Cibulák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Porcelánový talíř s cibulovým vzorem.

Cibulák je souhrnný název pro porcelán ozdobený tzv. cibulovým vzorem.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Námět cibulového dekoru byl přejat v Míšni mezi lety 1738-1739 z původních čínských předloh. Byla využita technologie ruční malby podglazurní modří. Ústředním motivem se stal květ astry na stonku s poupětem a pivoňky vinoucí se kolem bambusové tyče. U okrajů nádob se užívá kompozice z broskví a granátových jablek. Jejich způsob stylizace Evropanům připomínal cibuli. Zde se objevilo označení cibulák.

Rokoková ornamentika cibuláku se připisuje malíři porcelánu J.D. Kretschmarovi. Tento malíř působil v míšenské manufaktuře v letech 1726-1752. Původně byly všechny plody umístěné na praporu či okrajovém pásu otočeny směrem dovnitř nádoby. Tento způsob malby však byl později změněn a plody se tedy střídavě obracejí ven a zpět. Cibulový vzor je výlučný a originální pro svou barevnou jednoduchost. Zároveň je však bohatě tvarově modelován a díky rozmanitosti sortimentu jeden prvek vyzdvihuje druhý. Cibulák je oblíbený protože působí harmonicky a navozuje atmosféru pohody.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

V Čechách se s výrobou cibuláku začalo v roce 1885 v porcelánce v Dubí. Cibulový porcelán byl signován „Meissen“ v oválu s hvězdičkou umístěnou v kontuře pod ním. Majitel porcelánky zavedl nový technologický postup dekorace. Na místo ruční malby byla podglazurová výzdoba cibulového vzoru prováděna za použití ocelotiskových desek. Pouze drobnosti byly ručně doplňovány.

V roce 1895 byly prosperující porcelán prodána podnikateli Bernardu Blochovi z teplicka. Bloch porcelánku rozšířil a kromě výroby porcelánu zavedl i výrobu módního siderolitového zboží, obkladaček a kachlových kamen.

Období první světové války citelně zasáhlo výrobu, klesl odbyt a zaměstnanci byli propouštěni. K rozkvětu závodu, přílivu nových specialistů a konjunktuře došlo až po roce 1925. Světová hospodářská krize 30. let 20. století ovšem tuto manufakturu nepříznivě zasáhla, takže došlo opět ke snížení počtu zakázek a propouštění zaměstnanců. V roce 1938 byl Bernard Bloch odvlečen do nacistického koncentračního tábora a výroba porcelánky vyrábějící cibuláky postupně klesala. V roce 1944 došlo pak k jejímu úplnému zastavení. K obnově došlo až po skončení druhé světové války pod vedením J. Šimka. V roce 1955 nastává nová etapa v produkci zboží s cibulovým vzorem. Porcelánka totiž začíná spolupracoval s vídeňskou firmou Thun-Hohenstein. Výroba je však ohrožena možnou těžbou uhlí v oblasti porcelánky. Poté, když v 60. letech 20. století i toto ohrožení výroby pominulo nastalo rozšíření výroby cibuláků.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRAUNOVÁ, Dagmar. Porcelánová tradice. Karlovy Vary : Haas & Czjzek, 1992. 240 s.  
  • SMRČEK, Antonín. Cibulák - jeho historie a současnost. In Sklář a keramik: odborný časopis pro průmysl skla, keramiky a bižuterie. [s. l.] : [s. n.], 2009. S. 238-239.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu