Cibetka africká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Cibetka africká

Cibetka africká
Cibetka africká
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: cibetkovití (Viverridae)
Rod: cibetka (Civettictis)
Binomické jméno
Civettictis civetta
Schreber, 1776

Cibetka africká (Civettictis civetta Schreber, 1776 ) je největší z cibetek.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 60 – 91 cm
  • Délka ocasu: 43 – 60 cm
  • Hmotnost: 10 – 15 kg

Má krátkou hustou srst v okrové až stříbrné barvě. Po celém těle má téměř černé skvrny, které se skoro slévají v podélné pruhy. Přes celá záda až po ocas se táhne černý pruh, který na zádech tvoří hřívu dlouhou až deset centimetrů. Tuto hřívu dokáže při vzrušení vztyčit. Ocas je od poloviny až ke špičce černý, druhá poloviny je zbarvena jako tělo. Končetiny jsou krátké, zcela černé. Na každé z nich má pět prstů s ostrými, nezatažitelnými drápy. Hlava je šedookrová s výraznými černými kruhy kolem očí, které pokračují směrem dolů přes tváře ke krku, na kterém se mění v bílý pruh. Kolem čenichu má cibetka africká bílý flek. Uši jsou velmi malé, kulaté a ční šikmo nad hlavu. Jedná se o evolučně starý typ, což potvrzuje 40 zubů a stoličky, jaké mívaly šelmy už před miliony let. Na břiše má cibetka šest mléčných žláz.

U řitního otvoru se nachází pachová žláza produkující pižmově zapáchající látku, cibet.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tento druh se vyskytuje ve střední a jižní části východní Afriky. Můžeme jí najít v nejrůznějším prostředí, od deštných pralesů až po savany. Nejčastěji však právě na savanách nebo v lesích.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Jako všechny cibetky je i tato převážně noční živočich. Hlavní aktivitu vyvíjí od soumraku do půlnoci. Výjimečně ji můžeme spatřit i přes den, brzy ráno nebo za špatného počasí. Během dne cibetka obvykle spí ve vysoké trávě nebo v houští.

Pohybuje se typickým vlnivým pohybem. Na okraji svého území tvoří hromádky výkalů, kterými si označuje své území a které slouží jako komunikační místo pro ostatní cibetky. Informace si vyměňují také tak, že označují stromy a keře svým pižmem.

Cibetka africká je plaché a tiché zvíře. Vydávají pouze různé bzučivé a kašlavé zvuky. Většinu života žije jako samotář. To se mění pouze v období páření.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Cibetka loví převážně v noci menší savce, hady a žáby. Ale její potravou se může stát téměř jakékoliv zvíře, které je schopna zabít. Kořist zabíjí silným třesením, menším živočichům zpravidla přerazí páteř nebo krk. Stejně jako ostatní druhy z čeledě cibetkovitých se živí mršinami i ve vysokém stadiu rozkladu. V období zrání plodů se živí i ovocem a rostlinami.

Dokáže pozřít i rostliny a živočichy jedovaté pro ostatní zvířata.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Cibetka africká se rozmnožuje po celý rok. Období březosti se liší podle oblasti výskytu. V jižní Africe nastává v teplých měsících od srpna do ledna, ve východní Africe od března do října a v západní Africe pravděpodobně není upřednostňováno žádné období.

Březost trvá devět až deset týdnů. Po této době se samici narodí ve vyhrabaném doupěti 1-4 mláďata. Během roku může mít až 3 vrhy. Mladé cibetky se rodí zcela vyvinuté. Mají srst po celém těle, i když jemnější než dospělci. Zbarvení je méně výrazné.

Mláďata jsou schopna se hned po narození plazit. Na nohy si stoupají až v pátém dni života. Mezi 17. a 18. dnem vylézají z doupěte. Na mléce jsou závislí asi 6 týdnů. Od 7. týdne jim matka začíná předkládat pevnou potravu.

Zhruba ve dvou měsících zkouší sami lovit. Pohlavní dospělosti dosahují ve věku jednoho roku. Dožívají se patnácti až dvaceti let.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Cibetka africká prý pomáhá opětovnému zalesňování. Semena z plodů a bobulí, které projdou jejím trávicím ústrojím, vycházejí zcela neporušena.

Už od desátého století před naším letopočtem se však hojně lovila právě kvůli cibetu, které se přidávalo do mýdel a parfémů. Dnes se tato přísada nahrazuje uměle, v některých vesnicích se ale stále cibetky chovají právě pro tento olej.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu