)

Vlastnosti dělitelnosti [editovat]

  •  a|b \implies \forall k \in \mathbb{Z} a|k \cdot b (Když a dělí b,tak a dělí jakýkoli násobek b)
  •  a|b \and b|c \implies a|c (Pokud a dělí b a b dělí c,tak a dělí c.) Tato vlastnost je ekvivalentní té první.
  • a|b \and a|c \implies a|(b+c)(Když a dělí dvě čísla,tak a dělí i jejich součet.

Sudá a lichá čísla [editovat]

Celé číslo dělitelné dvěma se nazývá sudé. Pokud číslo není sudé, nazývá se liché.

Prvočísla [editovat]

Přirozené číslo větší než 1, které je dělitelné pouze číslem 1 a samo sebou, se nazývá prvočíslo. Přirozené číslo větší než 1, které není prvočíslem, se nazývá složené číslo.

Dělitelnost prvočíslem [editovat]

Pro každé přirozené číslo a větší jedné existuje alespoň jedno prvočíslo p, které dělí a. Pokud navíc a je složené, tak p \leq \sqrt{a}.

Důkaz je následovný:

Množina dělitelů a bez 1 je konečná, nechť tedy p je její minimum. Pokud a je prvočíslo, tak a = p, tím pádem existuje prvočíslo, které dělí a.

Pokud a je složené, tak p je prvočíslo. Tento fakt lze dokázat sporem. Předpokládejme, že p není prvočíslo. Potom p = q · r (1 < q < p < a). Ovšem pokud p dělí a a q dělí p, tak q dělí a. Avšak 1 < q < p, což odporuje faktu, že p je nejmenší dělitel a větší jedné. Z toho vyplývá, že p je prvočíslo.

Zbývá dokázat, že p \leq \sqrt{a}.

Nechť a = p · k ( k\mathbb{N}). Platí pk · pk^2, p · k = ak^2

p\leq \sqrt{a} \leq k

Prvočinitel [editovat]

Prvočíslo, které dělí číslo p, se nazývá prvočinitel. Každé složené číslo lze napsat jako součin prvočinitelů. Tento zápis (pokud nebereme v úvahu pořadí prvočinitelů) je pro každé číslo jedinečný (viz faktorizace).

Každé prvočíslo s výjimkou čísla 1 má jen 2 dělitele; sebe samo a 1. Číslo 1 má jen sebe samo a tudíž má exkluzivní postavení, není ani prvočíslem ani číslem složeným.

Dvě čísla se nazývají soudělná, když mají společného dělitele většího než 1. Pokud takového dělitele nemají, pak se nazývají nesoudělná.

Kritéria dělitelnosti [editovat]

Následující tabulka obsahuje kritéria dělitelnosti celých čísel v desítkové číselné soustavě, která umožňují snadno zjistit, je-li celé číslo dělitelné malým číslem q. Pokud je kritériem dělitelnost výsledku nějakého postupu, lze na něj opět použít stejný postup.

q kritérium příklad
0 dělení nulou není v celých číslech definováno
1 všechna celá čísla jsou dělitelná 1
2 je-li na místě jednotek sudé číslo 128, 1002
3 je-li ciferný součet dělitelný 3 228 (2+2+8=12, 1+2=3)
4 je-li poslední dvojčíslí dělitelné 4 612,1008
5 je-li na místě jednotek 5 nebo 0 35, 10540
6 je-li číslo dělitelné 2 a 3 924, 29250
7 je-li rozdíl součtu lichých a sudých trojic cifer dělitelný 7
je-li sedmi dělitelný součet vypočtený tak, že se první až n-tá číslice odzadu vynásobí postupně čísly (periodicky se opakujícími): 1, 3, 2, 6, 4, 5
je-li rozdíl zbývající části a posledního čísla vynásobeného dvakrát dělitelný 7
2022048 (002-022+048 = 28)
138309241 : 1×1+4×3+2×2+9×6+0×4+3×5+8×1+3×3+1×2=105 (1×5+3×0+2×1=7, číslo dělitelné 7), 138309241 je tedy dělitelné 7.
1946; 194 - 2×6 = 194 - 12 = 182; 18 - 2×2 = 18 - 4 = 14
8 je-li poslední trojčíslí dělitelné 8 12504.
9 je-li ciferný součet dělitelný 9 1683 (1+6+8+3=18)
10 je-li na místě jednotek 0 1220, 2180
11 je-li rozdíl součtu číslic na sudém a lichém místě dělitelný jedenácti,
je-li součet jednotlivých dvojčíslí dělitelný 11,
je-li rozdíl trojčíslí na sudých a lichých místech dělitelný 11
5357 ((-5 +3 -5 +7)=0)
5357 ((53 + 57)= 110)
5357 ((-5 + 357)= 352)
12 je-li číslo dělitelné 3 a 4 zároveň, je dělitelné i 12. 65 412 (6+5+4+1+2=18 → dělitelné třemi → OK); 65 412 (12/4=3 → OK)
13 je-li rozdíl součtu lichých a sudých trojic cifer dělitelný třinácti 2022046 (002-022+046 = 26)
14 je-li číslo dělitelné 2 a 7 868, 5964
15 je-li číslo dělitelné 3 a 5 930, 1170
16 je-li poslední čtyřčíslí dělitelné 16 1456, 1552
17 je-li výsledek následujícího postupu dělitelný sedmnácti: střídavě se odečítají a přičítají dvojice cifer vynásobené 2 a mezivýsledky se vždy dělí dvěma. Konečný výsledek se pak vynásobí násobkem deseti tak, aby vyšlo celé číslo.
je-li sedmnácti dělitelné číslo, vzniklé odečtením pětinásobku poslední cifry od čísla zapsaného zbylými ciframi
51153 ((53-(2×11))/2 + 2×5 = 25,5 a 255 je dělitelné 17)

867 = 86-(5×7) = 51 je dělitelné 17
18 je-li číslo dělitelné 9 a 2 1134, 162
19 je-li součet počtu desítek s dvojnásobkem jednotek dělitelný 19 10735 → 1073+2x5=1083 → 108+2x3=114 → 11+2x4=19
20 je-li číslo dělitelné 5 a 4, je-li poslední dvojčíslí dělitelné 20 1680, 5142800
25 je-li poslední dvojčíslí dělitelné 25 125, 15475
30 je-li číslo dělitelné 3 a 10 4590 , 631110
40 je-li poslední trojčíslí dělitelné 40 5200,6840
50 je-li poslední dvojčíslí dělitelné 50 550,700
100 jsou-li poslední dvě číslice 0 (00) 15400, 700
1000 jsou-li poslední tři číslice 0 (000) 154000, 7000

Obecné kritérium dělitelnosti [editovat]

Libovolné kritérium dělitelnosti lze zapsat jako ciferný součet s vahami — číslo x je dělitelné prvočíslem n právě když Σk αkak je dělitelné n, kde x   =   a0 + 10a1 + 100a2 + 1000a3 + …+10nan, neboli je zapsáno v poziční soustavě se základem 10.

Jednotlivé váhy v ciferném součtu jsou řešení jednoduchých kongruencí \alpha_k \equiv 10^k\,(mod\ n). Řešení jsou tedy zbytky po dělení 10k/n.

Například číslo x je dělitelné 17 právě když a0 − 7a1 − 2a2 − 3a3 + 4a4 + 6a5 − 8a6 + 5a7a8 + 7a9 + 2a10 + 3a11 − 4a12 − 6a13 + 8a14 − 5a15 + a16 … je dělitelné 17.

Reference [editovat]