Cylindr-Hlava-Sektor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Struktura disku:
A – plotny (kotouče s magnetickou vrstvou)
B – otočné raménko nesoucí všechny hlavy
C – záznamová a čtecí hlava (head)
D,E – cylindr (stopa, prochází všemi plotnami, tj. válec)
F – sektor (úhlová výseč se stopami)

Cylindr-Hlava-Sektor, (zkratka CHS, anglicky Cylinder-Head-Sector, česky stopa-hlava-sektor nebo válec-povrch-výseč) je starší způsob adresování sektorů pro přístup k pevným diskům počítačů. U nejstarších disků do kapacity cca 100MB odpovídala geometrie disku (počet válců, hlav a sektorů na stopu) adresaci pomocí CHS. Protože se u disků vyšších kapacit již nepoužívá konstantní počet sektorů na stopu, aby se lépe využila plocha disku, geometrie CHS ztrácí svůj původní význam.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pevný disk je složen z jednoho nebo více ploten (kotoučů), na které je nanesena magnetická vrstva. Jednoznačná pozice čtených dat je určena trojicí hodnot: stopa-hlava-sektor. Záznam je prováděn do jednotlivých stop, což jsou soustředné kružnice. Protože jsou čtecí a záznamové hlavy pevně spojené, jsou vždy všechny nastaveny na stejnou stopu. Proto se stopa někdy označuje jako válec (procházející skrz všechny plotny). Na každé stopě je několik sektorů (obvykle po 512 bajtech), přičemž starší disky mají stejný počet sektorů na obvodu i na vnitřní stopě, z čehož vyplývá, že hustota záznamu je u středu plotny větší. Proto se u disků s vyššími kapacitami používá různý počet sektorů na každé stopě, aby byla zachována hustota záznamu dat.

Související informace naleznete také v článku Pevný disk.

Omezení[editovat | editovat zdroj]

Kapacita disků adresovaných metodou CHS je omezená maximálním rozsahem jednotlivých hodnot. Původně navržená struktura dat pro služby BIOSu IBM PC nepočítala s disky větší kapacity než cca 100 MB, bylo původně navrženo omezení na 1024 válců, 256 hlav (povrchů) a 64 sektorů dané rozsahem parametrů služeb BIOSu. Pro dosažení adresování disků vyšších kapacit (>120 MB) již není rozsah 1024 válců a 64 sektorů na stopu postačující a proto elektronika disků vyšších kapacit přemapovávala počet válců na vyšší počet hlav a dosažitelná kapacita byla cca 8 GB.

Nástupce LBA[editovat | editovat zdroj]

CHS adresování je u moderních disků nahrazeno modernějším adresováním LBA, které čísluje sektory na disku lineárně a není třeba znát geometrii disku (jejíž znalost nemá u moderních disků žádný význam).

Související články[editovat | editovat zdroj]