Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj
Šablona:Infobox - chráněná oblast Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj byla vyhlášena roku 1976[1] jako CHKO Kokořínsko v oblasti, která se v minulosti nazývala Polomené hory, Dubské skály či Dubské Švýcarsko (Daubaer Schweiz).[2][3] K 1. září 2014 byla CHKO rozšířena o svoji druhou, nenavazující část o rozloze 136 km² jménem Máchův kraj, rozkládající se v severovýchodním okolí Máchova jezera.
Chráněná krajinná oblast zaujímá rozlohu cca 410 km². Patří k nejkrásnějším oblastem Mělnicka, Českolipska, Mladoboleslavska i celých Čech. Krajina má kaňonovitý charakter, v severní části přechází v pahorkatinu, jsou pro ni typické pískovcové skály, z nichž mnohé vytvářejí rozličné tvary - skalní převisy, drobné jeskyně, výklenky a římsy. Polomené hory podobně jako České středohoří vznikly koncem třetihor, kdy došlo k rozlomení reliéfu a proniknutí čedičového a znělcového magmatu k zemskému povrchu.
Územní vymezení
Hlavními vstupními branami CHKO Kokořínsko – Máchův kraj jsou města Dubá a Doksy, ležící mezi oběma částmi Chráněné krajinné oblasti. Dále pak Mšeno, ležící při jejím jihovýchodním okraji, a Liběchov, ležící nedaleko CHKO směrem k jihozápadu, k nedalekému Mělníku.
Co se starší části CHKO (Kokořínska) týče, nejnavštěvovanější je její jižní část, v kaňonovitém údolí a povodí potoka Pšovky, jejíž nejcennější části včetně postranních roklí a některých skalních komplexů a hřebenů v okolí Kokořína a západně a severně od Mšena jsou zvláště chráněny jako přírodní rezervace Kokořínský důl. Osou jihozápadní části CHKO je potok Liběchovka, jehož údolím po většině délky prochází silnice I/9, turistickými východisky jsou zde například Želízy, Tupadly, Chudolazy nebo Medonosy. V prostoru mezi údolími Liběchovky a Pšovky je několik dolů (kaňonovitých údolí obklopených bloky pískovcových skal), například Zimořský důl, Truskavenský důl, Šemanovický důl, Sitenský důl, Vidimský důl, Hluboký důl, Střezivojický důl a další. Ve východní částí CHKO jsou nejznámějšími dominantami Houska (poblíž pramenů Pšovky) a Vrátenská hora, blíže Dubé pak Vysoký vrch a Korecký vrch. Výběžek CHKO směřuje na severozápad od Dubé, až téměř k hranicím CHKO České středohoří. V této části Kokořínska se nacházejí v nejvzdálenější části dominanty Ronov (553 m) či Vlhošť, Stříbrný vrch, Husa, blíže Dubé pak Kostelecké bory, Martinské stěny a Čap a západně od Dubé Dubová hora.
Pokud jde o novější část chráněné oblasti (Máchův kraj), patří zde mezi hlavní turistické cíle bezesporu okolí Máchova jezera, využívané zejména k rekreačním účelům. Neméně oblíbená je pak zřícenina hradu Bezděz na stejnojmenném kopci, který je svými 603 metry po Vlhošti (613 m) druhým nejvyšším vrchem celé CHKO a představuje tak spolu se svým menším „dvojčetem“ Malým Bezdězem výraznou a nepřehlédnutelnou krajinou dominatu, již lze za vhodných podmínek zahlédnout z velké části Čech. Mezi další pozoruhodná místa patří Hradčanské stěny v centrální části oblasti - rozsáhlé neosídlené území, jemuž dominují pískovcové skály a rokle. Za návštěvu také stojí PP Provodínské kameny s nejvyšším vrcholem Lysou skálou (419 m) a zřícenina hradu Jestřebí. Na území CHKO se také nachází velmi významná ornitologická lokalita Novozámecký rybník.
I v bezprostředním okolí CHKO se nachází nespočet atraktivních míst: zříceniny Helfenburk, Chudý hrádek a Starý Berštejn, malebný kaňon Peklo u České Lípy, Čertovy hlavy u Želíz, hora Ralsko a mnohé další.
Území CHKO patří též mezi významné horolezecké lokality. Například jen v oblasti Dubských skal bylo popsáno 1221 pískovcových skalních masívů a věží.[4]
Vznik a popis krajiny
V třetihorách došlo na mnoha místech k průnikům sopečných vyvřelin (čedič, znělce, trachyty a jiné) které tvoří vrcholky v krajině. Působením erozních vlivů byla pískovcová tabule rozčleněna nejprve erozními rýhami a postupně hlubokými roklemi a údolími. Obnažené skalní stěny podléhají selektivnímu větrání za vzniku drobných reliéfních tvarů jako například voštiny, skalní římsy a lišty, skalní okna, výklenky a jeskyně, vzácněji škrapy. V pískovcích o nestejné odolnosti se objevují známé pokličky. Údolí jsou většinou bezvodá, jedinými většími stálými toky jsou potoky Pšovka, Liběchovka, Dolský potok a řeka Ploučnice protékající severovýchodním okrajem území.
Botanicky je CHKO zajímavá především díky inverzním polohám, kdy v údolích rostou vlhkomilné a podhorské rostliny a na výše položených polohách potkáme spíše druhy teplomilné a suchomilné. Z ptáků v údolích hnízdí některé druhy sov, zejména pak výr velký a v poslední době se rozšířil krkavec velký.
V září 2014 zachytily fotokamery na území CHKO mládě vlka obecného, což dokládá opětovné rozmnožování vlka obecného na území Česka.[5] Jen v průběhu října 2015 zachytily fotopasti vlky v oblasti národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala severně od Máchova jezera a Břehyňského rybníka více než dvěstěkrát, přičemž na několika záznamech bylo najednou vyfotografováno pět zvířat najednou.[6] V březnu roku 2018 se podařilo vyfotografovat vlka v jižní části CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, ve větší vzdálenosti od dosavadního místa výskytu.[7]
Z hlediska lidové architektury je zde zachována řada malebných obcí s roubenými a hrázděnými domy. Mnohé výklenky v poměrně měkkém pískovci byly v minulých dobách upraveny ve skalní byty, které však již byly opuštěny a chátrají. Příkladem tohoto obydlí může být skalní byt ve Lhotce u Mělníka (mimo hranice CHKO), který je ve správě Regionálního muzea Mělník a přístupný turistům[8]. Oblast je především využívána k chalupářské rekreaci. Dominantou Kokořínska je hrad Kokořín.
Historie a sídlo CHKO
Oblast je vyhledávaná českými i německými turisty (do druhé světové války byla oblast německojazyčná) již nejméně od poloviny 19. století. Chráněná krajinná oblast zde byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 6.070/76 ze dne 19. března 1976. Spravované území se rozprostíralo na území tří krajů a několika okresů, zejména Mělník a Česká Lípa. Původní CHKO Kokořínsko se skládala ze dvou oblastí - kokořínské a vlhošťské.
Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko při svém založení sídlila na zámku Mělník a dislokované pracoviště měla v Holanech u Zahrádek v okrese Česká Lípa.[9] Nyní sídlí ve městě Mělník, adresa je Česká 149, 276 01 Mělník. Město Mělník samotné ovšem leží již vně území CHKO, asi 7 km od její hranice.
Rozšíření v roce 2014
Od listopadu 2009 Správa CHKO Kokořínsko a Ministerstvo životního prostředí ČR předjednávaly s obcemi záměr rozšíření CHKO z 272 km² na cca 420 km², o jihozápadní část Českolipska od Novozámeckého rybníka u obce Zahrádky až k Bělé pod Bezdězem, včetně části bývalého vojenského prostoru Ralsko. Jako hlavní důvod je uváděn výskyt mnoha vzácných druhů živočichů a rostlin. Proti záměru se na podzim 2009 kvůli komplikacím a omezením, které by to znamenalo pro rozvoj území, postavily Zákupy a Doksy, starosta Ralska se vyjádřil vstřícněji. V listopadu 2009 ministerstvo předpokládalo vyhlášení změny do konce roku 2010.[10] Zastupitelstva obcí Doksy, Mimoň a Zákupy přijala v roce 2010 zamítavá stanoviska, Ralsko mělo dílčí připomínky, například vyloučení sídliště z CHKO. Starosta Doks nevyloučil, že by zastupitelstvo s rozšířením souhlasilo, pokud by dostalo záruky, že rozšíření neuškodí rekreačnímu provozu na Máchově jezeře a místním podnikatelům. Starostka Zákup mezi hlavními námitkami uvedla zvýšení byrokratické zátěže pro obyvatele například při stavebních úpravách domů.[11] Negativní stanovisko vyjádřily i obce Jestřebí a Bělá pod Bezdězem.[12] Zahrádky nesouhlasily proto, že v části Karasy je uvažováno s výstavbou rodinných domů.[12] Jednání s nesouhlasícími obcemi většinou skončila kompromisem, například přeřazením některých území (např. Máchova jezera s plážemi) do nižšího pásma ochrany nebo vyjmutím z navrhovaného CHKO.[12] Jestřebí mělo podmínku, aby ochranáři vyčistili Robečský potok a vyjmuli z ochrany území pro silniční obchvat do Provodína.[12] V červnu 2011 ministerstvo psalo o záměru rozšíření o části Středočeského a Libereckého kraje o rozloze 139 km², přičemž ministr Tomáš Chalupa prohlásil, že záměr má jeho podporu i podporu většiny ze starostů obcí Ralsko, Doksy, Mimoň, Česká Lípa, Bělá pod Bezdězem, Bezděz, Provodín, Jestřebí a Zahrádky, s nimiž se ministr setkal.[13]
Rozšíření bylo schválenou vládou 9. dubna 2014 s účinností od 1. září 2014, nová chráněná krajinná oblast se jmenuje „CHKO Kokořínsko – Máchův kraj“.[14]
Chráněná území
V době svého založení (1976) měla správa CHKO na starosti dvě maloplošná chráněná území - Státní přírodní rezervaci Kokořínský důl a Chráněný přírodní výtvor Špičák u Střezivojic. A také jednu naučnou stezku - Kokořínská rokle.[15]
Nyní je zde celá řada přírodně cenných míst chráněna jako maloplošná chráněná území (MCHU) - přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP). Některá území v péči CHKO jsou mimo Kokořínsko, např. v okresech Nymburk a Kolín.
Národní přírodní rezervace (NPR)
- NPR Novozámecký rybník, okres Česká Lípa
- NPR Břehyně – Pecopala – Břehyňský rybník s mokřady a kopec Pecopala s Popelovým hřebenem a blízkými roklemi poblíž Ralska, okres Česká Lípa
- NPR Velký a Malý Bezděz, kopce, okres Česká Lípa
- NPR Čtvrtě – prameniště Křinecké Blatnice u obce Mcely v okrese Nymburk
- NPR Kněžičky, stráň údolí Cidliny, okres Nymburk
- NPR Libický luh, lužní les Labe, okresy Kolín a Nymburk
Národní přírodní památky (NPP)
- NPP Peklo – údolí Robečského potoka, okres Česká Lípa
- NPP Swamp – rašeliniště u Máchova jezera, okres Česká Lípa
- NPP Holý vrch – skalnatý hřeben a les u Lhotky u Mělníka v blízkosti CHKO Kokořínsko, okres Mělník
- NPP Jestřebské slatiny - slatinné biotopy v nivě Robečského potoka, okres Česká Lípa
- NPP Klokočka – les, okres Mladá Boleslav
- NPR Polabská černava, v údolí Pšovky u Mělnické Vrutice, okres Mělník
- NPP Radouč – skály, okres Mladá Boleslav
- NPP Rečkov – bažina, okres Mladá Boleslav
- NPP Slatinná louka u Velenky – okres Nymburk
- NPP Dlouhopolsko – louky, okres Nymburk
- NPP Kopičácký rybník – rybník, okres Nymburk
- NPP V jezírkách – louky, okres Kolín
Přírodní rezervace (PR)
- PR Hradčanské rybníky - čtyři rybníky s přilehlými mokřady, loukami a lesy, okres Česká Lípa
- PR Kokořínský důl - jedno z největších maloplošných chráněných území v ČR, které tvoří jádro CHKO, okresy Mělník a Česká Lípa
- PR Mokřady dolní Liběchovky - okresy Mělník a Litoměřice
- PR Mokřady horní Liběchovky - okresy Mělník a Česká Lípa
- PR Kostelecké bory - okres Česká Lípa
- PR Vlhošť - okres Česká Lípa
Mokřady Liběchovky a Pšovky jsou zapsány na seznam mezinárodně chráněných mokřadů podle Ramsarské úmluvy.
Přírodní památky (PP)
- PP Mrzínov - v jižní části CHKO, nedaleko od vodní nádrže Lhotka, okres Mělník
- PP Na oboře - mezi Dolní Zimoří a Truskavnou, okres Mělník
- PP Želízky - mezi Dolní Zimoří a Truskavnou, okres Mělník
- PP Stráně Truskavenského dolu - mezi Dolní Zimoří a Truskavnou, okres Mělník
- PP Stráně Hlubokého dolu - u Tupadel, okres Mělník
- PP Osinalické bučiny - poblíž Medonos a údolí Liběchovky, okres Česká Lípa
- PP Deštenské pastviny - poblíž mokřadů horní Liběchovky, jihozápadně od Dubé, okres Česká Lípa
- PP Kamenný vrch u Křenova - poblíž mokřadů horní Liběchovky, jihovýchodně od Dubé, poblíž Velkého Beškovského kopce, okres Česká Lípa
- PP Černý důl - u Housky, okres Česká Lípa
- PP Prameny Pšovky - u Tubože, okres Česká Lípa
- PP Špičák u Střezivojic - asi 4 km západně od Housky a 6 km jihojihozápadně od Dubé, okres Mělník
- PP Martinské stěny - severně od Kosteleckých borů, okres Česká Lípa
- PP Husa - severně od Kosteleckých borů, okres Česká Lípa
- PP Stříbrný vrch - jihozápadně od Vlhoště, okres Česká Lípa
- PP Pod Hvězdou - západně od Vlhoště, okres Česká Lípa
- PP Ronov - vrch v západní části CHKO, okres Česká Lípa
- PP Okřešické louky - louky na území města Česká Lípa
- PP Provodínské kameny - čedičový suk Lysá skála u Provodína, okres Česká Lípa
Kulturní dědictví
Díky zachovalé německé lidové architektuře získaly některé vesnice status vesnická památková rezervace (Dobřeň, Olešno, Nosálov, Nové Osinalice, Lhota u Zátyní a Žďár), jiné vesnická památková zóna (Brocno, Tubož, Bukovec, Střezivojice, Jestřebice, Vidim, Lobeč, Sitné). Ve městech Dubá a Mšeno na Kokořínsku byla vyhlášena městská památková zóna.
Dopravní obslužnost
Železniční tratě centrální částí Kokořínska neprocházejí. Po jižním okraji CHKO vedou Trať 076 z Mělníka do Mladé Boleslavi (turisticky zajímavé jsou stanice Lhotka u Mělníka, Nebužely a Mšeno) a trať 072 z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem přes Liběchov a Štětí. Severním okrajem prochází Trať 087 z České Lípy do Lovosic (v blízkosti CHKO se nacházejí stanice Blíževedly, Kravaře v Čechách a Stvolínky). Mezi oběma částmi CHKO pak prochází Trať 080 mezi Českou Lípou a Mladou Boleslaví. Po části severní hranice oblasti pak vede Trať 086 z České Lípy do Liberce.
Kokořínskem prochází silnice I/9 z Prahy na sever přes Mělník a Dubou na Českou Lípu. Mezi oběma části CHKO probíhá silnice I/38 mezi Mladou Boleslaví a Jestřebím, kde se napojuje na výše zmíněnou silnici I/9. Po východním okraji CHKO vede silnice II/273 ve směru Mělník – Mšeno – Doksy, ve Mšeně z ní odbočuje silnice II/259 na Dubou. U Dubé je CHKO přeťata západovýchodním směrem silnicí II/260 od Ústí nad Labem (Úštěk – Tuhaň – Dubá) Z dubé pak v témž směru pokračuje silnice II/270 na Doksy, odkud dále vede na Mimoň a tím protíná část CHKO Máchův Kraj. Silnice 260 z jihozápadní strany lemuje i severní část CHKO a v Tuhani se k ní připojuje silnice II/269, která oblast napojuje na Litoměřice a Lovosice. Na severu mezi Kokořínském a Českým středohořím souběžně s železniční tratí 087 prochází i silnice I/15 Litoměřice – Zahrádky. Ze silnic III. třídy stojí za zmínku především silnice III/25931 ze Lhotky u Mělníka Kokořínským dolem kolem hradu Kokořín a přes Vojtěchov do Mšena-Ráje.
Meziměstské autobusy na trase silnice č. 9 (Liběchov, Želízy, Tupadly, Medonosy, Dubá) projíždějí poměrně často, ne všechny však v menších obcích po trase zastavují. Celkem dobré meziměstské autobusové i železniční spojení s Mělníkem a Mladou Boleslaví má město Mšeno, přes krajskou hranici mezi Mšenem a Dubou (silnice II/259) však veřejná doprava prakticky neexistuje. Místní spoje do větších obcí na Kokořínsku fungují dobře ve všední dny.[16] V oblasti Mšenska a Kokořínska zajišťuje místní obslužnost převážně v pracovních dnech minibusové linky dopravce Kokořínský SOK, vlastněného svazkem obcí.
Galerie
-
Pískovcové skály okolo Vlhoště
-
Cesta na Ronov
-
Skalní útvar Husa
-
Les v CHKO Kokořínsko
-
Úvozová cesta na Uhelný vrch
-
Okraj pískovcových skal nedaleko od Zakšína
-
Letecký snímek hradu Kokořín
-
Cinibulkova stezka
-
Pískovcový převis Krápník
-
Máchovo jezero, v pozadí Bezděz
-
Bezděz
-
Skalní brána v Hradčanských stěnách
-
hrad Jestřebí
Odkazy
Reference
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Kokořínsko, s. 221.
- ↑ Richard Grégr: Kokořínsko aneb Polomené hory, Hospodářské noviny, 28. 7. 2004. „Území se nazývá Polomené hory, Dubská pahorkatina či Dubské Švýcarsko – podle městečka Dubá, ležícího téměř ve středu. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko je to pro ochránce přírody.“
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Máchův kraj. Praha: Olympia, 1985. Kapitola Horopisné členění, s. 10.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Dubské skály. Kokořínsko a přilehlé oblasti. 1.. vyd. Litoměřice: Vod-ka, 2005. 422 s. ISBN 80-239-5407-5.
- ↑ Vlci jsou zpět: fotopast u Máchova jezera zachytila mládě [online]. Česká televize [cit. 2014-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Smečka vlků se stále pohybuje na Dokesku [online]. AOPK ČR - RP Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, 2015-11-09 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Nové údaje o výskytu vlka v jižní části Kokořínska [online]. AOPK ČR _ RP Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, 2018-03-23 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online.
- ↑ MĚLNÍK, Regionální muzeum. Regionální muzeum Mělník. www.muzeum-melnik.cz [online]. [cit. 2018-03-15]. Dostupné online.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola CHKO Kokořínsko, s. 57.
- ↑ Radmila Pokorná: Chráněná oblast Kokořínsko se rozšíří o polovinu. Obce proti tomu protestují, Českolipský deník, 7. 11. 2009
- ↑ Obce z okolí Máchova jezera nechtějí rozšíření CHKO Kokořínsko, ČT24, 2. 2. 2010
- ↑ a b c d Radmila Pokorná: Nebudeme rozhodovat od stolu, Českolipský deník, 21. 6. 2011, opis na webu Ministerstva životního prostředí
- ↑ Ministr Chalupa: Rozšíření CHKO Kokořínsko má moji podporu, Ministerstvo životního prostředí, Michaela Jendeková, tiskové oddělení MŽP, Parlamentní listy, 22. 6. 2011
- ↑ Tiskové oddělení MŽP. Do Máchova kraje se vrátil vlk. Vláda dnes schválila rozšíření CHKO Kokořínsko o Dokesko [online]. Ministerstvo životního prostředí, 2014-04-09 [cit. 2014-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Chráněná území v České republice, str. 58
- ↑ NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha 1: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Turistická část, s. 23.
Související články
Externí odkazy
- CHKO Kokořínsko – Máchův kraj
- Chráněné krajinné oblasti v Česku
- Chráněná území v okrese Mělník
- Chráněná území v okrese Česká Lípa
- Chráněná území v Ralské pahorkatině
- Skalní města v Česku
- Vzniklo 1976
- Horolezecké lokality v Libereckém kraji
- Horolezecké lokality v Ústeckém kraji
- Horolezecké lokality ve Středočeském kraji