Cynewulf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ruthwellský kříž s runovým nápisem obsahujícím část básně Sen o kříži.
Tento článek je o anglosaském básníkovi. Možná hledáte anglosaského krále Cynewulfa z Wessexu.

Cynewulf (druhá polovina 8. století) je po Cædmonovi druhý známý staroanglický (anglosaský) básník.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

O Cynewulfově životě nevíme prakticky téměř nic, přestože byl prvním anglickým básníkem, který svá díla signoval, a to runami v závěru čtyř epických skladeb,[2] jejichž autorství je mu proto připisováno. V epilogu k jedné z nich (jde o skladbu Helena)[2] dokonce píše, že dlouho žil jako zámožný šlechtic v anglosaské královské družině (nejspíše v Mercii),[2] až se v již poměrně vysokém věku díky milosti boží odvrátil od světských marností, vstoupil do kláštera a věnoval se rozjímání a nábožnému zpěvu.[1] Svá díla nepodepisoval ze světské marnosti, ale proto, aby se zbožní čtenáři mohli modlit za spásu jeho duše.[1] Někdy bývá ztotožňován s Cynewulfem, biskupem z Lindisfarne, který žil v letech 737780.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Cynewulf se považuje za autora čtyř epických děl s náměty z Nového Zákona a ze života svatých, ve kterých je zašifrováno jeho jméno. Jde o skladby Kristus (v tomto případě jen o prostřední část trojdílného cyklu), Juliana, Helena a Osudy apoštolů.[2]

Cynewulfova škola[editovat | editovat zdroj]

Za autory dalších skladeb, připisovaných dříve Cynewulfovi, jsou dnes považování neznámí anglosaští básníci z 8. a 9. století (v této souvislosti se hovoří o tzv. Cynewulfově škole nebo Cynewulfově dílně).[1] Patří sem tato díla:

  • První a třetí část již zmíněného eposu Kristus (Christ) z 'Exeterské knihy:
    • Kristus I (339 veršů) je vlastně sbírka dvanácti básní vzniklých kolem roku 800 a zabývajících se očekáváním a příchodem Krista, tedy adventem. Je proto také znám pod jménem Advent Lyrics.[5]
    • Kristus III (818 veršů) se zabývá druhým příchodem Krista (parusie) a posledním soudem. Je proto také někdy pojmenován The Judgement Day (Soudný den).[6]
  • Sen o kříži (The Dream of the Rood), báseň z 8. století (156 veršů) dochovaná v celku ve Vercelliské knize a částečně v runovém nápisu na starobylém kamenném kříži ve vesnici Ruthwell v jihozápadním Skotsku. Námětem je Kristovo ukřižování, které ve snu neznámého básníka popisuje samotný svatý Kříž. Někteří kritici hodnotí toto dílo jako nejkrásnější staroanglickou báseň vůbec. [1]
  • Ondřej (Andreas, 1722 veršů) rovněž z Vercelliské knihy je veršovanou legendou o svatém Ondřejovi podanou ve stylu staroanglické hrdinské poezie.[1]
  • Dvě legendy o svatém Guthlacovi žijícím kolem roku 700 v Lincolnshire. Jsou opět z Vercelliské knihy, označují se jako Guthlac A a Guthlac B a v rukopisu jsou spojené v jeden celek.[1]
  • Fénix (The Phoenix, 667 veršů) z Exeterské knihy alegoricky připodobňuje prastarý mýtus o znovuzrození fénixe z vlastního popela ke Kristovu zmrtvýchvstání.[1]
  • Tři kratší básně Pardál (The Panther), Velryba (The Whale) a Koroptev (The Partridge, dochován je pouze zlomek) rovněž z Exeterské knihy obsahující orientálně fantastické a křesťansky alegorické motivy (například pardál je ztotožňován s Kristem, velryba představuje ďábla). Tyto básně mohly podle některých literárních historiků tvořit součást ztraceného staroanglického bestiáře.[1]
  • Judita (Judith), fragment na motivy starozákonní Knihy Júdit dochovaný ve staroanglickém manuskriptu zvaném Nowell Codex (podle jeho vlastníka ze 16. století Laurence Nowella), který je známý především tím, že je v něm obsažen epos Beowulf.[1]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Antologie nejstarší anglické poezie a prózy Jako když dvoranou proletí pták, Triáda, Praha 2009 obsahuje překlady básní Sen o kříži, Judita, Fénix a Velryba.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m Zdeněk Stříbrný: Dějiny anglické literatury 1., Academia, Praha 1987, str. 22-26
  2. a b c d e Slovník spisovatelů, Libri, Praha 2003, str. 221-222
  3. Ottův slovník naučný, pátý díl, Argo a Paseka, Praha a Litomyšl 1997
  4. Encyclopædia Britannica
  5. http://www.litencyc.com/php/sworks.php?rec=true&UID=14718
  6. http://www.litencyc.com/php/sworks.php?rec=true&UID=14720

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]