Cyprian Kamil Norwid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Portrét

Cyprian Kamil Norwid (naroz. jako Cyprian Ksawery Gerard Walenty Norwid, 24. září 1821, Laskow – Gluchy u Radzymina23. května 1883, Paříž) byl polský básník a malíř romantismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval malířskou školu ve Varšavě. Patřil ke druhému pokolení romantických básníků, kteří začali tvořit až po listopadovém povstání. Jeho matka zemřela v roce 1825, otec o deset let později. V roce 1840 začal publikovat první básně ve varšavských časopisech. V uměleckých kruzích byl uznán jako nadějný autor, ale i malíř. V roce 1842 odcestoval do zahraničí, studoval malířství, sochařství a archeologii v Itálii, pak dějiny umění a filozofii v Berlíně. V roce 1849 se usadil v Paříži, kde se stýkal s polskými básníky a filozofy, poznal Adama Mickiewicze (člen jeho legií), Krasińského, později Chopina a Słowackého. Žil v bídě, prožíval osobní zklamání, byl umělecky nepochopen. V roce 1852 odcestoval do Ameriky, tam se jeho situace ale nezměnila, dokonce mu na příjezd zpátky do Evropy musel půjčit jeho známý. Zemřel v útulku pro chudé polské emigranty v Paříži na tuberkulózu. Pohřben je na hřbitově v Ivry, později přesunutý do hromadného hrobu v Montmorency. Symbolická urna s jeho pozůstatky byla umístěna 24. září 2001 na Wawelu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Promethidion. Rzecz w dwóch dialogach z epilogiem. (Promethidion, 1851) – význam umění a práce, poetický traktát o umění
  • Wanda (Wanda, 1851) – drama
  • Krakus. Książę nieznany (Krakus, 1851, 1861) – drama
  • Pierścień Wielkiej Damy, czyli Ex-machina Durejko (1872) – společenská komedie
  • Kleopatra i Cezar (ok. 1870, 1878) – antická tragédie
  • Aktor. Komediodrama (Herec, 1867) – společenská komedie
  • Bransoletka. Legenda dziewiętnastego wieku (Náramek, 1858) – próza
  • Cywilizacja. Legenda (1861) – próza
  • "Ad leones!" (1883) – novela
  • Czarne kwiaty (Černé květy, 1856) – vzpomínky na rozhovory s lidmi krátce před jejich smrtí
  • Białe kwiaty (1856) – teoretické důvody napsání Černých květů
  • O sztuce dla Polaków (O umění pro Poláky, 1858)
  • O Juliuszu Słowackim (1861)
  • Wigilia (1848) – sbírka básní
  • Jeszcze słowo (1848) – sbírka básní
  • Pieśni społecznej cztery stron (Čtyři strany společenské písně, 1849) – sbírka básní
  • Poezje (1963) – sbírka
  • Niewola. Rapsod (Nesvoboda, 1849) – sbírka básní
  • Fulminant. Rapsod (Fulminant, 1863) – sbírka básní
  • Rzecz o wolności słowa (Úvahy o svobodě slova, 1869) – drama
  • Vade-mecum (1858–1866) – sbírka básní, manifest, vydáno sto let po napsání
  • Zwolon(1851) – drama
  • Quidam. Przypowieść (1855–1857) – epické poema
  • Noc tysiączna druga. Komedia (1850)
  • Za kulisami
  • Assunta (1870) – poema
  • Stygmat (1883) – novela
  • Bema pamięci żałobny rapsod (Žalobní rapsód památky Bema1851)

Obrazy[editovat | editovat zdroj]

Několik obrazů, do dneška se zachovaly čtyři

  • Jutrznia – ve sbírce Muzeum Lubomirskich ve Wrocławiu
  • Dialog zmarłych(1871) – lept, suchá jehla
  • Pytania(1863) – lept