Chrobák révový
 Chrobák révový | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | brouci (Coleoptera) |
| Podřád | všežraví (Polyphaga) |
| Infrařád | Scarabaeiformia |
| Nadčeleď | Scarabaeoidea |
| Čeleď | chrobákovití (Geotrupidae) |
| Rod | Lethrus |
| Binomické jméno | |
| Lethrus apterus (Laxmann 1770) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chrobák révový (Lethrus apterus) je druh nelétavého brouka z rodu Lethrus, který je zařazen do čeledě chrobákovitých.
Rozšíření
Druh je rozšířen v areálu od Rakouska a Maďarska jihovýchodním směrem na Balkán a dále na jižní Ukrajinu a do jižního evropského Ruska. Do České republiky kdysi sahala severozápadní hranice jeho rozšíření, v současnosti zde již nežije. Nejbližší známé místo, kde se chrobák révový vyskytuje, je na jihozápadním Slovensku poblíž Nového Mesta nad Váhom. Tito brouci ztratili schopnost létat a nemohou se snadno šířit do větších vzdálenosti. Žijí v koloniích na osluněných stráních na místech s řídce zapojeným rostlinným pokryvem. Nejvíce jim vyhovují suchá místa stepního charakteru.
Popis
Chrobák révový je 15 až 25 mm velký brouk oválného a robustního těla, zbarvený je tmavě až černě a je mírně lesklý. Mimořádně mohutná hlava se silnými kusadly je vpředu širší než vzadu. Srostlé krovky trojúhelníkovitého tvaru jsou stejně dlouhé jako štít. Samec má kusadla rozvětvená a na mandibulách má dlouhé výrůstky.
Životní cyklus
Počátkem jara vylézají z půdy vylíhnutá imaga a budují si okolo 10 cm dlouhé nory. Se začátkem doby páření samci vyhledávají nory samic a stěhují se k nim. Někdy se samec snaží dostat k samici, u které již samec je, a tehdy dochází mezi samci k souboji. Ten uvnitř zatarasí vchod hlavou a štítem, přetlačují se a dochází i na boj kusadly.
Po spáření, které probíhá v noře, začnou společně budovat štolu vedoucí nejprve 20 až 30 cm šikmo a pak 50 až 60 cm kolmo dolů. Od svislé části odbočuje 6 až 11 krátkých chodbiček zakončených komůrkami. Samice kusadly ukrajuje mladé listy a květy rostlin (např. vinné révy, odtud druhové jméno „révový“) a nosí je do nory, kde je pěchuje do komůrek. Samec mezitím stráží ústí nory před zabráním jiným párem. Po naplnění komůrek uloží samice do každé 6 mm velké vajíčko a zazátkuje hlínou.
Za dva týdny se vylíhnou larvy, které se živí připravenými a nakvašenými rostlinami. V průběhu měsíce projdou třemi instary a zakuklí se. Trvá asi čtvrt roku, než se larvy v kuklách promění v dospělce, kteří se s příchodem jara z kukel vyhrabou na povrch.
Ohrožení
Počátkem 20. století žil chrobák révový i v ČR, v současnosti je ale považován za vyhynulý druh. Postupně byl vyhuben zarůstáním vhodných terénů náletovými dřevinami nebo jejich přeměnou na intenzivně obdělávanou ornou půdou. Také plošné používání hnojiv a insekticidů proti hmyzu přispělo k jeho vymizení z české přírody.[1][2]
Reference
- ↑ TRNKA, Filip. Natura Bohemica: Chrobák révový [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 14.06.2009 [cit. 2014-10-26]. Dostupné online.
- ↑ DROŽOVÁ, Dana. Speciace rodu Lethrus (Coleoptera: Geotrupidae). Praha, 2011 [cit. 26.10.2014]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Petr Janšta. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu chrobák révový na Wikimedia Commons - Chrobák révový - foto dvou soupeřů
