Klonazepam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Clonazepam)
Klonazepam
Schéma chemické struktury
Název (INN)klonazepam
Název podle IUPAC5-(2-chlorfenyl)-7-nitro-1,3-dihydro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
Kódy
Číslo CAS1622-61-3
Klasifikace ATCN03AE01
ChEMBL IDCHEMBL452
ChemSpider ID2700
PubChem2802
Chemie
Sumární vzorecC₁₅H₁₀ClN₃O₃
SMILESC1C(=O)NC2=C(C=C(C=C2)[N+](=O)[O-])C(=N1)C3=CC=CC=C3Cl
InChIInChI=1S/C15H10ClN3O3/c16-12-4-2-1-3-10(12)15-11-7-9(19(21)22)5-6-13(11)18-14(20)8-17-15/h1-7H,8H2,(H,18,20)
Molární hmotnost315,041 Da
Farmakologie
Indikacepřechodná tiková porucha, bipolární afektivní porucha, panická porucha, syndrom neklidných nohou, dysartrie, Epilepsie s dětskými absencemi, schizofrenie, myoclonic epilepsy, generalizovaná úzkostná porucha, insomnie, posttraumatická stresová porucha, epilepsie, úzkost, úzkostná porucha, sleep-wake disorder a early myoclonic encephalopathy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klonazepam (INN, systematický název 5-(2-chlorfenyl)-7-nitro-1,3-dihydro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on) je léčivo ze třídy benzodiazepinů. Má antikonvulzivní, myorelaxační a anxiolytické účinky.[1] Prodává se pod obchodními značkami Klonopin, Ravotril, Rivotril, Rivatril, Zapiz a Lonazep. V České republice je registrován přípravek Rivotril.[2]

Klonazepam je obecně považován za látku patřící mezi dlouhodobě působící benzodiazepiny, mající poločas rozpadu 18 až 50 hodin.[3] Jedná se o chlorovaný derivát nitrazepamu[4] a patří tedy mezi nitrobenzodiazepiny.[5]

Indikace[editovat | editovat zdroj]

Klonazepam lze předepisovat v následujících případech:

Vedlejší účinky[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejčastější nepříznivé účinky klonazepamu patří nadměrná sedace, ospalost, porušení pohybové koordinace a soustředění. Poměrné běžná je i nadměrná tvorba slin či přechodné poruchy zraku. Při vyšších dávkách poté hrozí rozvoj paradoxních účinků, jakými jsou záchvaty úzkosti, setřelá řeč, agresivita, ztráta zábran, anterográdní amnézie, halucinace a poruchy vědomí, nespavost, deprese, poruchy svalové koordinace, psychóza, inkontinence, poškození jater, poruchy osobnosti, zuřivost, impulsivita, smutek, odumírání bílých buněk, záchvaty, změny osobnosti, poruchy chování, delirium, poruchy krátkodobé paměti, problémy s rovnováhou, ztráta libida, poruchy motorických funkcí, ztráta motivace, pomatenost.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clonazepam na anglické Wikipedii.

  1. Cowen PJ, Green AR, Nutt DJ. Ethyl beta-carboline carboxylate lowers seizure threshold and antagonizes flurazepam-induced sedation in rats. Nature. March 1981, roč. 290, čís. 5801, s. 54–5. DOI 10.1038/290054a0. PMID 6259533. 
  2. Databáze registrovaných léčivých přípravků a PZLÚ - Státní ústav pro kontrolu léčiv
  3. Benzodiazepine Names [online]. non-benzodiazepines.org.uk [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-08. 
  4. Dreifuss FE, Penry JK, Rose SW, Kupferberg HJ, Dyken P, Sato S. Serum clonazepam concentrations in children with absence seizures. Neurology. March 1975, roč. 25, čís. 3, s. 255–8. Dostupné online. PMID 1089913. 
  5. Robertson MD, Drummer OH. Postmortem drug metabolism by bacteria. J Forensic Sci. May 1995, roč. 40, čís. 3, s. 382–6. Dostupné online. PMID 7782744. 
  6. Rossetti AO, Reichhart MD, Schaller MD, Despland PA, Bogousslavsky J. Propofol treatment of refractory status epilepticus: a study of 31 episodes. Epilepsia. July 2004, roč. 45, čís. 7, s. 757–63. DOI 10.1111/j.0013-9580.2004.01904.x. PMID 15230698. 
  7. Ståhl Y, Persson A, Petters I, Rane A, Theorell K, Walson P. Kinetics of clonazepam in relation to electroencephalographic and clinical effects. Epilepsia. April 1983, roč. 24, čís. 2, s. 225–31. DOI 10.1111/j.1528-1157.1983.tb04883.x. PMID 6403345. 
  8. CLOOS, Jean-Marc. The Treatment of Panic Disorder. Curr Opin Psychiatry. 2005, roč. 18, čís. 1, s. 45–50. Dostupné online [cit. 2007-09-25]. PMID 16639183. 
  9. Curtin F, Schulz P. Clonazepam and lorazepam in acute mania: a Bayesian meta-analysis. J Affect Disord. 2004, roč. 78, čís. 3, s. 201–8. Dostupné online. DOI 10.1016/S0165-0327(02)00317-8. PMID 15013244. 
  10. Gillies D, Beck A, McCloud A, Rathbone J, Gillies D. Benzodiazepines alone or in combination with antipsychotic drugs for acute psychosis. Cochrane Database Syst Rev. 2005, čís. 4, s. CD003079. DOI 10.1002/14651858.CD003079.pub2. PMID 16235313. 
  11. ZHOU, L.; CHILLAG, KL.; NIGRO, MA. Hyperekplexia: a treatable neurogenetic disease.. Brain Dev. Oct 2002, roč. 24, čís. 7, s. 669–74. DOI 10.1016/S0387-7604(02)00095-5. PMID 12427512. 
  12. SCHENCK, CH.; ARNULF, I.; MAHOWALD, MW. Sleep and sex: what can go wrong? A review of the literature on sleep related disorders and abnormal sexual behaviors and experiences.. Sleep. Jun 2007, roč. 30, čís. 6, s. 683–702. PMID 17580590. 
  13. [Restless legs syndrome: diagnosis and treatment. Opinion of Brazilian experts]. Arq Neuropsiquiatr. Sep 2007, roč. 65, čís. 3A, s. 721–7. PMID 17876423. 
  14. TRENKWALDER, C.; HENING, WA.; MONTAGNA, P.; OERTEL, WH.; ALLEN, RP.; WALTERS, AS.; COSTA, J. Treatment of restless legs syndrome: an evidence-based review and implications for clinical practice.. Mov Disord. Dec 2008, roč. 23, čís. 16, s. 2267–302. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-29. DOI 10.1002/mds.22254. PMID 18925578.  Archivováno 29. 12. 2009 na Wayback Machine.
  15. HUYNH, NT.; ROMPRÉ, PH.; MONTPLAISIR, JY.; MANZINI, C.; OKURA, K.; LAVIGNE, GJ. Comparison of various treatments for sleep bruxism using determinants of number needed to treat and effect size.. Int J Prosthodont. 2006, roč. 19, čís. 5, s. 435–41. PMID 17323720. 
  16. FERINI-STRAMBI, L.; ZUCCONI, M. REM sleep behavior disorder.. Clin Neurophysiol. Sep 2000, roč. 111 Suppl 2, s. S136–40. PMID 10996567. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]