Chryzoberyl
| Chryzoberyl | |
|---|---|
 Chryzoberyl, Brazílie | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | BeAl2O4 |
| Identifikace | |
| Barva | žlutá, světle zelená... |
| Vzhled krystalu | krátce prizmatické |
| Soustava | kosočtverečná |
| Tvrdost | 8,5 |
| Lesk | skelný, mastný |
| Štěpnost | dobrá |
| Index lomu | nα = 1,746 nβ = 1,748 nγ = 1,756 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 3,7 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | v kyselinách nerozpustný |
Chryzoberyl (Werner, 1790), chemický vzorec BeAl2O4, je kosočtverečný minerál. Název složen z řeckých slov χρυσός (chrysos) = zlatý a βήρυλλος (berylos) = beryl, které popisují barvu minerálu.
Původ[editovat | editovat zdroj]
- magmatický – v žulových pegmatitech;
- metamorfní – vysokoteplotní svory, kontaktní zóny ultramafických hornin;
- sekundární – díky odolnosti vůči zvětrávání se hromadí v náplavech.
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
Krystaly mají tvar tabulek {001} nebo jsou krátce prizmatické podle [100]. Velikost krystalů do 22 cm. Na {001} rýhování rovnoběžné s [100]. Dvojčatění běžné podle {130}, vytváří buď srostlice ve tvaru srdce, nebo vícenásobná kontaktní a penetrační dvojčata dávají vzniknout pseudohexagonálním krystalům.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 8,5, křehký, hustota 3,7 g/cm³, štěpnost dobrá podle {110}, lom lasturnatý, nepravidelný.
- Optické vlastnosti: Barva: odstíny zelené, smaragdově zelená, žlutozelená, žlutá, modrá. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průhledný až průsvitný, může být i opakní s měňavou inkluzí, vryp bílý. Žlutozelená luminiscence.
- Chemické vlastnosti: Složení: Be 7,10 %, Al 42,50 %, příměsi Cr, Fe3+. O 50,40 %. V kyselinách nerozpustný.
Odrůdy[editovat | editovat zdroj]
- alexandrit – na denním světle zelený až smaragdový, v umělém světle červený až fialový
- cymofán – chryzoberylové kočičí oko – zlatožluté se stříbrobílou čarou
Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]
Parageneze[editovat | editovat zdroj]
- křemen, muskovit, albit, beryl, columbit, turmalín, topaz, kyanit, staurolit (žulové pegmatity); fenakit, apatit, turmalín, fluorit (reakční zóna pegmatitů).
Využití[editovat | editovat zdroj]
Drahý kámen – fasetové brusy, kabošony.
Naleziště[editovat | editovat zdroj]
Vzácný minerál.
- Česko – Maršíkov
- Švýcarsko – Campolungo
- Rusko – Ural – Takovaja – odrůda alexandrit
- USA – Colorado – Drew Hill; Connecticut – Haddam
- Brazílie
- Srí Lanka
- Čína
- a další.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 718–722
- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
