Jaterní cirhóza
Jaterní cirhóza či cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém postupně dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště jater. Toto onemocnění není v Česku vzácné a stále ho přibývá. Cirhotici umírají v průměru o deset let dříve, než je celkový věkový průměr, ženy ještě mnohem dříve. Mezi postižené patří nejčastěji sociálně slabší vrstvy obyvatelstva a naopak také dobře zajištěné ženy středního věku, u kterých se rozvíjí tzv. syndrom opuštěného hnízda po odchodu dětí z rodiny a všude dostupný alkohol má pomoci zvládat jejich depresivní ladění.[1]
Při vzniku jaterní cirhózy se uplatňují nejrůznější vlivy. V ČR jsou nejčastějšími příčinami virové infekce jater a nadměrné užívání alkoholu. K jaterní cirhóze může vést také obstrukce žlučových cest (biliární cirhóza) a chronické srdeční městnání (kardiální cirhóza).
Příčinou úmrtí cirhotiků jsou častěji následné komplikace onemocnění než vlastní poškození jater. Jedná se především o krvácení z jícnových varixů, hepatocelulární karcinom, zánětlivé komplikace (hlavně plicní) a selhání ledvin.
Obsah |
Klinický obraz [editovat]
Podle charakteru příznaků rozlišujeme kompenzovanou a dekompenzovanou formu jaterní cirhózy.
Kompenzovaná cirhóza svými projevy připomíná chronický zánět jater. Nemocní si stěžují na nespecifické příznaky, jako například pocity plnosti po jídle, změny stolice, lehké otoky v oblasti kotníků a noční močení. U žen se mohou objevit poruchy menstruačního cyklu ve smyslu vynechání menstruace, nebo úplného vymizení. Lékařské vyšetření prokáže zvětšení jater a postupně také zvětšení sleziny. Onemocnění pozvolna přechází ve fázi dekompenzace.
Dekompenzovaná cirhóza má poměrně pestré projevy. Někdy převažují projevy poškození jaterní tkáně (ikterus, krvácivé projevy, hypoalbuminémie se zadržováním tekutin, ascitem a otoky), jindy naopak projevy poškození cévního řečistě (ascites, jícnové varixy, portosystémová encefalopatie). Nemocní si stěžují na nepřekonatelnou únavu, slabost, vyčerpanost, nechutenství, úbytek svalové hmoty, zvětšování břicha a otoky. U žen jsou časté poruchy menstruačního cyklu, muži si stěžují na pokles libida a potence. Časté jsou bolesti kloubů a páteře.
Typický cirhotik mívá velké břicho, tenké končetiny, vypadá unaveně a má zpomalené reakce. Jeho kůže je bledá až ikterická s četnými pavoučkovými névy. Rty a jazyk jsou červené („lakované“), na dlaních bývá erytém. Typické jsou projevy sklonu ke zvýšené krvácivosti (hemoragické diatézy) - petechie (drobné tečkovité krvácení do kůže či sliznic), podlitin, krvácení z dásní, nosu atp. U mužů mizí ochlupení hrudníku, často se objevuje gynekomastie a může dojít až k atrofii varlat. Na břišní stěně jsou zvýrazněné cévy, jako důsledek vzniku kolaterálního oběhu. Břišní stěna je ochablá, a proto se snadno tvoří kýly. Játra jsou zvětšená, na pohmat tuhá s ostrým okrajem. Postupně se zvětšuje také slezina. Objevují se otoky dolních končetin různého rozsahu.[1]
Jaterní cirhóza může také probíhat zcela bezpříznakově - odhaduje se, že až ve 20 % případů. Pak bývá diagnostikována náhodně během jiného vyšetření, nebo až posmrtně.
Diagnostika [editovat]
Základem diagnostiky je podrobná anamnéza, objektivní vyšetření a výsledky biochemických vyšetření. Dále se běžně provádí sonografické vyšetření jater a dopplerovské sonografické vyšetření jaterních cév. Pokud je potřeba objasnit příčinu cirhózy, nebo určit její staging a grading, provádí se perkutánní jaterní biopsie, popřípadě transjugulární biopsie. U každého nemocného je třeba vyšetřit jícen a žaludek k průkazu varixů.
Komplikace [editovat]
K nejdůležitějším komplikacím patří portální hypertenze (zvýšený tlak v jaterní žíle) a její důsledky, hepatocelulární karcinom, větší náchylnost k infekcím (zejm. plicním), choroby trávicího ústrojí (žaludeční a dvanácterníkový vřed) a selhání ledvin. Často se objevuje porucha glukózové tolerance a následně cukrovka (diabetes mellitus).
Důsledky portální hypertenze:
- kolaterální oběh - jícnové a žaludeční varixy
- zvětšená slezina
- ascites
- selhání ledvin
- encefalopatie
U cirhotiků je naopak nižší výskyt srdečního infarktu a aterosklerózy.
Léčba a prevence [editovat]
Příčinu onemocnění lze obvykle léčit jen stěží. V počátečních stádiích je proto důležitá rozumná životospráva, dieta a umírněná konzumace alkoholu. V dalších stádiích zmírňujeme projevy onemocnění a v pokročilých stádiích lze zvážit možnost transplantace jater.
Mezi preventivní opatření patří omezení užívání alkoholu a očkování proti viru žloutenky typu A a B.
Původ slova / etymologie [editovat]
Z řeckého kirrhos nažloutlý; na žluté barvě se může podílet zmnožení tuku a žlučová barviva.).[3]
Reference [editovat]
- ↑ a b KLENER, Pavel, a kol. Vnitřní lékařství. Praha : Karolinum/Galén, 2006. ISBN 978-80-7262-430-0. S. 1158. (cs)
- ↑ WHO Disease and injury country estimates [online]. 2009, [cit. 2009-11-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VOKURKA, Martin; HUGO, Jan. Velký lékařský slovník. 7. vyd. Praha : Maxdorf, 2007. ISBN 978-80-7345-130-1. (česky)
Literatura [editovat]
- BRODANOVÁ, Marie. Jaterní cirhóza a její komplikace. Interní medicína pro praxi. 2003, roč. 3, s. 142-149. Dostupné online. ISSN 1212-7299.
- LATA, Jan. Primární biliární cirhóza. Interní medicína pro praxi. 2006, čís. 1, s. 6-8. Dostupné online. ISSN 1212-7299.