Christophe Lemaitre

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Christophe Lemaitre
Christophe Lemaitre v roce 2010 na ME v Barceloně
Christophe Lemaitre v roce 2010 na ME v Barceloně
Osobní informace
Datum narození 11. června 1990
Místo narození Annecy
Země FRA Francie
Výška 189 cm
Váha 74 kg
Kariéra
Disciplína 100 m, 200 m
Účasti na MS 2
Účasti na ME 3
Přehled medailí
Mistrovství světa v atletice
bronz Tegu 2011 200 m
stříbro Tegu 2011 4×100 m
Mistrovství Evropy v atletice
zlato Barcelona 2010 100 m
zlato Barcelona 2010 200 m
zlato Barcelona 2010 4×100 m
zlato Helsinky 2012 100 m
bronz Helsinky 2012 4×100 m
stříbro Curych 2014 100 m
stříbro Curych 2014 200 m
bronz Curych 2014 4×100 m
Halové ME v atletice
bronz Paříž 2011 60 m

Christophe Lemaitre (* 11. června 1990, Annecy) je francouzský atlet, sprinter. V současnosti je také držitelem neoficiálního titulu nejrychlejšího bílého sprintera historie (zatím jako jediný běloch zaběhl stometrový sprint pod hranicí 10 sekund). Zároveň je jediným atletem bílé pleti, který zaběhl jak stometrový sprint pod 10 sekund, tak i dvojnásobný sprint pod 20 sekund. Často bývá označován za nejrychlejšího běžce bílé pleti vůbec.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 se stal v Bydhošti juniorským mistrem světa v běhu na 200 metrů. O rok později na mistrovství Evropy juniorů v srbském Novém Sadu získal zlatou medaili v běhu na 100 metrů v novém evropském juniorském rekordu 10,04.[1] Na Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně prošel do čtvrtfinále.

Na mistrovství Evropy družstev 2010 v norském Bergenu skončil na druhém místě, když stovku zaběhl v novém osobním rekordu 10,02 s a prohrál jen s Britem Dwainem Chambersem. Dne 9. července 2010 zaběhl na francouzském mistrovství v atletice ve Valence stometrovou trať v čase 9,98 sekundy a stal se prvním sprinterem bílé pleti, kterému se podařilo dostat pod deset sekund.[2] Na evropském šampionátu v Barceloně vybojoval tři zlaté medaile. 28. srpna 2010 v italském Rieti znovu vylepšil svůj osobní rekord (a tím i neoficiální světový rekord "bílého muže") o setinu sekundy časem 9,97 s.[3] Tento výkon opět o setinu vylepšil v červnu 2011 v Montreuil časem 9,96 s.

V roce 2011 vybojoval na halovém ME v Paříži bronzovou medaili v běhu na 60 metrů, když ve finále proběhl cílem v čase 6,58 s. Stříbro získal Brit Dwain Chambers, který byl o čtyři setiny sekundy rychlejší a halovým mistrem Evropy se stal Francis Obikwelu z Portugalska za 6,53 s.

Opět v červnu, tentokráte však na Mistrovství Evropy družstev ve Stockholmu překonal vlastní rekord na 100 metrů a vylepšil jej o jednu setinu sekundy na 9,95. Celkově v discplíně jasně zvítězil a připsal Francii dvanáct bodů do týmové soutěže.

V Lausanne svůj nejlepší čas 9,95 s zopakoval, ale již 29. července šokoval dalším zlepšením národního rekordu na francouzském šampionátu v Albi na 9,92 s. Při tomto výkonu měl v zádech maximální povolenou podporu větru o rychlosti 2,0 m/s.

Na MS v jihokorejském Tegu v roce 2011 obsadil 4. příčku ve finále na 100 metrů časem 10,19 sekundy, poté však vybojoval bronzovou medaili na dvojnásobné trati časem nového národního rekordu 19,80 s. (vylepšil si přitom osobní rekord o celých 0,36 s.). Stříbrnou medaili poté dokázal vybojovat společně s Teddy Tinmarem, Yannickem Lesourdem a Jimmy Vicautem ve štafetě na 4×100 metrů.

Na Mistrovství Evropy v Helsinkách se v červnu roku 2012 stal vítězem běhu na 100 metrů časem 10,09 sekundy. Obhájil tak titul z Barcelony 2010.

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Téma 5. týdne: Budoucí hvězdy
  2. Lemaitre zaběhl jako první muž bílé pleti stovku pod deset vteřin
  3. Homepage – Atletika

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]