Cvrčilka slavíková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Cvrčilka slavíková

Locustellaluscinioides.jpg
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Podřád: zpěvní (Passeri)
Infrařád: Passerida
Nadčeleď: Sylvioidea
Čeleď: cvrčilkovití (Locustellidae)
Rod: cvrčilka (Locustella)
Binomické jméno
Locustella luscinioides
Savi, 1824

Cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) je středně velkým druhem pěvce z čeledi pěnicovitých (Sylviidae).

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Tvoří 3 poddruhy: západní část areálu rozšíření po severní a střední Ural obývá cvrčilka slavíková evropská (Locustella luscinioides luscninioides), východní Ukrajinu až jižní Ural a Předkavkazí c. s. sarmatská (L. l. sarmatica) a území od Malé Asie přes Blízký východ a od Uralu na východ c. s. turkestánská (L. l. fusca).[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Menší než vrabec (délka těla 13,5–15 cm). Je celkově nenápadně zbarvená – shora olivově šedohnědá, zespodu špinavě bílá s rezavě šedými boky. Obě pohlaví se zbarvením nijak neliší.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Má evropsko-turkestánský typ rozšíření, hnízdí v Evropě, Asii a severozápadní Africe. Je tažná, zimuje v subsaharské Africe.[1] Hnízdí v rozlehlých vysokých rákosinách.[3]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V České republice hnízdí na celém území v nižších polohách (do nadmořské výšky max. 665 m n. m.). První prokázaná hnízdění z našeho území pochází po expanzi do střední Evropy ze 40. let 20. století, počet hnízdících párů pak stoupá po další expanzní vlně v letech 1960-70. Celková početnost byla v letech 1985-89 odhadnuta na 400-750 párů, v letech 2001-2003 na 450-900 párů.[1][4]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Monogamní druh, výjimečně jsou známy i případy polygamie. Hnízdo je nízko v hustém porostu, zpravidla nad suchým podkladem. Ve snůšce je 4-5 bílých, jemně tmavě skvrnitých vajec o rozměrech 19,7 x 14,6 mm. Jejich inkubace trvá 12-13 dnů, sedí oba ptáci. Mláďata krmí oba rodiče; hnízdo opouštějí po 11-15 dnech a samostatnosti dosahují ve věku 25-30 dnů. Pohlavně dospívají v 2. kalendářním roce.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Potrava je výhradně živočišná, tvořená hlavně hmyzem.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  2. SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  3. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.  
  4. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu