Díogenés z Seleukeie
| Díogenés z Seleukeie | |
|---|---|
 | |
| Narození | 240 př. n. l. Seleukia |
| Úmrtí | 150 př. n. l. (ve věku 89–90 let) |
| Povolání | filozof, astrolog a diplomat |
| Funkce | scholarch of the Stoic school (do 150 př. n. l.) velvyslanec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Diogenes[pozn. 1] z Seleukeie (asi 240, Seukeia v Babylonii – 150 př. n. l.), též zvaný Babylonský byl řecký filozof, představitel stoické školy, žák Chrýsippa ze Soloi.
Roku 156 – 5 přišel spolu s peripatetikem Kritolaem z Fasélidy a Karneadem (kterého prý vyučoval v dialektice) do Říma, kde se zasloužil o popularizaci stoicismu mezi římskou aristokracií. Napsal několik spisů: o dialektice, o hlase, o urozenosti, o zákonech atd. Učil, že duše sídlí v srdci a život duševní je podmíněn oběhem krve. Přemýšlel a psal o vzniku a povaze hlasu, jejž považoval za náraz vzduchu. Jako duše člověka obkličuje, tak prý i bůh celý svět objímá. Pochyboval o závěrečném shoření světa, o dobru tvrdil, že je absolutní a samo v sobě poznatelné. Zabýval se i astrologií a divinací. Jeho nejvýznamnějším žákem byl Panaitios.
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Platná Pravidla českého pravopisu z roku 1993 (akademické vydání, ISBN 80-200-0475-0, str. 383) uvádějí, že se toto jméno má psát Diogenes (tedy všechny samohlásky krátké). Stejný údaj se nalézá v Internetové jazykové příručce. V Encyklopedii antiky (1973) a ve Slovníku antické kultury (1974) je používán tvar Diogenés (poslední samohláska dlouhá).
