Elektrická jednotka 471

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z City elefant)
Skočit na: Navigace, Hledání
Elektrická jednotka řady 471
(dle označení UIC)
Jednotka 471.035 v Ostravě báňském nádraží VOK
Základní údaje
Výrobce ČKD Vagonka (nyní Škoda Vagonka), Škoda Transportation
Rok výroby 1997–dosud (předpoklad 2013)
Počet vyrobených kusů stále ve výrobě
(k únoru 2012 dodáno 75 ks,[1]

po ukončení 4. série v roce 2013 se předpokládá 83 ks[2])
Provozovatel ČD
Období provozu 2000–dosud
Maximální výkon 2000 kW
Maximální tažná síla 180 kN
Maximální rychlost 140 km/h
Míst k sedění/stání 310/333
z toho míst k sedění v 1. třídě: 23
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 155,4 t
Délka přes nárazníky 79 200 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků		 120 m
Rozchod kolejí 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo’Bo’+ 2’2’+ 2’2’
Napájecí soustava 3 kV DC
Druh elektromotorů Asynchronní
Regulace výkonu IGBT tranzistory
Seznam českých a slovenských lokomotiv
Interiér patra vloženého vozu 071

City Elefant je obchodní název pro elektrickou dvoupodlažní jednotku skládající se z elektrického vozu řady 471, vloženého vozu řady 071 a řídicího vozu řady 971 s hliníkovými vozovými skříněmi. Jednotka je určena pro dopravu cestujících v městských aglomeracích, pro stejnosměrné napájení napětím 3 kV. Tato jednotka se v pražské příměstské dopravě stává od roku 2000 postupně nástupcem elektrických jednotek řad 451 a 452, resp. ne zcela vyhovujících prototypů jednotek řady 470. Výrobcem jednotek je konsorcium firem ČKD Vagonka Ostrava a Škoda Plzeň.[3]

Této jednotce se mezi zaměstnanci železnice a železničními fanoušky přezdívá „ešus“ (označení vzniklo recesistickou substitucí za popisné označení „trojdílná hliníková souprava“), případně také „hliník“ nebo „ledovec“.[4] České dráhy 29. června 2006 tyto jednotky pojmenovaly obchodním jménem City Elefant na základě návrhu, jehož autorem je Aleš Merc z Trutnova; současně začaly být dodávány v novém barevném provedení.[5][6]

Obsah

[editovat] Historie

Jednotku začaly v roce 1992 vyvíjet Moravskoslezská vagonka Studénka a AEG. Roku 1994 byla ke spolupráci přibrána Škoda Dopravní technika (dnes Škoda Transportation). Prvních pět jednotek bylo dodáno Českým drahám na přelomu let 2000/2001. Do ledna 2005 bylo dodáno celkem 16 jednotek ve starším provedení a jeden vložený vůz 071.008 navíc (471.002 byla dodána jako dvouvozová), do roku 2008 mělo být dodáno dalších 14 jednotek. V roce 2006 podepsaly České dráhy a ČKD Vagonka smlouvu o dodání dalších 30 jednotek.[7] K polovině dubna 2007 provozovaly České dráhy 27 jednotek, ke konci roku 2008 bylo ve stavu ČD již 42 jednotek, v září 2010 bylo v provozu 63 jednotek,[8] v dubnu 2011 celkem 70 jednotek.[9] Inventární čísla dodávaných jednotek tvoří vzestupnou řadu s výjimkou čísel 027 - 030 dodaných mimo pořadí. Jednotky od čísla 031 jsou nakupovány v rámci smlouvy z roku 2006. Na konci roku 2009 České dráhy podepsaly další smlouvu, na jejímž základě bude dodáno dalších 15 jednotek čísel 061 až 075. Dodávky budou probíhat do konce roku 2011.[10] Z ledna 2011 pochází další smlouva na 8 jednotek v celkové hodnotě 1,75 miliardy Kč s dodáním do jara 2013. Čtyři budou určené pro Moravskoslezský kraj a čtyři pro přípražskou trať na Benešov a budou ze 40 % spolufinancovány EU z regionálních operačních programů.[11]

[editovat] Technický popis

Všechny vozy jednotky jsou dvoupodlažní s nástupní hranou v úrovni 550 mm nad temenem kolejnice (tj. v úrovni nástupiště). Délka soupravy přes spřáhla je 79,2 metru, hmotnost 155,4 tun. Skříně jsou svařeny z hliníkových profilů. Maximální rychlost jednotky je 140 km/h a konstrukční rychlost 160 km/h (jednotky řad 451 a 452 mají maximální rychlost 100 km/h). Formálně má jednotka 643 míst pro cestující, z toho 310 k sezení (287 ve druhé a 23 v první vozové třídě). Oddíl první třídy se nachází v horním podlaží elektrického vozu, v ostatních vozech jednotky jsou pouze oddíly druhé třídy. Celá jednotka je vybavena klimatizací, hlásícím a vizualizačním systémem INISS od společnosti CHAPS (mezi fanoušky informačních systémů známý také pod jménem Andula), okna v oddílech pro cestující nejsou otevírací, od č. 16 do č. 60 nejsou použita ani okna s klapkami pro nouzové větrání. Krajní nástupní prostory jednotky jsou vybaveny zvedacími plošinami pro cestující na invalidním vozíku.[4]

Pojezd motorového vozu jednotky je tvořen dvěma dvounápravovými podvozky s individuálním pohonem náprav třífázovými asynchronními trakčními motory zapojenými do dvojité hvězdy. Trakční měniče jsou realizovány jako moduly IGBT s kapalinovým chlazením. Měniče jsou osazeny prvky Eupec s maximálním závěrným napětím 3,3 kV.

Jednotky 029, 030 a od čísla 061 jsou vybaveny systémem přemostění záchranné brzdy.[12]

Řízení soupravy je možné ve třech režimech: Automatické vedení vlaku, Automatická regulace rychlosti a manuální režim. Řídící systém také dovoluje ovládání až čtyř spojených jednotek z jednoho stanoviště.[13]

Plánovaná životnost je udávána nejméně 40 let.[14] Cena soupravy je v současné době (2009) asi 216 milionů Kč (bez DPH) [15]

[editovat] Odvozené typy

[editovat] Česká republika

Uvažovalo se též o možnosti odvozených dvousystémových variant včetně dálkové verze.[4] O stavebnicovém odvozování dalších jedno i vícesystémových jednotek s variantami maximální rychlosti 120, 140, 160 a 200 km/h a možnými variacemi uspořádání interiéru se zmiňovaly České dráhy i v dubnu 2007.[16]

V únoru 2011 objednaly České dráhy, a.s. odvozené jednopodlažní elektrické jednotky typu 7 Ev s maximální rychlostí 160 km/h celkem za 2,511 miliardy korun.[17]

[editovat] Export

V roce 2007 ČKD Vagonka uzavřela smlouvu na dodávku dvou odvozených patrových jednotek řady 575 pro Litevské železnice (25 kV 50 Hz).[18][7] Ty byly dodány v průběhu roku 2008 a první z nich byla nasazena do pravidelného provozu na trati Vilnius - Kaunas od 24. prosince 2008.[19] V říjnu 2008 byla podepsána smlouva na další dvě jednotky s termínem dodání v roce 2010.[20]

30. prosince 2008 byla uzavřena smlouva na dodávku 10 dvousystémových třívozových jednotek řady 671[21] s konstrukční rychlostí 160 km/h pro partnera Železničná spoločnosť Slovensko, a. s., určených k použití v okolí Žiliny, Trenčína a Košic. První vozidlo má být dodáno 18 měsíců po uzavření smlouvy a poslední vozidlo 47 měsíců po podpisu.[22] Dále ZSSK uzavřely smlouvu na dodání deseti vratných třívozových souprav, jejichž konstrukce bude taktéž odvozená od ř. 471.[23]

[editovat] Provoz

Většinu dodaných souprav provozuje DKV Praha, provozní jednotka Praha-odstavné nádraží jih (Praha ONJ), a jezdí na elektrifikovaných příměstských tratích na linkách systému Esko v okolí Prahy a 2 páry osobních vlaků Hradec Králové-Pardubice. Zkušebně vyjela dvojice spojených jednotek řady 471 i na rychlíkové spoje mezi Prahou a Moravskoslezským krajem.[24]

Osm (stav k září 2010) jednotek provozuje DKV Olomouc, provozní jednotka Bohumín.[8] V Bohumíně jezdí momentálně jednotky inventárních čísel 024, 025, 035 a 054 až 058. Od 10. prosince 2006 jezdí dvě jednotky na trati 321 v trase Český Těšín – Havířov – Ostrava-Svinov – Opava východ. První dvě jednotky byly slavnostně pojmenovány Ostrava a Opava, třetí má jméno Moravskoslezský kraj, čtvrtá Bohumín, pátá Havířov a šestá Český Těšín.[14][25] Na Ostravsku České dráhy počítají s využitím nejméně 15 jednotek.[14][26]

[editovat] Nehoda jednotky 471.005 ve Vaňově (2010)

Dně 28. června 2010 v 16.55 hodin vlak Os 2316 společnosti České dráhy z Prahy Masarykova nádraží do Ústí nad Labem hlavního nádraží vykolejil na výhybce ve výhybně Ústí nad Labem jih poblíž Vaňova a narazil levou stranou řídícího vozu do betonové zdi. Při nehodě zahynul strojvedoucí a 11 cestujících bylo zraněno.[27] Vlak tvořila elektrická jednotka s hnacím vozem 471.005, jedoucí řídícím vozem 971.005 vpřed, která byla při nehodě značně poškozena. Odhadovaná škoda na jednotce a trati byla 65 mil. Kč.

Důležitou okolností při nehodě byla pravděpodobně rychlost vlaku (108 km/h), která o 58 km/h překračovala signalizovanou maximální povolenou rychlost pro danou vlakovou cestu.[28]

[editovat] Citáty

Biskup Lobkowicz 4.12.2009 požehnal v Ostravě nové jednotce modlitbou: "Ochraňuj všechny, kdo budou používat těchto vlaků."[29]

[editovat] Galerie

  • Jednotka řady 471 na nádraží Praha-Smíchov. Varianta původního nátěru.

  • Jednotka řady 471 v Srbsku v Čechách. Varianta původního nátěru.

  • Nově dodaná jednotka řady 471 odstavená na nádraží Praha-Bubeneč. Nátěr „CityElefant“.

  • Jednotka „CityElefant“ s pohledem na řídící vůz na Masarykově nádraží

  • Jednotka „CityElefant“ s pohledem na řídící vůz na nádraží Praha-Smíchov. Korporátní nátěr.

  • Vnitřní informační tabule

  • Vnější informační tabule

[editovat] Reference

  1. ↑ http://alanbutschek.cz/rady/rada_000_nov.htm
  2. ↑ George_Couser. České dráhy objednaly posledních 8 jednotek CityElefant [online]. Zelpage.cz, 2011-02-17, [cit. 2011-02-22]. Dostupné online.  
  3. ↑ Malý atlas lokomotiv 2005, Gradis Bohemia 2004
  4. ↑ a b c Elektrická jednotka řady 471, Atlas lokomotiv, David Švestka 2004–2006
  5. ↑ Ivan Skulina: Nejmodernější nádražní budova, historická památka a City Elefant, Železničář, týdeník Českých drah, č. 27/2006, 7. 7. 2006
  6. ↑ Řada 471 = City Elefant, Klub dráhařů, odkaz přístupný jen přihlášeným uživatelům
  7. ↑ a b České dráhy nasadí do provozu dalších 30 jednotek CityElefant, 17. 4. 2007, Dopravní web, Miroslav Vyka podle tiskové zprávy ČD.
  8. ↑ a b Elektrické jednotky 471 v roce 2010, spz.logout.cz
  9. ↑ Sedmdesátý CityElefant
  10. ↑ České dráhy koupí dalších 15 kusů jednotek řady 471 CityElefant, ZelPage, 4.12.2009
  11. ↑ České dráhy objednaly u Škoda Vagonky 8 patrových vlaků pro Středočeský a Moravskoslezský kraj
  12. ↑ 471 bulletiny souhrn, Prell, http://843krnov.fscr.cz/, 28.9.2010
  13. ↑ Příměstská jednotka CityElefant, ŠKODA HOLDING a.s.
  14. ↑ a b c Miroslav Vyka: Jednotka CityElefant v pravidelném provozu do Opavy, Dopravní web, 12. 12. 2006
  15. ↑ [1], Zadání veřejné zakázky na centrální adrese
  16. ↑ Irena Pospíšilová: O modernizaci železničních vozidel, Železničář, týdeník Českých drah, rozhovor s náměstkem GŘ ČD pro osobní dopravu Jiřím Kolářem o Koncepci rozvoje vozidlového parku vozidel osobní dopravy – dodávky vozidel a modernizace stávajících vozidel schválené představenstvem 3. dubna 2007.
  17. ↑ George_Couser. Nové elektrické jednotky Českým drahám dodá opět Škoda [online]. Zelpage.cz, 2011-02-17, [cit. 2011-02-22]. Dostupné online.  
  18. ↑ ČKD Vagonka dodá příměstské vlakové jednotky do Litvy, Technický týdeník, 11. 1. 2007, autor neuveden
  19. ↑ ŠTEFEK, Petr. Elektrická jednotka 575 LG již v provozu. Stránky přátel železnic [online]. , leden 2009 [cit. 2009-03-19]. Dostupné online.  
  20. ↑ Litevci dostali dárek před Štědrým dnem, Škodovák 1/2009, ŠKODA HOLDING a.s.
  21. ↑ George_Couser. 671 ZSSK: Další informace [online]. Zelpage.cz, 2009-02-11, [cit. 2009-02-11]. Dostupné online.  
  22. ↑ ŠKODA VAGONKA vyrobí pro slovenského zákazníka 10 příměstských souprav, BUSportál.cz, 15. 1. 2009
  23. ↑ Zelpage - 10 vratných souprav pro ZSSK
  24. ↑ Česká televize, ČT24
  25. ↑ Ivan Skulina: CityElefant pro Moravu a Slezsko, Železničář, týdeník Českých drah, č. 49-50/2007
  26. ↑ Přibudou vlaky CityElefant, Radim Šlezingr, Moravskoslezský deník, Dopravní web, 14. 3. 2007
  27. ↑ Čeněk Třeček, Artur Janoušek. V Ústí vykolejil vlak. Jeden mrtvý a jedenáct zraněných [online]. Ihned.cz, 2010-06-28, [cit. 2010-06-29]. Dostupné online.  
  28. ↑ Hana Válková. Strojvedoucí jel ve Vaňově 108 místo 50 km/h. Inspektoři prověřují brzdy [online]. Ihned.cz, 2010-06-28, [cit. 2010-06-29]. Dostupné online.  
  29. ↑ Ivan Skulina: Biskup požehnal novým CityElefantům, in: Železničář č. 49–50/2009, týdeník skupiny České dráhy a. s., 17. prosince 2009

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Elektrická jednotka 471
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elektrick%C3%A1_jednotka_471&oldid=8209132“
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích