Chuchelná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci v okrese Opava. O obci na Semilsku pojednává článek Chuchelna.
Chuchelná
Kaple sv. Kříže v Chuchelné
Kaple sv. Kříže v Chuchelné
Znak obce ChuchelnáVlajka obce Chuchelná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKravaře
Obec s rozšířenou působnostíKravaře
(správní obvod)
OkresOpava
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 260 (2023)[1]
Rozloha7,67 km²[2]
Katastrální územíChuchelná
Nadmořská výška244 m n. m.
PSČ747 24
Počet domů306 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduK. M. Lichnovského 10
747 24 Chuchelná
obec@chuchelna.com
StarostaIng. Rudolf Sněhota
Oficiální web: www.chuchelna.com
Chuchelná
Chuchelná
Další údaje
Kód obce507334
Kód části obce54879
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chuchelná (německy Kuchelna[4] (dříve Kuchelna über Ratibor), polsky Chuchelna, Kuchelna) je obec ležící v okrese Opava. Leží v těsné blízkosti polských hranic tři kilometry od polského města Krzanowice. Má přibližně 1 300[1] obyvatel.

Ve vzdálenosti 10 km jihozápadně leží město Kravaře, 12 km jižně město Hlučín, 16 km jihozápadně statutární město Opava a 19 km jihovýchodně město Bohumín.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice je původem přívlastek od obecného chuchel - "chumáč, chundel". Vesnice tedy byla pojmenována podle toho, že něčím připomínala chuchel. Ve 14. a 15. století se přívlastkem Velká odlišovala od (zaniklé) Malé Chuchelné ležící severněji.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Je zmíněna Velká (Magna Chucheln) a Malá Chuchelná (Parva Chucheln). Malá Chuchelná se nacházela severně od dnešní obce v katastru obce Křenovice (dnes Polsko). Rozlišení velký a malý mělo dříve stejný význam jako starý a nový, i když ze zprávy z roku 1349 je zřejmé, že v tomto případě byl rozdíl i v počtech osídlenců.[6]. V roce 1377 při dělení Opavska připadla Chuchelna jako součást majetku Paška z Bořutína krnovskému knížeti Janu II. Opavskému zvanému Hanuš[7] Došlo k odloučení Velké Chuchelné od Bořutína. V 15. století se majiteli Velké Chuchelné stali Břízkové a to Petr Břízek z Chuchelné, který byl zemským hejtmanem Krnovského knížectví a jeho mladší bratr Jan Vlašek z Chuchelné.[7] V období konce husitských válek se opětovně stala Chuchelná součásti panství Křenovice a majiteli se stala olešnická knížata Konrád VII. Bilý a Konrád VIII. Černý. Celé panství v roce 1473 bylo prodáno knížeti Hynkovi staršímu Žembickému, který jej vzápětí prodal Bočkovi z Poděbrad. V roce 1475 byla Chuchelna vypleněna vojsky Matyáše Korvína, následkem války obec Malá Chuchelná zpustla. Uherský král přenechal křenovické panství hejtmanovi Horního Slezska a správci Kozelského knížectví Janu Bělíkovi z Kornic.[8] Během konce 15. století a počátku 16. století změnila Chuchelná několikrát vlastníka, až přešla do majetku pánů z Ronova. V roce 1608 koupil panství Chuchelná Bernard Lichnovský od Václava Šamarovského z Ronova za 14.500 zlatých vč. vsi Strahovice.[9][10]. Ten se byl nucen po bitvě na Bíle hoře vykoupit od úplné konfiskace majetku. V roce 1637 ji zpětně od své sestry vykoupil syn Bernarda Jiří Lichnovský Chuchelnou za 7000 tolarů.[8] Od roku 1742 se stala Chuchelná součásti Pruského království v důsledku válek o rakouské dědictví, kterým přišla Marie Terezie o většinu Slezska. V roce 1895 se stala Chuchelná součástí nové železniční tratě Opava - Ratiboř. V roce 1920 se stala Chuchelná s celým Hlučínskem součásti Československa. Lichnovští vlastnili majetky v obci až do roku 1945, kdy jim byly zkonfiskovány na základě Benešových dekretů.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1979 do 30. června 1990 k obci patřila Bělá.[11]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V Chuchelné je koncová zastávka železniční trati Kravaře ve Slezsku - Chuchelná, která do konce 2. světové války pokračovala do Ratiboře.

Silniční napojení zajišťuje silnice II/466 a dvě silnice 3. třídy.

Autobusy i vlaky jsou integrovány v ODIS. Jezdí zde 4 autobusové linky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 800. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 328.
  6. Historie obce Chuchelná :: Muzeum Chuchelná. www.xn--muzeum-chucheln-1jb.com [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  7. a b Počátky osídlení. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  8. a b Dějiny obce Chuchelná do roku 1920 - Oficiální stránky Obce Chuchelná. www.chuchelna.com [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  9. Ohlédnutí do minulosti - Bažantnice knížat Lichnovských - Turistické informační centrum Hradec nad Moravicí. www.ichradec.cz [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  10. Archivovaná kopie. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-04. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]