Lžičník tatranský

Lžičník tatranský
	Lžičník tatranský (Cochlearia tatrae)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; zranitelný
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	brukvotvaré (Brassicales);
Čeleď	brukvovité (Brassicaceae);
Rod	lžičník (Cochlearia);
Binomické jméno
	Cochlearia tatrae; Borbás, 1895
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lžičník tatranský (Cochlearia tatrae) je nízká, bíle kvetoucí vytrvalá bylina, tatranský endemit rostoucí hlavně na území Slovenska (slovensky lyžičník tatransky) a částečně i Polska (polsky warzucha tatrzańska). Rostliny tohoto druhu jsou považovány za zranitelné, jejich další existence může být snadno lidským nebo přírodním zapříčiněním ohrožena.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Na Slovensku je lžičník tatranský znám z asi 30 lokalit v Západních, Vysokých a vzácně i Belianských Tatrách. Nejvitálnější rostliny rostou ve vrcholových partiích Lomnického štítu, kde mají výraznou tendenci k rozšiřování. V Polsku je jeho populace čítající okolo 600 jedinců rozptýlena na 12 místech okolo Morskieho oka v polských Tatrách. V roce 1968 byla pokusně zaseta semena na příhodná místy v Nízkých Tatrách, ovšem novou populaci se založit nepovedlo.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste ve vlhkých skalních štěrbinách nebo vlhké suti vytvořené hlavně z mylonitu a žuly. Nejčastěji se vyskytuje na severních stranách ledovcových kotlů v blízkosti sněhových polí v alpínském a subniválním a ojediněle i v montánním vegetačním stupni. Dobře se mu daří ve vlhkých mechových polštářích, kde semena dobře klíčí a vyrůstají vícečetné kolonie.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lžičník tatranský je rostlina vytrvalá s krátkým vícehlavým oddenkem, z něhož vyrůstá vícero lodyh; ty nejsou ani v době kvetení a tvorby plodů obvykle vyšší než 15 cm. Přízemní listy v růžici mají řapíky okolo 4 mm dlouhé a jejich okrouhlé až srdčité čepele, celistvé a jen na bázi vykrojené, jsou průměrně velké 14 × 15 mm. Spodní lodyžní listy jsou tvarově obdobné jako přízemní, střední mají kratičké řapíky a jejich čepele jsou vejčité až kopinaté, horní lodyžní listy jsou přisedlé, někdy poloobjímavé a po obvodě zubaté. Všechny listy jsou mírně masité a ve středu čepele jsou promáčklé, připomínají tak lžičku.

Hroznovité květenství je na počátku kvetení stěsnáno a postupně se prodlužuje. Oboupohlavné květy jsou bez listenů. Čtyři vyduté vejčité kališní lístky asi 3 mm dlouhé jsou zelené a mají světlý blanitý okraj. Elipsovité až obvejčité korunní lístky s krátkým nehtem jsou také čtyři, bývají velké 6 × 3 mm a jsou smetanově až krémově žluté. Šest čtyřmocných tyčinek má na volných nitkách žluté prašníky, semeník nese krátkou čnělku s hlavičkovitou bliznou a v květu jsou boční nektaria. Druh je hexaploid 2n = 6x = 42.

V čase zralosti je plodenství tvořeno elipsovitými až vejčitými šešulkami na stopkách rostoucích obvykle šikmo vzhůru. Šešulky bývají dlouhé asi 5,5 a široké 4 mm a oba konce mají zúžené, stopky jsou asi o čtvrtinu delší. Hnědá zploštěná, široce elipsoidní semena jsou jemně bradavičnatá a bývají velká 2 × 1,5 mm.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V obou státech jsou jeho populace považovány Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) za poměrně stabilní, polské se navíc nacházejí v polském Tatranském národním parku. Roztříštěně rostoucí druh je ohrožen hlavně rekreačními aktivitami, pasoucími se zvířaty a případnými sněhovými lavinami či půdními erozemi. Je zapsán v obou národních "Červených seznamech ohrožených rostlin" a organizací IUCN je vyhodnocen jako zranitelný (VU).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Cochlearia tatrae [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2014-07-09]. S. 551–555. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky)
Monitoring gatunków i siedlisk przyrodniczych: Warzucha tatrzańska [online]. Główny Inspektorat Ochrony Środowiska, Warszawa, PL [cit. 2014-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-15. (anglicky)
IUCN Red List of Threatened Species: Cochlearia tatrae [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2014 [cit. 2014-07-09]. Dostupné online. (anglicky)
KOCHJAROVÁ, Judita; VALACHOVIČ, Milan; BUREŠ, Petr et al. The genus Cochlearia in the Eastern Carpathians and adjacent area. S. 355–364. Botanical Journal of the Linnean Society [online]. The Linnean Society of London, UK, 2005 [cit. 09.07.2014]. Roč. 151, s. 355–364. Dostupné online. ISSN 1095-8339. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu lžičník tatranský na Wikimedia Commons

[bf9c78d81f74b31ca265b6741a89f9d87dce6e94-1] Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

[1]