Chu Kuang

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chu Kuang
Pro nápovědu klikněte

Ve funkci:
1407 – 1418
Panovník Jung-le
Předchůdce Sie Ťin
Nástupce Jang Žung

Ve funkci:
1402 – 1418
Panovník Jung-le

Narození 1370
Ťi-šuej, Ťiang-si
Úmrtí 1418
Vzdělání

ťin-š’ (1400)

Náboženství konfucianismus
Chu Kuang je čínské jméno, v němž Chu je příjmení.

Chu Kuang (čínsky pchin-jinem Hú Guǎng, znaky zjednodušené 胡广, tradiční 胡廣, 1370[1]1418) byl čínský politik říše Ming. Za vlády císaře Jung-le od roku 1402 do konce svého života zastával funkci velkého sekretáře.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Chu Kuang používal zdvořilostní jméno Kuang-ta (čínsky pchin-jinem Guāng​dà, znaky 光大) a pseudonym Chuang-an (čínsky pchin-jinem Huàngān, znaky zjednodušené 晃庵, tradiční 晃菴). Za své zásluhy obdržel posmrtné jméno Wen-mu (čínsky pchin-jinem Wén Mù, znaky 文穆).

Život[editovat | editovat zdroj]

Chu Kuang pocházel z provincie Ťiang-si,[2] konkrétně kraje Ťi-šuej (dnes okres Ťi-šuej v ťiangsiské prefektuře Ťi-an). Po studiích konfucianismu úspěšně prošel všemi stupni úřednických zkoušek, jejich nejvyšší stupeň, palácové zkoušky, složil a hodnost ťin-š’ získal roku 1400 jako jeden ze tří nejlepších kandidátů z celé Číny.

V září 1402 ho císař Jung-le jmenoval velkým sekretářem, to jest jedním ze sedmi osobních tajemníků, přičemž od odvolání Sie Ťina roku 1407 stál v čele sekretářů jako první velký sekretář. V této pozici císaři sloužil až do své smrti roku 1418, jeho místo poté zaujal Jang Žung.[3]

Jako císařův pomocník byl obzvláště spolehlivý a důvěryhodný, zvláště v personálních otázkách. K jeho dobré pověsti přispělo i to, že neútočil na chybující úředníky, a mírnil císaře v čistkách roku 1402. Po smrti obdržel čestné posmrtné jméno, jako jeden z pouhých dvou civilních úředníků za Jung-leho vlády.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TSAI, Shih-Shan Henry. Perpetual Happiness: The Ming Emperor Yongle. Seattle, Wash.; Chesham : University of Washington Press; Combined Academic, 2002. 286 s. [Dále jen Tsai]. ISBN 0295981245. S. 13. (anglicky) 
  2. Tsai, s. 97.
  3. DREYER, Edward L.. Early Ming China: a political history, 1355-1435. Stanford : Stanford University Press, 1982. 315 s. ISBN 0-8047-1105-4. S. 214. (anglicky) 
  4. GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York : Columbia University Press, 1976. xxi + 1022 s. [dále jen Goodrich]. ISBN 0231038011. Heslo Hu Kuang, s. 628. (anglicky)