Ciudad de México

Distrito Federal Ciudad de México
	Palacio de las Bellas Artes
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	19°25′58″ s. š., 99°8′0″ z. d.
Časové pásmo	UTC - 6 h
Stát	Mexiko
	Ciudad de México
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	1 485 km²
Počet obyvatel	8 851 080
Hustota zalidnění	5960 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	historické centrum; Méxica a Xochimilca
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iii, iv, v
Odkaz	412 (anglicky)
Zařazení	1987 (11. zasedání)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mexiko (španělsky Ciudad de México, anglicky Mexico City) je hlavní město Mexika. Leží ve vnitrozemí, vysoko v horách (2000 m n. m.) a je jedním z největších měst na světě. Jako federální distrikt (Distrito Federal, zkráceně DF) je vedle 31 států jednou ze 32 státotvorných územně-správních jednotek Mexika.

Ciudad de México patří mezi města s největšími sociálními rozdíly mezi obyvateli jednotlivých čtvrtí. Ve východní části města se lidé potýkají s chudobou, nezaměstnaností a nedostatkem jídla a pitné vody. Mezi největší chudinské čtvrtě patří například Nezahualcóyotl (1,5 mil. obyv.). Západní část oplývající blahobytem je rájem boháčů. Centrem města je náměstí Zócalo a náměstí Tří kultur. Od roku 1987 figuruje historické centrum města společně s kulturní krajinou Xochimilca na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ve městě se nacházejí další 2 kulturní památky UNESCO - dům a ateliér Luise Barragána a univerzitní kampus Mexické národní autonomní univerzity.

V blízkosti města (72 km východně směrem na Pueblu) se nalézá aktivní sopka Popocatepetl, která je zároveň druhým nejvyšším vrcholem Mexika. Za dobré viditelnosti ji můžete spatřit pouhým okem.

Kdysi bylo Mexico City považováno za největší město světa. Po novém tisíciletí však bylo překonáno jinými světovými velkoměsty. Dnes v jeho aglomeraci žije přes 21,2 milionů obyvatel a počet se neustále zvyšuje.

Historie

Město bylo založeno v roce 1521 na ruinách bývalého hlavního města Aztéků, Tenochtitlánu, které dobyli španělští conquistadoři v čele s Hernánem Cortésem.
Od roku 1525 do vypuknutí války o nezávislost v roce 1810 bylo hlavním městem Nového Španělska.
V roce 1956 tu byl postaven první mrakodrap Torre Latinoamericana.
Roku 1957 poničilo město zemětřesení.
V roce 1968 se zde pořádaly letní olympijské hry.
V roce 1968 došlo na náměstí Tří kultur k masakru. Bylo zabito 200-300 demonstrantů mexickou armádou.
V roce 1985 zasáhlo Ciudad de México zemětřesení o síle 8,1 Richterovy stupnice; vyžádalo si 5 000 až 20 000 obětí.
V roce 1970 a 1986 zde proběhlo Mistrovství světa ve fotbale.

Obyvatelstvo

Podle výsledků sčítání obyvatelstva, které v Mexiku proběhlo v roce 2010, žilo na území Federálního distriktu 8 851 080 osob. ^[2] Souvislá městská zástavba ale fyzicky překračuje administrativní hranice Federálního distriktu a zasahuje do sousedního státu México. Mexický statistický úřad pro své potřeby definoval tzv. Metropolitní oblast Valle de México, která kromě samotného Federálního distriktu zahrnuje i 60 okolních urbanistických celků ve státech México a Hidalgo. V roce 2010 v této metropolitní oblasti žilo 20 137 152 lidí.^[2]

Problémy města

Ciudad de México jako jedno z největších měst na světě trpí stejnými problémy jako jiná světová velkoměsta, navíc kvůli nižší životní úrovni jeho obyvatel do jisté míry zvětšenými. Hlavním problémem je znečištění vzduchu a vody, nedostatek pitné vody, chudoba (převážně růst předměstských čtvrtí se slumy), dopravní infrastruktura je rovněž poddimenzovaná. V Ciudad de México žije mnoho dětí na ulicích, jedná se o tisíce.

Jedním z velkých problémů je také kriminalita; roku 2003 bylo právě v hlavním městě uneseno zhruba 3 000 dětí, což městu přineslo ve světovém srovnání druhé místo. Došlo také i k mnoha případům únosů černými taxikáři, v metru i v jiných dopravních prostředcích se daří kapsářům.

Doprava

Městskou dopravu zajišťujií autobusy, trolejbusy a metro. V rámci města a blízkého okolí zajišťují osobní železniční přepravu příměstské vlaky. Meziměstská přeprava osob po železnici byla po privatizaci v devadesátých letech v celém státě prakticky zrušena, ale do budoucna se již počítá s jejím obnovením. Je zde letiště Beníta Juaréze a železnici nahrazují meziměstské autobusy.

Partnerská města

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Hodnoty se vztahují striktně jen na území Federálního distriktu, souvislá městská zástavba však přesahuje jeho hranice. México en cifras [online]. Instituto nacional de estadística y geografía [cit. 2012-05-13]. Dostupné online. (španělsky)
↑ ^a ^b Censo de población y vivienda 2010 - resultados preliminares [online]. Instituto nacional de estadística y geografía [cit. 2011-10-13]. Dostupné online. (španělsky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ciudad de México na Wikimedia Commons

[B-1] Hodnoty se vztahují striktně jen na území Federálního distriktu, souvislá městská zástavba však přesahuje jeho hranice. México en cifras [online]. Instituto nacional de estadística y geografía [cit. 2012-05-13]. Dostupné online. (španělsky)

[A-2] Censo de población y vivienda 2010 - resultados preliminares [online]. Instituto nacional de estadística y geografía [cit. 2011-10-13]. Dostupné online. (španělsky)

[1]

[2]

Spojené státy mexické – Estados Unidos Mexicanos – (MEX)

Státy Mexika	Aguascalientes • Baja California • Baja California Sur • Campeche • Chiapas • Chihuahua • Coahuila • Colima • Durango • Guanajuato • Guerrero • Hidalgo • Jalisco • México • Michoacán • Morelos • Nayarit • Nuevo León • Oaxaca • Puebla • Querétaro • Quintana Roo • San Luis Potosí • Sinaloa • Sonora • Tabasco • Tamaulipas • Tlaxcala • Veracruz • Yucatán • Zacatecas

Hlavní město	Ciudad de México

Hlavní města Severní a Střední Ameriky

Nezávislé státy	Basseterre (Svatý Kryštof a Nevis) • Belmopan (Belize) • Bridgetown (Barbados) • Castries (Svatá Lucie) • Ciudad de Guatemala (Guatemala) • Ciudad de México (Mexiko) • Ciudad de Panamá (Panama) • Havana (Kuba) • Kingston (Jamajka) • Kingstown (Svatý Vincenc a Grenadiny) • Managua (Nikaragua) • Nassau (Bahamy) • Ottawa (Kanada) • Port of Spain (Trinidad a Tobago) • Port-au-Prince (Haiti) • Roseau (Dominika) • Saint George's (Grenada) • Saint John's (Antigua a Barbuda) • San José (Kostarika) • San Salvador (Salvador) • Santo Domingo (Dominikánská republika) • Tegucigalpa (Honduras) • Washington, D.C. (Spojené státy americké)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Basse-Terre (Guadeloupe) • Cockburn Town (Turks a Caicos) • Fort-de-France (Martinik) • George Town (Kajmanské ostrovy) • Gustavia (Svatý Bartoloměj) • Hamilton (Bermudy) • Charlotte Amalie (Americké Panenské ostrovy) • Marigot (Svatý Martin (FR)) • Nuuk (Grónsko) • Oranjestad (Aruba) • Philipsburg (Svatý Martin (NL)) • Plymouth (Montserrat) • Road Town (Britské Panenské ostrovy) • Saint-Pierre (Saint Pierre a Miquelon) • San Juan (Portoriko) • The Valley (Anguilla) • Willemstad (Curaçao)