Chrobák révový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxChrobák révový
alternativní popis obrázku chybí
Chrobák révový (Lethrus apterus)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádbrouci (Coleoptera)
Podřádvšežraví (Polyphaga)
InfrařádScarabaeiformia
NadčeleďScarabaeoidea
Čeleďchrobákovití (Geotrupidae)
RodLethrus
Binomické jméno
Lethrus apterus
(Laxmann 1770)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrobák révový (Lethrus apterus) je druh nelétavého broukarodu Lethrus, který je zařazen do čeledě chrobákovitých.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh je rozšířen v areálu od Rakouska a Maďarska jihovýchodním směrem na Balkán a dále na jižní Ukrajinu a do jižního evropského Ruska. Do České republiky kdysi sahala severozápadní hranice jeho rozšíření, v současnosti zde již nežije. Nejbližší známé místo, kde se chrobák révový vyskytuje, je na jihozápadním Slovensku poblíž Nového Mesta nad Váhom. Tito brouci ztratili schopnost létat a nemohou se snadno šířit do větších vzdáleností. Žijí v koloniích na osluněných stráních na místech s řídce zapojeným rostlinným pokryvem. Nejvíce jim vyhovují suchá místa stepního charakteru.

Samec uzavřel vchod do nory, aby zabránil vstupu cizích jedinců, zatímco samice v noře připravuje potravu pro budoucí larvy. Půda, ve které je nora vyhloubena, je tak pevná, že je obtížné rýpat ji nožem

Popis[editovat | editovat zdroj]

Chrobák révový je 15 až 25 mm velký brouk oválného a robustního těla, zbarvený je tmavě až černě a je mírně lesklý. Mimořádně mohutná hlava se silnými kusadly je vpředu širší než vzadu. Srostlé krovky trojúhelníkovitého tvaru jsou stejně dlouhé jako štít. Samec má kusadla rozvětvená a na mandibulách má dlouhé výrůstky.

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Počátkem jara vylézají z půdy vylíhnutá imaga a budují si okolo 10 cm dlouhé nory. Se začátkem doby páření samci vyhledávají nory samic a stěhují se k nim. Někdy se samec snaží dostat k samici, u které již samec je, a tehdy dochází mezi samci k souboji. Ten uvnitř zatarasí vchod hlavou a štítem, přetlačují se a bojují i kusadly.

Po spáření, které probíhá v noře, začnou společně budovat štolu vedoucí nejprve 20 až 30 cm šikmo a pak 50 až 60 cm kolmo dolů. Od svislé části odbočuje 6 až 11 krátkých chodbiček zakončených komůrkami. Samice kusadly ukrajuje mladé listy a květy rostlin (např. vinné révy, odtud druhové jméno „révový“) a nosí je do nory, kde je pěchuje do komůrek. Samec hlídá ústí nory před zabráním jiným párem. Po naplnění komůrek uloží samice do každé 6 mm velké vajíčko a uzavře komůrku zeminou.

Za dva týdny se vylíhnou larvy, které se živí připravenými a nakvašenými rostlinami. V průběhu měsíce projdou třemi instary a zakuklí se. Trvá asi čtvrt roku, než se larvy v kuklách promění v dospělce, kteří se s příchodem jara z kukel vyhrabou na povrch.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 20. století žil chrobák révový i v ČR, v současnosti je považován za vyhynulý druh. Postupně byl vyhuben zarůstáním vhodných terénů náletovými dřevinami nebo jejich přeměnou na intenzivně obdělávanou ornou půdou. K jeho vymizení z české přírody přispělo plošné používání insekticidů a hnojiv.[1][2][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TRNKA, Filip. Lethrus apterus – chrobák révový. Natura Bohemica [online]. 14. 6. 2009 [cit. 23.1.2024]. Dostupné online. 
  2. DROŽOVÁ, Dana. Speciace rodu Lethrus (Coleoptera: Geotrupidae). Praha, 2011 [cit. 23. 1. 2024]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Mgr. Petr Janšta. Dostupné online.
  3. KONVIČKA, Martin; BENEŠ, Jiří a ČÍŽEK, Lukáš. Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Olomouc: Sagittaria, 2005, s. 20–22. ISBN 80-239-6590-5.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]