Cyrilská jednota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Cyrilská jednota byla společnost pro očistu chrámové hudby založená roku 1880 v Praze Ferdinandem Josefem Lehnerem.

Důvody reformy[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 19. století se prakticky setřel rozdíl mezi vokální hudbou chrámovou a italskou operou. To začalo vadit zastáncům čisté církevní hudby. Vznikla proto snaha o reformu církevní hudby, která by hudbě provozované v chrámech navrátila je duchovní poslání.

Výsledkem těchto snah byl vznik společnosti Allgemeiner Caecilienverein für Deutschland, Österreich und Schweiz, kterou roku 1868 založil v Regensburgu hudební skladatel a kněz Franz Xaver Witt. Podle této společnosti dostala tato reforma název – ceciliánská reforma.

Z podobných pohnutek vznikla již v roce 1826 Jednota ku zvelebení kostelní hudby v Čechách. Výsledkem její činnosti bylo např. založení pražské varhanické školy v roce 1830. Jakýmsi patronem těchto snah se stal renesanční skladatel Giovani Pierluigi da Palestrina (asi 15251594), který byl už v 16. století, během trvání Tridentského koncilu, pověřen provedením obdobné očisty církevních vokálních skladeb.

Reforma v Čechách[editovat | editovat zdroj]

29. září 1873 se den po provedení Palestrinovy mše Christus natus est konala schůzka českých zastánců ceciliánské reformy, kterou svolal kaplan kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně Ferdinand Josef Lehner. Účastníci se dohodli založit po vzoru německé Allgemeiner Caecilienverein obdobnou společnost působící v českých zemích – Ceciliánskou jednotu. Nicméně rakouským úřadům se takový spolek zdál podezřelý a byl výnosem místodržitelství č. 20 811 z 29. 12. 1873 zakázán.

Lehner se nevzdal. V roce 1874 začal vlastním nákladem vydávat časopis Cecilie, který podporoval tyto snahy a o rok později založil Křesťanskou akademii se samostatným hudebním odborem. Té se již podařilo zlomit odpor úřadů a nové stanovy Jednoty byly nakonec 20. 2. 1880 schváleny. Ústředním listem spolku se stal časopis Cecilie, který byl od 7. čísla ročníku 1879 přejmenován na časopis Cyril a Ceciliánská jednota na Jednotu cyrilskou. Hnutí se velice rychle šířilo. Na Moravě byla první Cyrilská jednota ustavena v Hodoníně v roce 1880. V roce 1898 bylo v českých zemích již 110 farních cyrilských jednot.

Dirigent Antonín Apt založil v rámci Cyrilské jednoty pěvecké těleso, k němuž byl později připojen i orchestr. V letech 18871889 v něm hrál na violu i Antonín Dvořák. Koncerty se konaly převážně na Žofíně a na programu byla díla od renesance až po současnost. V rozporu s původními úmysly německých zakladatelů se v Praze hrály i světské skladby a dokonce i části oper.

Cyrilské jednoty měly velký význam pro zvýšení úrovně chrámové hudby i pro šíření hudebního vzdělání do nejmenších obcí. Na druhé straně svým úzkým pojetím často bránili umělecké volnosti.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Československý hudební slovník II (M–Ž), 1965 SHV Praha
  • Cecilie 1875/1-1879/6
  • Cyril 1879/7-1936/10

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]