Claudio Arrau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Claudio Arrau

Claudio Arrau (6. února, 19039. června, 1991) byl chilsko-americký klavírista, světově proslulý svým osobitým přednesem, k jehož širokému repertoáru patřily skladby od barokních až po moderní skladatele. Je považován za jednoho z nejlepších klavíristů 20. století.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Claudio Arrau se narodil v chilském městě Chillán. Byl synem očního lékaře Carlose Arrau a Lucrecie León a patřil k významné chilské rodině. Jeho předek Lorenzo de Arrau byl do Chile vyslán španělským králem Carlosem III.

Jako zázračné dítě měl svůj první koncert již v pěti letech a v roce 1908 dostal stipendium od chilské vlády, aby studoval hudbu v Berlíně. Jeho učitelem byl Martin Krause, jeden z posledních žáků Ference Liszta. Když mu bylo dvanáct let, dokázal zahrát Lisztových 12 transcendentalních etud, považovaných za jedny z nejtěžších klavírních skladeb.

V letech 1919 a 1920 získal Lisztovu cenu a již v roce 1925 se stal profesorem na Sternově konzervatoři v Berlíně. Mezi jeho žáky patřili např. Garrick Ohlsson a Karlrobert Kreiten. V roce 1927 vyhrál Grand Prix International des Pianistes v Ženevě a jeho recitály Bachovy hudby z let 1935-1936 v Berlíně byly považovány za mimořádnou hudební událost. Později uváděl i kompletní díla Beethovena, Mozarta, Schuberta, Brahmse či Webera. Brzy po vypuknutí 2. světové války se přestěhoval do USA, kde později v únoru 1979 získal americké občanství. Až do své smrti se hojně věnoval koncertní činnosti, při níž navštívil i Prahu.

V roce 1937 se oženil s německou mezzosopranistkou Ruth Schneiderovou, se kterou měl tři děti. Claudio Arrau zemřel v rakouském Mürzzuschlagu v roce 1991.

Styl[editovat | editovat zdroj]

Hra Claudia Arraua má velmi osobitý styl. Vždy kladl větší důraz na procítěný přednes skladby než na virtuosní brilanci, za což byl občas kritizován. Jeho hra byla pro svou sytost a barvu občas přirovnávána k Burgundskému vínu. Třebaže od svých středních let dával často přednost pomalejšímu tempu, v mládí získal pověst virtuosa, který dovedl zahrát i nejnáročnější skladby. Jeho hra se vyznačovala filosofickou hloubkou, plným a zpěvným tónem a mimořádnou precizností. Vždy se snažil vycházet ze studia pramenů, nicméně jeho interpretace nezapřou jeho silnou individualitu.

Nahrávky[editovat | editovat zdroj]

Arrau během svého života nahrál mnoho hubebních děl ať už sólově, či s orchestrem. K jeho nejvýznamnějším nahrávkám patří kompletní klavírní tvorba Roberta Schumanna, ale slavné jsou i nahrávky děl Beethovena, Mozarta, Brahmse, Liszta, Chopina či Debussyho. Těsně před svou smrtí pracoval na nahrávkách celého díla Johanna Sebastiana Bacha pro klávesové nástroje.

Výběr jeho nahrávek byl vydán v rámci kolekce Great Pianists of the 20th Century (Phillips Classics), kde mu byla věnována tři dvojalba.

Citáty[editovat | editovat zdroj]

An interpreter must give his blood to the work interpreted. (Hudebník musí za dílo, které předvádí, položit život.) — Claudio Arrau

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Burian, K. V.: Claudio Arrau. Supraphon. Praha, 1986.
  • Horowitz, J.: Arrau on music and performance. Dover Publishing. New York, 1999. ISBN 978-0-486-40846-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]