Cvilín (rozhledna)
| Cvilín | |
|---|---|
_II.jpg) rozhledna Cvilín u Krnova | |
| Základní informace | |
| Konstrukce | kamenná |
| Kóta paty | 436 m n. m. |
| Rok vzniku | 1903 |
| Stát |  Česko |
| Čtvrť | Mariánské Pole |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Souřadnice | 50°4′55,2″ s. š., 17°43′21″ v. d. |
 | |
| Technické informace | |
| Výška stavby | 29 m |
| Počet schodů | 144 |
| Počet vyhlídkových plošin | 2 |
| Stav | přístupná |
| Poznámka | |
| Kód památky | 11458/8-3512 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| turistická známka č. 467 2. místo v anketě iDNES.cz o nejhezčí rozhlednu České republiky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozhledna Cvilín (též Lichtenštejnova rozhledna) stojí na severním svahu Předního Cvilínského kopce (441 m n. m.; též Hradisko, lidově Cvilín, též Slezský svatý kopeček, německy Burgberg, latinsky Monte Cviliensi[1]) jihovýchodně od Krnova, nedaleko osady Mariánské Pole. Přední a Zadní Cvilínský kopec náležejí ke geomorfologickému podcelku Brantická vrchovina v Nízkém Jeseníku. Pata rozhledny je v nadmořské výšce 436 metrů.
Historie rozhledny[editovat | editovat zdroj]
Výstavba rozhledny proběhla v letech 1902–1903 podle plánů Ernsta Latzela pro Moravskoslezský sudetský horský spolek (MSSGV) za vydatné finanční podpory knížete Lichtenštejna. K otevření došlo 11. června 1903. Původní stavba byla vysoká 35 metrů, neboť měla na vrcholu ještě věžičku, která byla odstraněna při poválečných opravách. Na rozhledně byly svého času umístěny i televizní a rozhlasové antény. Jde o kamennou válcovou věž o výšce 29 metrů s jediným nezastřešeným vyhlídkovým ochozem na vrcholu, na který vede 144 schodů. V srpnu 2011 obsadil Cvilín druhé místo v anketě iDNES.cz o nejhezčí rozhlednu České republiky.[2]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Autem k poutnímu baroknímu kostelu Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně, kde lze zaparkovat. Odtud pěšky po zelené turistické značce. Též z Krnova po červené TZ ke kostelu (po 219 kamenných schodech) a dále po zelené. Rozhledna je přístupná od května do října od 10.00 do 17.00 hodin.
Výhled[editovat | editovat zdroj]
Z rozhledny lze spatřit centrum Krnova, Petrův rybník, rozhlednu Hanse Kudlicha u Úvalna, zříceninu hradu Šelenburk, Beskydy či Jeseníky s horou Praděd. Nakouknout můžete i do Polska na ves Bliszczyce.
Nejvyšší vrstevnice Středoevropské nížiny[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina / Płaskowyż Głubczycki (a zároveň oblasti/podsoustavy Slezská nížina, subprovincie/soustavy Středopolské nížiny a provincie Středoevropská nížina) vrstevnice s nadmořskou výškou 340 metrů jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má nadmořskou výšku 441 metrů a nachází se 2,5 kilometru jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál. Nejvyšší horou Opavské pahorkatiny je nedaleká Plechowa Góra s nadmořskou výškou 328 metrů ležící mezi vesnicemi Boboluszki a Branice.[3]
Pod kopcem se v ulici V Osadě trojmezí geomorfologických celků Opavská pahorkatina, Nízký Jeseník a Zlatohorská vrchovina.[zdroj?]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pouť Rytířů Neposkvrněné na Cvilíně
- ↑ HORÁČEK, Aleš. Nejkrásnější rozhledna je v Karlovarském kraji, řekli čtenáři iDNES.cz. iDNES.cz [online]. 9.8.2011 [cit. 10.8.2011]. Dostupné online.
- ↑ Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. ISBN 80-901212-7-6
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Cvilín: Nejromantičtější místo v kraji. Krnov : Město Krnov, 2020.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cvilín na Wikimedia Commons
