Sedlecký klášter
| Sedlecký klášter |
|
|---|---|
 Katedrála Nanebevzetí Panny Marie |
|
| Místo | Sedlec (Kutná Hora) |
| Řád | cisterciácký |
| Založení | 1142 |
| Zrušení | 1783 |
| Mateřský klášter | Valdsasy |
| Dceřiný klášter | Zbraslav Skalice |
Klášter Sedlec býval nejstarším cisterciáckým opatstvím v českém království. Byl založen roku 1142 šlechticem Miroslavem zřejmě na radu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka[1] v dnešní Sedlci. Po vypálení husity se dochoval konventní Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. V areálu někdejšího kláštera v současnosti sídlí cigaretová továrna provozovaná společností Philip Morris ČR a. s.[2]
Obsah |
[editovat] Historie
Prvotní konvent v Čechách nového řádu přišel z bavorského kláštera Valdsasy roku 1143 a nové založení tak bylo napojeno na morimondskou větev řádu.[3] Řeholníci získali od fundátora zřejmě většinu jeho majetku[4] na jeho tehdejším území okolo Malína. Klášter zpočátku nenabyl příliš velkého významu a až do doby posledních Přemyslovců se s ním v písemnostech příliš často nesetkáváme.
Během hladomoru v době po bitvě na Moravském poli se roku 1281 zhoršil stav hospodářství sedleckých mnichů natolik, že bylo nutné požádat generální kapitulu o svolení k rozptýlení konventu, což znamenalo, že mniši dočasně odejdou na grangie či do jiných řádových domů.
| „ | Klášter sedlecký totiž upadl do tak veliké nouze, že tam nezůstalo zhola nic, čím by mohli bratři vyváznout ze své bídy... | “ |
| — Zbraslavská kronika[5] | ||
Někdy v tuto dobu byl na místo opata zvolen Heidenreich, během jehož úřadu klášteru přibylo na významnosti a také byla založena první fundace na Zbraslavi. Do semdesátých let 13. století se také datuje objev ložisek stříbrné rudy, který stojí za vznikem Kutné Hory. Klášter měl z dolů otevřených na svém území nemalé zisky a stejně tak vybíral poplatky z domů, lázní a mlýnů v Kutné Hoře. Heidenreich se stal jedním z rádců mladého krále Václava II. a právě ten jej požádal o nový konvent pro královský klášter na Zbraslavi. Roku 1304 doplatil klášter na blízkost Kutné Hory při obléhání vojsky Albrechta Habsburského, kdy mniši raději opustili klášterní budovy a nechali je vojákům napospas. Heidenreichova účast na politických námluvách s novopečeným římským králem Jindřichem Lucemburským o dosazení jeho syna na trůn českých králů, zapřičinila útok kutnohorských občanů vyprovokovaný maršálkem Jindřicha Korutanského. Osazenstvu kláštera se podařilo útok odrazit.[6] Za vlády Jana Lucemburského byl klášter zatížen půjčkami svému králi a hospodářská situace donutila mnichy opět k rozptýlení konventu.[7] Ani finanční pomoc Karla IV. a poté i jeho syna Václava IV. nedokázala zastavit prohlubující se finanční propad sedleckého kláštera.[8] Navzdory tomu byl roku 1357 založen klášter ve Skalici.[9]
Roku 1412 kutnohorští vyvraždili obyvatele klášterní vsi Malín a husitské houfy klášter dobyly a vypálily 24. dubna 1421.Po husitském vpádu zůstal klášter v troskách, klášterní zbožení bylo rozkradeno a přeživší mniši se uchýlili do jiných klášterů.[10] Prozíraví cisterciáci sice archiv a cennosti včas odvezli do rakouského Klosterneuburgu a do Jihlavy, ale ne vše se jim vrátilo nazpět.[pozn. 1][12] K obnově došlo 1454, kdy se v polorozbořeném klášteře usídlilo pár mnichů. Pro ubohý stav klášterního majetku došlo ke spojení s klášterem ve Skalici, které vydrželo až do 18. století. Hospodářská situace se srovnala až koncem 17. století a již roku 1783 byl klášter císařským dekretem zrušen.[13]
[editovat] Architektura
Soudí se, že zpočátku žili cisterciáci v jakýchsi provizorních budovách a až v druhé polovině 12. století se začalo se stavbou kláštera. Po polovině 13. století pravděpodobně v klášterní bráně vznikl dvojlodní kostel sv. Filipa a Jakuba, který sloužil i laickým návštěvníkům. Byl zbořen na počátku 19. století, kdy musel ustoupit stavbě silnice.
Na přelomu 13. a 14. století byl na půdorysu latinského kříže postaven opatem Heidenreichem pětilodní konventní kostel Panny Marie o délce 87 metrů.[pozn. 2] Architektonicky navazoval na severofrancouzské katedrály, na pětilodí navazoval trojlodní transept a polygonální ochoz s věncem kaplí. V klášterním areálu byl opatský dům s kaplí, kaple sv. Kosmy a Damiána, hostinský dům, špitál, hospodářský dvůr se sýpkou a hřbitov Všech svatých.[14]
Díky kritickému nedostatku financí byla po husitském řádění obnovena pouze nejnutnější stavení a k zásadní přestvabě došlo až koncem 17. století za doby opata Jindřicha Snopka, který svěřil přestavbu konventního kostela nejprve P. I. Bayerovi[15] a poté mladému staviteli J. B. Santinimu, jenž dokončil přestavbu v duchu barokizující gotiky.[16] Kostelní klenba byla dokončena roku 1705 a o tři roky později byl kostel znovu vysvěcen.[17] Na počátku 18. století byla nahrazena i většina konventních budov novostavbami v barokním slohu, což proměnilo středověký ráz klášterního areálu.[18] Po zrušení kláštera se v areálu otevřela továrna na tabák, dnes firma Philip Morris. V kapli Všech svatých je kostnice.[19]
[editovat] Odkazy
[editovat] Poznámky
- ↑ Jednou z mála dochovaných cenností je téměř metrová pozlacená monstrance nalezená roku 1702 zazděná ve výklenku štítu konventního kostela. [11]
- ↑ Sedlecký kostel Panny Marie byl druhou největší stavbou v Čechách hned po konventním chrámu zbraslavského kláštera.
[editovat] Reference
- ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Fundace 12. století. Praha : Karolinum, 1998. Dále jen Fundace 12. století. ISBN 80-7184-617-1. S. 103.
- ↑ Fundace 12. století, str. 109
- ↑ Fundace 12. století, str. 103
- ↑ Fundace 12. století, str. 104
- ↑ Fundace 12. století, str. 106
- ↑ Fundace 12. století, str. 108
- ↑ Fundace 12. století, str. 108-109
- ↑ Fundace 12. století, str. 112-113
- ↑ Fundace 12. století, str. 120
- ↑ Fundace 12. století, str. 112-113
- ↑ Fundace 12. století, str. 145
- ↑ Fundace 12. století, str. 115
- ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Sedlec. In Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku. Sborník vydaný k 850. výročí založení kláštera v Plasech.. Praha : Unicornis, 1994. Dále jen Cisterciácké kláštery. ISBN 80-901587-1-4. s. 39.
- ↑ Fundace 12. století, str. 141-142
- ↑ Cisterciácké kláštery, str. 39
- ↑ Cisterciácké kláštery, str. 40
- ↑ Cisterciácké kláštery, str. 40
- ↑ Fundace 12. století, str. 142
- ↑ Fundace 12. století, str. 144
[editovat] Literatura
- In Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku. Sborník vydaný k 850. výročí založení kláštera v Plasech. Praha : Unicornis, 1994. ISBN 80-901587-1-4.
- BENEŠOVSKÁ, Klára. Aula Regia près de Prague et Mons Regalis près de Paris. In Cisterciáci ve středověkém českém státě, Sborník z kolokvia v Kutné Hoře. Cîteaux VZW : Brecht, 1996.
- BLÁHOVÁ, Marie. Cisterciácké dějepisectví ve středověkých Čechách. Historický obzor, 1994, čís. 12, s. 275-280.
- LOMIČKOVÁ, Radka. Sedlec. Praha : Katolická teologická fakulta, Togga, 2009. 588 s. ISBN 978-80-87258-22-4.
- Teplý, Libor - Vácha, Štěpán, Splendissima basilica: Chrám Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, Kutná Hora 2009, ISBN 978-80-254-6017-7
[editovat] Externí odkazy
- VÁCHA, Štěpán. Antiquitatis illustre monimentum: Klášterní kostel v Sedlci a jeho restaurace v letech 1700–1709 [online]. Umění/Art, 2008, [cit. 2011-01-07]. Dostupné online.
- KROUPA, Petr. Klášterní kostel v Sedlci u Kutné Hory v kontextu cisterckého stavitelství (dílčí úvaha k problematice gotické architektury) [online]. Průzkumy památek, 2002, [cit. 2010-03-26]. Dostupné online.
- Příspěvek k poznání stavby kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory [online]. Průzkumy památek, 2008, [cit. 2010-03-26]. Dostupné online.
- Historické obrazové prameny města [online]. 2010, [cit. 2010-03-25]. Dostupné online.
- Informace o památkách, informace místních církví [online]. Římskokatolická farnost Kutná Hora Sedlec, 2010, [cit. 2010-03-24]. Dostupné online.
- Mapa českých a moravských cisterciáckých klášterů [online]. Cisterciácké opatství Vyšší Brod, 2009, [cit. 2010-03-17]. Dostupné online.
- Mapa rozšíření rané cisterciácké architektury [online]. Cisterciácké opatství Vyšší Brod, 2009, [cit. 2010-03-17]. Dostupné online.
- Mapa nejvýznamnějších cisterciáckých klášterů v Evropě [online]. Cisterciácké opatství Vyšší Brod, 2009, [cit. 2010-03-17]. Dostupné online.
