Chu Kuang
| Chu Kuang | |
|---|---|
|
|
|
| Ve funkci: 1407 – 1418 |
|
| Panovník | Jung-le |
| Předchůdce | Sie Ťin |
| Nástupce | Jang Žung |
|
|
|
| Ve funkci: 1402 – 1418 |
|
| Panovník | Jung-le |
|
|
|
| Narození | 1369 |
| Úmrtí | 1418 |
| Vzdělání | ťin-š' (1400) |
| Náboženství | konfucianismus |
Chu Kuang (čínsky pchin-jinem Hú Guǎng, znaky zjednodušené 胡广, tradiční 胡廣, 1370[1]–1418), posmrtným jménem Wen-mu (čínsky pchin-jinem Wén Mù, znaky tradiční 文穆) byl čínský politik říše Ming. Za vlády císaře Jung-le od roku 1402 do konce svého života zastával funkci velkého sekretáře.
Život [editovat]
Chu Kuang pocházel z Ťiang-si.[2] Palácové zkoušky složil a hodnost ťin-š’ získal roku 1400 jako jeden ze tří nejlepších kandidátů z celé Číny.
Velkým sekretářem ho jmenoval císař Jung-le v září 1402, přičemž po odvolání Sie Ťina roku 1407 stál v čele sekretářů jako první velký sekretář. V této pozici císaři sloužil až do své smrti roku 1418, jeho místo poté zaujal Jang Žung.[3]
Jako císařův pomocník byl obzvláště spolehlivý a důvěryhodný, zvláště v personálních otázkách. K jeho dobré pověsti přispělo i to, že neútočil na chybující úředníky, a mírnil císaře v čistkách roku 1402. Po smrti obdržel posmrtné jméno, jako jeden z pouhých dvou civilních úředníků za Jung-leho vlády.[4]
Reference [editovat]
- ↑ TSAI, Shih-Shan Henry. Perpetual Happiness: The Ming Emperor Yongle. Seattle, Wash.; Chesham : University of Washington Press; Combined Academic, 2002. 286 s. [Dále jen Tsai]. ISBN 0295981245. s. 13. (anglicky)
- ↑ Tsai, s. 97.
- ↑ DREYER, Edward L.. Early Ming China: a political history, 1355-1435. Stanford : Stanford University Press, 1982. 315 s. ISBN 0-8047-1105-4. s. 214. (anglicky)
- ↑ GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York : Columbia University Press, 1976. xxi + 1022 s. [dále jen Goodrich]. ISBN 0231038011. Heslo Hu Kuang, s. 628. (anglicky)
