Clarence Darrow

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Clarence Darrow
Clarence Seward Darrow v roce 1922
Clarence Seward Darrow v roce 1922
Narození 18. dubna 1857
Farmdale, okres Kinsman, Ohio, USA
Úmrtí 13. března 1938 (ve věku 80 let)
Chicago, Illinois, USA
Příčina úmrtí hypertrofie pravé komory srdeční
Vzdělání University of Michigan Law School
Alma mater Allegheny College, Právnická fakulta Michiganské university a Michiganská universita
Povolání Advokát
Znám jako "Advokát chudých"
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Clarence Seward Darrow (18. dubna 1857  – 13. března 1938) byl americký advokát a vedoucí člen Amerického svazu pro občanské svobody. Nejznámější je pravděpodobně díky obhajobě mladých vrahů Leopolda a Loeba v trestním řízení týkajícím se vraždy čtrnáctiletého chlapce Roberta Frankse v roce 1924. Slávu mu také přinesla obhajoba afroameričana Ossiana Sweeta v trestním řízení týkajícím se zabití v sebeobraně a také zastupování Johna T. Scopese v tzv. Opičím procesu v roce 1925.

Často se o něm hovořilo, jako o vzdělaném „venkovském advokátovi“, neboť v soudní síni udivoval svou výřečností, poměrně dlouhými a skvěle propracovanými závěrečnými řečmi, které mu často přinášely vítězství i ve velice obtížných sporech.

Život[editovat | editovat zdroj]

Clarence Darrow se narodil na venkově v malé obci Farmdale v okrese Kinsman ve státě Ohio.[1] Darrowův otec byl abolicionista, ikonoklast (obrazoborec) a volnomyšlenkář, který byl ve své vesnici označován za bezvěrce. Darrowova matka podporovala hnutí sufražetek a bojovala za práva žen. Darrowovi předkové se přestěhovali do Spojených států z Anglie.[2] V dětství Darrow velice rád hrál baseball, jinak se však zajímal spíše o duševní aktivity. Velice brzy se začal zajímat o umění vedení slovních pří. Rád s někým debatoval před publikem a líbilo se mu, pokud mohl v debatě říci něco neočekávaného, zejména něco, co přihlížející šokovalo.[1] V patnácti letech se začal zajímat o politiku a četl historickou a politicko-ekonomickou literaturu. V šestnácti letech nastoupil na pedagogickou školu. Přibližně v té samé době se začal zajímat také o právo. Podle jeho vlastních slov jej na právu přitahovala zejména možnost předvést své schopnosti před lidmi.[2] V té době bydleli Darrowovi v obci naproti domku hrnčíře, který byl zároveň zvoleným obecním soudcem. Darrow nevynechal ani jediný případ, který obecní soudce projednával.[2]

V roce 1872 nastoupil Darrow na soukromou vysokou školu Allegheny College v Pensylvánii. Na této vysoké škole promoval jeho otec i jeho starší sestra. Darrow zde však vydržel pouze jeden rok. Ve svých pamětech uvedl, že jej zejména frustrovalo studium latiny a řečtiny, jazyků, které považoval za mrtvé a pro moderní dobu zbytečné.[2] V roce 1877 pak nastoupil na právnickou fakultu na univerzitě v Ann Arbor, v Michiganu. I tuto školu opustil již po roce studií. Důvodem byl zejména nedostatek financí, avšak zároveň si uvědomil, že se právníkem může stát i praxí a sledováním ostatních právníků při práci.[2] Proto nastoupil do zaměstnání v advokátní kanceláři ve městě Youngstown, přibližně dvacet mil od svého rodiště. V roce 1879 byl pak připuštěn k advokátním zkouškám a získal tak licenci pro vykonávání advokátní praxe ve státě Ohio. Nadále pak pracoval v advokátní kanceláři v Youngstownu.

Vzhledem k tomu, že Youngstown byl příliš malé město, než aby se v něm uživil další advokát, přestěhoval se Darrow se svou partnerkou Jessie Ohlovou v roce 1880 do města Ashtabula na břehu Erijského jezera.[2] V té době měla Ashtabula přibližně 5 000 obyvatel. Zde se také Clarence Darrow a Jessie Ohlová dne 15. května 1880 vzali. Z manželství se dne 10. prosince 1883 narodilo jediné Darrowovo dítě, syn Paul. Manželé Darrowovi se nicméně v roce 1897 rozvedli.

Nejstarší zaznamenaný případ v němž Darrow vystupoval jako advokát, byl spor Brockway v. Jewell. Darrow zastupoval žalobce, kterým byl mladý muž Brockway pečující o staršího bohatého pacienta, pana Jewella. Pacient za služby nezaplatil a žalobce se proto domáhal svých práv v soudním řízení, které bylo zahájeno v dubnu 1887. V soudním sporu byla nakonec vydána dvě rozhodnutí prvostupňových a tři rozhodnutí odvolacích soudů. Celý spor byl veden dohromady sedm let a Darrow za něj obdržel pouze se žalobcem původně ujednanou sumu pěti dolarů. Většinu času tak pracoval zdarma.

V roce 1887 se také Darrow se svou rodinou přestěhoval do Chicaga ve státě Illinois. Chicago bylo zažívalo ve druhé polovině devatenáctého století nebývalý rozmach a již v té době bylo čtvrtým největším městem Spojených států s více než půl milionem obyvatel. Rozhodnutí přestěhovat se do Chicaga bylo podle Darrowa samotného důsledkem náhody, neboť v Ashtabule měl problém sehnat vyhovující ubytování, nicméně se jednalo o rozhodnutí, které zcela změnilo jeho život, neboť až ve velkoměstě navázal kontakty, díky kterým se později proslavil.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Hannon, Michael. Clarence Darrow: Timeline of His Life and Legal Career. článek University of Minnesota Law Library. dostupné online: http://darrow.law.umn.edu/Clarence_Darrow_Timeline.pdf
  2. a b c d e f Darrow, Clarence. Story of my life. 1932

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]