Dělat gender

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dělat gender (anglicky doing gender) znamená proces vytváření rozdílů mezi děvčaty a chlapci a ženami a muži, rozdílů, které nejsou přirozené, původní nebo logické, jsou považovány za sociálně konstruované. Poté, co byly tyto rozdíly jednou zbudovány, jsou využívány k podpoře esenciality genderu.[1]

Pojem dělat gender zavedli Candace West a Don H. Zimmerman v roce 1987 publikování článku Doing gender v časopise Gender and Society.[1] Do roku 2009 byl nejcitovanějším článkem časopisu Gender and Society.[2]

Koncept Dělat gender[editovat | editovat zdroj]

Autorská dvojice Candace West a Don H. Zimmerman vychází ve svém textu Dělat gender z interpretativního paradigmatu. Gender je zde představen jako charakteristika sociálních interakcí. Tím vyvrací obecnou představu, která se skládá z konceptu, že je gender znakem jednotlivců.[3] Již samotná existence výrazu dělat gender pomohla ke změně vnímání genderu jako takového.[4] Každá společnost má genderovou strukturu, stejně jako má každá společnost například ekonomickou strukturu. Genderová struktura tvaruje interakční očekávání, která jsou centrem dělání genderu a má také vliv na organizaci a řízení sociálních skupin. Tato struktura byla ovlivněna reflexivní prací feministických aktivistek a intelektuálů a není stoická.[4]

Dříve genderové socializační teorie tvrdily, že je gender přibližně při dosažení pátého roku věku jedince pevně daný, a proto byl dříve vnímán spíše jako pohlaví.[1]

Candace West a Don. H. Zimmermann ve svém konceptu dělání genderu kladli důraz na do té doby poměrně přehlížený rozdíl mezi pojmy pohlaví, pohlavní kategorie a gender.

  • Pohlaví je klasifikováno podle podoby pohlavních orgánů po narození (nebo podoby chromozomů před narozením).
  • K určení pohlavní kategorie je hlavním kritériem sociální předvádění, na jehož základě je jedinec přiřazen k jedné ze dvou kategorií. Pohlavní kategorie a pohlaví se od sebe však mohou lišit.
  • Gender je činností každodenního života v rámci pohlavních kategorií, ve které má každé pohlaví jisté normativní soubory.[1]

Když se člověk zabývá jakoukoli činností, je schopný obhájit tuto činnost z pozice muže nebo ženy a být tak zařazen do pohlavní kategorie. Na základě pohlavní kategorie a činnosti může být osoba posuzována buď jako ženská nebo mužská.[1]

Dělat gender neznamená to, že se chováme podle norem, které se považují za ženské či mužské chování, ale podle své přirozenosti, a tím v podstatě vytváříme gender. Musíme však počítat s rizikem genderového posuzování. Gender sice vytváří každá osoba jednotlivě, ale tím, že je v podstatě posuzován celou společností, se stává interaktivním.[1]

Pojetí genderu podle Goffmana[editovat | editovat zdroj]

Podle Goffmana lidé předpokládají, že v situaci, kdy spolu v určitém prostředí jednají, každý z nich vyzařuje určitou esenciální přirozenost, tedy přirozenost, kterou je možné rozpoznat díky zjevným přirozeným znakům. Goffman tvrdí, že mužství a ženství jsou jakýmisi prototypy esenciálního projevu – něčeho, co se váže k nejzákladnější charakteristice jedince a co také zároveň může být letmo sděleno během jakékoli sociální situace.[1]

Ve svém díle používá pojem předvádění genderu (gender display z angličtiny), čímž připravuje půdu pro dělání genderu.[1] Z tohoto konceptu vycházejí West a Zimmerman. Také Goffman rozlišuje pojmy pohlaví a pohlavní kategorie, kdy vychází z případové studie transexuálky Agnes.[5]

Kritika dělání genderu a koncept rozvolňování genderu[editovat | editovat zdroj]

Na práci Zimmermana a West se v průběhu času odvolávalo mnoho sociologů a socioložek a jiných myslitelů. Například australská socioložka Raewyn Connell shledává za jedno z největších pozitiv konceptu dělat gender od Zimmermana a West to, že zde došlo k přechodu od feministických analýz k přemýšlení nad původními feministickými teoriemi.[2] Na West a Zimmermana také nezávisle na sobě navázaly Judith Butler a Francine Deutsch, kdy obě zastávaly názor, že spíše než dělání genderu je důležitější rozvolňování genderu (undoing gender z angličtiny) – obě se tedy zabývaly kritikou West a Zimmerman. S termínem rozvolňování genderu poprvé přichází právě Judith Butler ve stejnojmenné knize (2004)[6] a o několik let později ho popsala Deutsch v článku vydaném pro Gender and Society (2007)[7]. Deutsch se od Butler odchyluje, argumentuje tím, že rozvolňování genderu nám dá jasnější a přímější informace, nutné k pochopení sociální změny a vývoje.[8] Rozvolňování genderu v podstatě označuje situaci, kdy se dívky a chlapci, ženy a muži, nechovají podle genderových vzorců, které od nich společnost očekává. Kritérium k identifikování rozvolňování genderu může být situace, kdy je esencialismus binárních rozdílů mezi muži a ženami, založený na pohlavní kategorii, zpochybněn.[4]

V roce 2009 bylo uspořádáno symposium, které pojednávalo o práci Zimmerman a West, toto symposium vedla Nancy C. Jurick, profesorka na univerzitě v Arizoně, spolu se Cynthií Siemsen, profesorkou univerzity v Kalifornii. Články z toho symposia poté otiskl časopis Gender and Society.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h WEST, Candance; ZIMMERMAN, Don H. Dělat gender. S. 99–120. Sociální studia [online]. 2008. Roč. 5, čís. 1, s. 99–120. Dostupné online. 
  2. a b c JURIK, Nancy C.; SIEMSEN, Cynthia. "Doing Gender" as Canon or Agenda: A Symposium on West and Zimmerman. S. 72–75. Gender [online]. [cit. 2015-01-12]. Roč. 23, čís. 1, s. 72–75. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07. DOI 10.1177/0891243208326677. 
  3. LIŠKOVÁ, Kateřina. Re-konstruování genderu, pohlaví a sexuality. Sociální studia: časopis katedry sociologie FSS MU[online]. 2008, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://socstudia.fss.muni.cz/?q=content/re-konstruov%C3%A1n%C3%AD-genderu-pohlav%C3%AD-sexuality[nedostupný zdroj]
  4. a b c Archivovaná kopie. Gender [online]. 2009 [cit. 2015-01-12]. Roč. 23, čís. 1. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07. ISSN 0891-2432. 
  5. GOFFMAN, Erving. Gender Display. Studies in the Anthropology of Visual Communication, 1976, č. 2, s. 69–77. ISSN 0192-6918
  6. BUTLER, Judith. Undoing gender. London: Routledge, 2004, viii, 273 p. ISBN 04-159-6923-9.
  7. DEUTSCH, F. M. Undoing Gender. Gender [online]. 2007-02-01, vol. 21, issue 1, s. 106-127 [cit. 2015-01-12]. DOI: 10.1177/0891243206293577. Dostupné z: http://gas.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0891243206293577 Archivováno 8. 9. 2020 na Wayback Machine.
  8. MAŘÍKOVÁ, Hana a Alena KŘÍŽKOVÁ. From “doing” and “undoing gender” to changing the university system in the United States and work-family balance: An interview with Nancy Jurik. Gender, rovné příležitosti, výzkum [online]. 2009, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.genderonline.cz/cs/issue/11-rocnik-10-cislo-1-2009/138