Coasův teorém
Coasův teorém říká, že každou externalitu lze odbourat bez ohledu na to, kdo bude nakonec odškodňován. Teorém se týká především odškodňování při znečišťování cizího majetku. Tuto domněnku publikoval poprvé americký ekonom Ronald Coase (*1910) v článku The Problem of Social Cost, Journal of Law and Economics v říjnu 1960.
[editovat] Předpoklady
Teorém platí za předpokladu, že transakční náklady na vyjednávání jsou nulové a oba subjekty jsou v soukromém vlastnictví.
[editovat] Efektivní stav
Je takový stav, kdy se mezní újma ze znečištění rovná mezním nákladům na odstranění znečištění.
Příklad: A poslouchá hlasitě hudbu, svůj přínos z toho odhadne na 100 euro; jeho soused B nemá hlasitou hudbu rád, svoji škodu z nedobrovolného odhadne na 200 euro. Pokud tedy B daruje sousedovi 150 euro za to, aby hlasitou hudbu nepouštěl, oba vydělají. Pokud je poměr hodnoty pro jednoho a škody pro druhého jiný, dohoda se nemusí vyplatit a spor se musí vyřešit jinak. Pokud je naopak pouštění hlasité hudby zakázáno, ale A má z poslechu užitek vyčíslitelný na 200 euro, B naopak škodu pouze 100 euro, může naopak A nabídnou B náhradu 150 euro za to, aby mu dovolil hlasitou hudbu pouštět a oba pak vydělají.
[editovat] Literatura
- Robert Holman: Ekonomie, C. H. Beck, Praha 2002
