Dánské kolonie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dánské kolonie na mapě světa

Dánsko je tradiční koloniální velmocí, v jistém smyslu vlastnilo kolonie již od začátku 13. století (Dánské Estonsko jako vazal mezi lety 1206 – 1346). V rámci personální unie s Norskem vlastnilo Dánsko i tradiční norské državy: Grónsko, Island, Faerské ostrovy, Shetlandy a Orkneje. Od 16. století začínalo Dánsko-Norsko budovat obchodní stanice, pevnosti a kolonie v Africe, Karibiku a Indii. Jediným zachovalým pozůstatkem dánské koloniální říše jsou dnes Grónsko a Faerské ostrovy (jakožto dánské autonomní regiony). Dánsku patřily následující kolonie:

  • Dánská Indie: od 17. do 19. století vlastnilo Dánsko několik roztroušených obchodních stanic a pevností na indickém poloostrově, většinu z nich postoupila Velké Británii, která se v této oblasti stala dominující mocností. Hlavním městem Dánské Indie byl Trankebar (založený Dánskou východoindickou společností roku 1620), v roce 1845 byl prodán Britům. Z tohoto místa se také Dánové několikrát pokoušeli o kolonizaci Nikobarských ostrovů (tehdy pod jménem Frederiksøerne), kvůli častým epidemiím malárie však neúspěšně.

Jako dánské kolonie je ještě možné v jistém smyslu považovat Faerské ostrovy, Island a Grónsko (začátek nadvlády Dánů se datuje od roku 1380, kdy Norsko vstoupilo do Kalmarské unie); Island získal nezávislost roku 1918, Faerské ostrovy roku 1948 a Grónsko 1979.