Cukrovar Uhříněves
| Cukrovar Uhříněves | |
|---|---|
 dochované stavby cukrovaru | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1868 |
| Zánik | zboření provozních hal 2000, nové využití |
| Poloha | |
| Adresa | Nové náměstí, Praha 10 - Uhříněves,  Česko |
| Souřadnice | 50°1′54,3″ s. š., 14°35′58,88″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cukrovar Uhříněves (Spolková rolnická továrna na cukr v Uhříněvsi) je bývalý průmyslový objekt v Praze, který se nacházel v místech Nového náměstí severozápadně od Cukrovarského rybníka.
Historie
Cukrovar byl založen roku 1868 s kapitálem 180.000 zlatých a nově ustanoveným vedením v čele s Adolfem rytířem z Mayerbachu, statkářem v Poděbradech, Josefem Konopáskem, správcem velkostatku v Předboři a Františkem Kolihou, starostou městyse Uhříněvsi. Pamětní zakládací listina spolu se seznamem akcionářů byla při stavbě zazděna poblíž hlavního vchodu a toto místo pokryla bílá mramorová deska se zlatým nápisem: "Žehnej Bůh! Svorně ku předu! Základ položen 1868".
Stavba započala 15. března na přibližně pěti hektarech knížecí bažantnice a provedla ji pražská zednická firma Františka Vecka. Firma kromě provozních budov postavila i dva vysoké tovární komíny, z nichž jeden byl odhadem vysoký cca 42 metrů.[1] Strojní zažízení dodaly firmy Daněk a Ringhofferovy závody. Již 15. listopadu požehnal varně stroje kanovník kapituly pražské P. Vincenc Bradáč. Řepná kampaň započala ještě téhož roku a zpracováno bylo při ní 38.654 centů řepy. Od roku 1871 vedla přes Uhříněves železniční dráha a cukrovar tak zpracovával řepu nejen od místních pěstitelů ale i dovezenou z Tábora.
Přestože roku 1888 byl novelizován zákon o dani potravinové, tíže daní téměř způsobila krach závodu. Úpadku zabránil rytíř z Mayerbachu, který na záchranu výroby použil své úspory. Za ně koupil nové stroje ze zrušeného cukrovaru v Berouně.
Cukrovar měl problémy s vodou. Jeho studně nestačily a tak inicioval výstavbu vodárny u Podleského rybníka, od kterého pak byla voda hnána potrubím dlouhým 1,5 kilometru. Po modernizaci roku 1893 vyráběl závod 14x více cukru než ve svých začátcích. Toho roku dal v místech za starým mlýnem postavit "Jubilejní budovu pro choré a v práci sešlé dělníky". Budova zvaná "Betlémek" byla slavnostně otevřena 30. června 1893 (již zbořeno).
Ukončení provozu
Poslední várka řepy byla zpracována roku 1968, následující rok byl cukrovar zrušen. Budovy sloužily nejprve jako sklad řípy, později zde byly sklady podniku Ovoce-zelenina. Po roce 1989 zde sídlily různé firmy a budovy chátraly.
19. dubna 2000 byla zahájena demolice, bourací práce začaly 2. května v zadní části areálu. Jako poslední padly 29. června v 17:00 hodin oba komíny. Na uvolněné ploše již v září 2000 městská část otevřela novou jídelnu Základní školy a později zde postavila budovu Úřadu městské části Praha 22.
Dochovalo se
Z celého areálu se dochovaly tři budovy: dvě budovy pro cukrovarské úředníky, které stojí podél ulice Přátelství, a budova bývalých cukrovarských stájí, kde se nyní nachází Městské muzeum a místní knihovna.
Odkazy
Reference
- ↑ KODA - Komínová databáze: Cukrovar Uhříněves. LT C 48/Ub, dsk, 14.9.2009. [cit. 2017-07-25] Dostupné z WWW.
Literatura
- Uhříněves a okolí: historie a současnost městské části Praha 22. Přeprac., rozš. a dopl. vyd. knihy z roku 2003. Uhříněves: Občanské sdružení Uhříněves, 2014. 200 s. ISBN 978-80-260-7483-0. Kapitola Průmysl: Cukrovar. S. 128 - 129.
Související články
Externí odkazy
- Zaniklé obce a objekty: Cukrovar - Uhříněves. Fanda Podzimek, 24.8.2013.